Sonja Baťová (1926-2018), manželka Tomáše Bati Jr., sice svá studia architektury nikdy nedokončila, avšak celoživotně se o architekturu a urbánní prostředí vášnivě zajímala. Angažovala se zejména při revitalizaci městečka Batawa, ležícího 175 km východně od Toronta na břehu řeky Trent. Vizí Sonji Baťové byla přeměna Batawy na udržitelný satelit nabízející standard bydlení 21. století v blízkosti přírody a díky internetu s možností práce na dálku. Batawa by měla sloužit jako modelový příklad hodný následování. Ústředním prvkem revitalizace průmyslového města je přeměna bývalé obuvnické továrny na obytnou, podnikatelskou a komunitní budovu. Rekonverze „vstupní brány“ do města se zhostily ateliéry BDP Quadrangle (lokální autorizovaný architekt) a Dubbeldam Architectue + Design (spolupracující kreativní architekt). Transformace měla mít minimální ekologickou stopu a silný sociální dopad.
V době největšího rozkvětu zaměstnávala továrna téměř 1900 lidí a podporovala celou komunitu – dvě základní školy, dva kostely a sportoviště. Byla to hnací síla, která spojovala a určovala charakter Batawy. Se stejnou filozofií se přistoupilo k rekonverzi staré továrny na nové živoucí komunitní centrum. V budově se v přízemí nacházejí komerční prostory pronajímané místním podnikatelům, druhé patro je určené pro vzdělávací inkubátor a školku s venkovním hřištěm. V dalších třech podlažích se nachází 47 nadstandardních nájemných bytů. Byty jsou různě veliké, aby byly cenově dostupnější a flexibilní k aktuálním potřebám obyvatel – mladé rodiny, rodiny s dětmi, senioři. Se záměrem vytvořit komunitní centrum jsou v budovy navrženy místnosti pro nájemníky a občany ze sousedství – multifunkční výstavní sál, klubovny pro setkávání a přednášky, společná vyhlídková střešní terasa nabízející výhledy do okolí na lyžařské areály a řeku Trent.
V souladu s vizí Sonji Baťové o nové budově jako symbolu udržitelnosti byla zachována původní železobetonová konstrukce z roku 1939, která představovala 80% zabudovaného uhlíku. Zároveň se tím demonstruje průmyslové modernistické dědictví Batawy. Nájemníci obdivující autentickou průmyslovou architekturu si zde přijdou na své. Technologie monolitického skeletu, který Baťa po výborných zkušenostech v Evropě použil i tady, byla výborným předpokladem pro rekonverzi budovy. Byty mají světlou výšku 12 stop (3,65 m) a dostatek přirozeného světla. Fasáda má nové zasklení a nové cihelné obklady, odkazující na původní vzhled továrny. Nově byly přidány vykonzolované balkóny. Dřevěný obklad na podhledech a stěnách balkónů opticky zjemňuje industriální charakter budovy a obohacuje ji o tradiční lokální prvek. Stereotypní rytmus fasády je narušen jednak centrální vystupující hmotou, jednak zapuštěnými balkóny, které plasticky oživily původní rovnou fasádu. Vstup do budovy chrání baldachýn se scénografickým LED nasvícením, který vítá obyvatele a návštěvníky a zve je dovnitř.
Podlaha ve veřejných prostorách včetně schodiště je z teraca, aby dlouhodobě vyhovovala nárokům zvýšeného provozu. Vstupní hala má dvojnásobnou výšku a dominuje jí fazetované točité schodiště, které se vine kolem původního sloupu a vzdává tak symbolicky hold původní továrně. Geometrie schodiště vnáší do prostoru pocit dynamiky a energie, stejně jako vnikl druhý život do původní stavby. Nad posezením ve foyeru se vznáší rozměrné svítidlo vyrobené místními dodavateli.
Paleta materiálů použitých v interiéru je bohatá na barvy a pocit tepla. Dřevěné panely jsou sjednocujícím prvkem v interiéru od vstupního prostoru až po vestibul výtahu v nejvyšším patře. Významným prvkem v interiéru jsou svítidla, která zlepšují orientaci v budově a opticky eliminují nepříjemné proporce chodeb.
Mezi klíčové priority, které Sonja Baťová v projektu stanovila, byla integrace udržitelných ekologických systémů. Z tohoto důvodu je vytápění a chlazení budovy navrženo výhradně ze zdrojů geotermální energie, kterou zajišťuje 63 vrtů v ploše přilehlého parkoviště sahajících do hloubky 180 metrů. Fasáda budovy je vzduchotěsná s kontrolovaným větráním. Všechny materiály byly vybírány s ohledem na jejich dlouhou životnost a ekologickou nezávadnost. Koberce jsou vyrobené z recyklovaných rybářských sítí a povrchové úpravy mají nízké VOC (vodou ředitelné barvy atd.). V návaznosti na udržitelnou firemní strategii koncernu Baťa jsou bytové jednotky pronajímány za cenově dostupných podmínek s důrazem na zdravé sociální klima v budově. Slovy hlavní architektky Heather Dubbeldamové: „Tento projekt je ukázkovým příkladem environmentální a sociální udržitelnosti a zvýšené hustoty bydlení ve venkovském prostředí s minimálním dopadem na životní prostředí. Zrekonstruovaná továrna se opět stane majákem v rámci města zaměřeného na udržitelnou budoucnost. “