Boxhome

V severských zemích musí být všechny obytné stavby z důvodu neustálých výkyvů počasí zhotoveny velice vyspělým způsobem. Domy musí být navíc řádně vytápěny déle než polovinu roku. Výroba menších domů by proto mohla způsobit značné ekonomické i ekologické úspory. V dnešní době připadá na stavební činnosti více než jedna třetina celosvětové spotřeby energie a materiálů, což hravě převyšuje veškerou dopravu a transport.
To by měla být rozhodující otázka zejména ve Skandinávii, kde lidé s jejich rostoucím bohatstvím obývají stále větší a větší domy. Většinou k tomu ještě mají druhý domov nazývaný letní sídlo nebo chata.
Boxhome je obydlí o rozloze 19 m² se čtyřmi místnostmi pokrývajícími základní životní funkce: kuchyně s jídelnou, koupelna, obytný pokoj a ložnice.
Prvně, projekt se zaměřuje na prostorové kvality, materiál a přirozené osvětlení a pokouší se redukovat nadbytečnou podlažní plochu. Výsledkem je obydlí, jehož cena je pouze 1/4 z celkové částky jakékoliv jiné garsonky o stejné velikosti v této oblasti. Boxhome je prototypem stavby, podobný přístup by však šlo uplatnit také na větší rodinné domy a následné na pracovní prostředí.
Za druhé, zdá se, jako bychom dali právo vyrábět naše domy nekontrolovatelným skupinám aktérů, kteří hledí převážně na co největší zisk. Ze základní potřeby, aby měla každá rodina své zázemí, se stala velká obchodní spekulace. Vytváření jednoduchých domů možná nakonec není tak složitým úkolem, aby muselo být zcela přenecháno tomuto druhu výrobních společenstev. Kromě toho, aby se vyhovělo úředním stavebním omezením a zákonům obvykle vede k použití stavebních průmyslových výrobků a služeb, což ústí v limitování možností na skutečnou změnu a rozvíjení až do skutečného minima.
Za třetí, ve vyspělých západních společnostech právě teď zažíváme období nejvyšší životní úrovně, jakou si pamatujeme v celé lidské historii. Zároveň si však pně uvědomujeme následky na konzumní kultury. A zde také vězí asi největší paradox: jsme aktivně přinuceni zapomenou na skutečnou realitu, abychom se mohli potěšit z pozlátka nadbytku, který jsme kolem sebe vytvořili.
Na závěr, a co je nejdůležitější, bylo našim cílem vytvořil malý poklidný dům, urbánní jeskyni, kam se může člověk stáhnout a - kdykoli si to bude přát - zapomenout na chvilku na silné napětí okolního městského prostředí.

Realizační tým: Sami Rintala (architekt Oslo), Dagur Eggertson (architekt Oslo), John Roger Holte (umělec Oslo), Julian Fors (student architektury Vídeň).
Vnější rozměry: 5500 cm (délka) x 5700 cm (výška) x 2300 cm (šířka).
Materiály: 2,12 m³ borovicového dřeva na nosnou konstrukci, 3,30 m³ cypřišového dřeva na úpravu vnitřních stěn a podlah, 0,46 m³ březového dřeva na kuchyni, 0,13 m³ jedlového dřeva na koupelnu, 0,10 m³ červeného dubu na obývací pokoj, 0,15 m³ ořechového dřeva na ložnici a 0,008 m³ hliníku na vnější fasádu.
Sponzoři: Aspelin-Ramm (finance), Infill (finance), Ruukki (kovová fasáda), Pilkington Floatglass (energeticky úsporná okna), Optimera Industri (dřevo do interiéru), Vitra Scandinavia (křesla a světla), SM-Lys (světla), Byggmakker (stavební materiál), Glava Isolasjon (speciální izolace).