Projekt domu bez názvu vznikl na základě představy velké železobetonové konstrukce, která by dokázala překrýt celou dispozici domu. Jedná se o jednopodlažní dům pro jednu rodinu. Stropní konstrukci tvoří žebrová deska, která umožňuje flexibilní využití obytného prostoru. Hlavní nosnou konstrukci tvoří rozměrné sloupy a trámy, které vyznačují jednotlivé prostory. Každá místnost je vymezena řadou menších betonových žeber, které jsou vždy orientovány na nejmenší rozpětí. Tato hustě osazená žebra (tenká 11 cm) určují charakter každé místnosti a redukují tloušťku střešní desky na osm centimetrů. Střešní a stropní deska plní nejen nosnou funkci, ale také definuje prostorové vazby a určuje architektonický vzhled.
Rozlehlou střešní konstrukci vynáší pouze devět pilířů rozmístěných po obvodu. Výjimku tvoří jediný pilíř, který se nachází uprostřed obytného prostoru a je vůči stěně otočený o 90º, což mu propůjčuje symbolický význam. Tento svislý prvek označuje vstup do domu a současně vymezuje společenskou od soukromé části. Obvodový plášť je z izolačních cihel.
Celý projekt se skládá z malého počtu prvků, kde se opakují, ale občas ze svého řádu vychýlí. Totéž se děje s otvory v obvodovém plášti, které jsou redukovány na jediný prvek opakující po celém domě bez ohledu na vnitřní využití. Ve společných prostorách, které navozují užší kontakt se zahradou, jsou tyto prvky sdruženy vedle sebe. V kuchyni je tento rytmus přerušen umístěním kruhového otvoru, který na západní fasádě vytváří novou kompozici a vizuálně spojuje s venkovním prostorem.
Materiály prozrazují svůj přírodní původ a vedou vzájemný dialog. Beton se objevuje ve své surové podobě prostřednictvím hrubého bednění z borovicových prken, zatímco dřevo odhaluje svou přirozenou barvu a strukturu jak v interiérovém nábytku, tak v rámování vnějších otvorů. Na venkovních stěnách byla použita vápenná omítka s červeným pigmentem a hlazeným povrchem. Barevný odstín fasády se mění v závislosti na denním světle. Hladký povrch vytváří kontrast k strukturovanému hrubému betonu. Zároveň je tak zdůrazněn význam hlavní nosné betonové konstrukce a sekundárních cihlových stěn, které lze v budoucnu lehce obměnit.
Z ploché střechy vyčnívá trojice střešních světlíků, které umožňující přívod denního světla do interiéru domu. Dvě mohutné betonové nádrže na jižní a východní straně fasády, které jsou zapuštěny do střešní roviny, mají za úkol sbírat dešťovou vodu.
Atelier JQTS