Budova PZO Omnipol
Na rozdíl od ostatních Podniků zahraniční obchodu (PZO) vystavěl Omnipol, prodávající na západní trhy především zbraně a letadla, po požáru svého původního sídla, Veletržního paláce, novou budovu přímo v centru Prahy. Připadla jí proluka v uliční řadě, vzniklá zbouráním tří historických domů v roce 1967. Novostavba byla vyprojektována týmem Krajského projektového ústavu Praha ve složení Zdeněk Kuna (*1926, profesor UMPRUM, vedoucí KPÚ Praha), Zdeněk Stupka (1913-1988), Milan Valenta, Jaroslav Zdražil a Ladislav Vrátník v letech 1974-1976, stavbu provedla jugoslávská firma Progress v letech 1975-1979. Budova v pozdním internacionálním slohu s výraznými rysy brutalismu zaujímá téměř celou plochu parcely, ale i z dnešního pohledu je pozoruhodné, jak kultivovaně se podařilo vstoupit do křehkého historického kontextu. Leitmotivem budovy se stala přiměřenost, lehkost a elegance. Vhodně zvolené měřítko přizpůsobuje osmipatrovou budovu okolí ustoupením dvou posledních podlaží, která dorovnávají výšku okolní zástavby a svým tvarováním navozují aluzi původního členění tří starších domů.
Železobetonová monolitická konstrukce, vklíněná do proluky, umožnila nejenom vyhovující vnitřní provoz, ale podepsala se i na vnějším výrazu stavby. Směrem do ulice je v líci s uliční čárou a nese plně prosklenou fasádu z opálového skla s modravou antireflexní vrstvou a bronzově eloxovaných hliníkových rámů. Útlé pilíře nosné konstrukce skleněnou plochu rozčleňují do sedmi svislých polí, v parteru zůstávají odhaleny a tvoří přechod z ulice k slavnostně ustoupené vstupní partii. Uvolněný parter budovu opticky odlehčuje, což bylo cílem i další práce s fasádou. Rozsáhlá skleněná plocha je artikulována strukturální hrou prosklených arkýřů, které vystupují z fasády do dvou různých výšek i hloubek. Tento dynamizující strukturální prvek výraz stavby spolehlivě zjemňuje, znovu jej přizpůsobuje okolnímu kontextu. Dvorní fasáda domu byla řešena s důrazem na funkčnost, ke slovu se tak dostala pásová okna v kombinaci se světlým keramickým obkladem a omítkami, s propsaným rastrem nosné konstrukce.
Podobně vytříbeným způsobem jako exteriér byly pojednány i interiéry. Jejich autorem byl architekt Ladislav Vrátník (1927-2010), který k přísně ortogonálnímu zevnějšku stavby zvolil variantní oktagonální rozvrh, který se odrazil v tvarování nábytku, doplňků i vnitřních dispozicích budovy.
Jako většina staveb Podniků zahraničního obchodu také budova Omnipolu daleko překročila standard dobové stavební produkce, nejen kvalitou architektonického návrhu, ale i materiálů a jejich zpracování, a také co do vnitřní výbavy (klimatizace, výtahy, podzemní parkoviště s vlastním mycím boxem, dieselagregát pro případ výpadku elektrické energie). Od doby dokončení budovy vzala bohužel většina dobových interiérů za své při postupných úpravách.
Budova PZO Omnipol byla vysoce hodnocena již v době svého vzniku. Elegantní architektonické řešení prokázalo nadčasové kvality, které ji i v dnešní době řadí mezi skvělá díla české architektonické produkce. Proběhne-li aktuální rekonstrukce citlivě a s respektem k původnímu celku, může se investor těšit, že získá osobité reprezentativní sídlo, které se vymyká i dnešním standardům.
Železobetonová monolitická konstrukce, vklíněná do proluky, umožnila nejenom vyhovující vnitřní provoz, ale podepsala se i na vnějším výrazu stavby. Směrem do ulice je v líci s uliční čárou a nese plně prosklenou fasádu z opálového skla s modravou antireflexní vrstvou a bronzově eloxovaných hliníkových rámů. Útlé pilíře nosné konstrukce skleněnou plochu rozčleňují do sedmi svislých polí, v parteru zůstávají odhaleny a tvoří přechod z ulice k slavnostně ustoupené vstupní partii. Uvolněný parter budovu opticky odlehčuje, což bylo cílem i další práce s fasádou. Rozsáhlá skleněná plocha je artikulována strukturální hrou prosklených arkýřů, které vystupují z fasády do dvou různých výšek i hloubek. Tento dynamizující strukturální prvek výraz stavby spolehlivě zjemňuje, znovu jej přizpůsobuje okolnímu kontextu. Dvorní fasáda domu byla řešena s důrazem na funkčnost, ke slovu se tak dostala pásová okna v kombinaci se světlým keramickým obkladem a omítkami, s propsaným rastrem nosné konstrukce.
Podobně vytříbeným způsobem jako exteriér byly pojednány i interiéry. Jejich autorem byl architekt Ladislav Vrátník (1927-2010), který k přísně ortogonálnímu zevnějšku stavby zvolil variantní oktagonální rozvrh, který se odrazil v tvarování nábytku, doplňků i vnitřních dispozicích budovy.
Jako většina staveb Podniků zahraničního obchodu také budova Omnipolu daleko překročila standard dobové stavební produkce, nejen kvalitou architektonického návrhu, ale i materiálů a jejich zpracování, a také co do vnitřní výbavy (klimatizace, výtahy, podzemní parkoviště s vlastním mycím boxem, dieselagregát pro případ výpadku elektrické energie). Od doby dokončení budovy vzala bohužel většina dobových interiérů za své při postupných úpravách.
Budova PZO Omnipol byla vysoce hodnocena již v době svého vzniku. Elegantní architektonické řešení prokázalo nadčasové kvality, které ji i v dnešní době řadí mezi skvělá díla české architektonické produkce. Proběhne-li aktuální rekonstrukce citlivě a s respektem k původnímu celku, může se investor těšit, že získá osobité reprezentativní sídlo, které se vymyká i dnešním standardům.
Prameny a literatura
- Otakar Nový, K budově v Nekázance, Architektura ČSR IV, 1981, s. 150-155
- Otakar Nový, Architektonická tvorba 35 let KPÚ Praha 1983, nestránkováno
- Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město-Vyšehrad-Vinohrady. Praha 1998, s. 488
- Jaromíra Šimoníková, Interiérová tvorba, Praha 1982, s. 64-65
- Petr Kratochvíl, Architektura sedmdesátých a osmdesátých let. In: Marie Platovská - Rostislav Švácha (eds.), Dějiny českého výtvarného umění VI, 2007, s. 396
- Jindřich Noll - Jan E. Svoboda - Vladislav Skala: Praha 1945-2003. Kapitoly z poválečné a současné architektury, Praha 2006, s. 44
- Zdeňek Lukeš: Praha moderní IV, Litomyšl 2015, s. 41
- Tereza Mléčková, Architekt Zdeněk Kuna. Diplomová práce, obhájená na Ústavu dějin umění FF UK v roce 2015, vedoucí Vojtěch Lahoda. Dostupné na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/148604/
- http://www.omnipol.cz/cz/civilni/o_firme-historie-historie.php
- http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobavdokumentech&IDosoby=49827
- /14_architektonicky_cenne_stavby_a_soubory_text.pdf
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
...Jóóó,...
šakal
20.12.15 05:33
Na svou dobu
Tomáš Vích
20.12.15 09:23
zobrazit všechny komentáře
