Annin dům
Původní Annin dům, stojící v klidné ulici lemované starými stromy, býval malým dělnickým domkem typickým pro předměstí Melbourne. Jeho místnosti byly tmavé, s nízkými stropy, nebyl nijak izolovaný, takže v létě v něm bylo horko a v zimě promrzal. Investorka, která žije v domě sama, se po doporučení obrátila na architekty se zadáním na vytvoření udržitelného a ekologicky šetrného domova.
Architekti se rozhodli zachovat původní hodnotnou část domu směrem do ulice, mírně ji upravit, zadní nevyhovující prostory odstranili a nahradili je novou přístavbou. Investorka kladla důraz na to, aby zachovaná uliční fasáda se vstupní verandou ladila s tradičními domy v okolí. Betonová veranda ze 70. let byla odstraněna a nahrazena dřevěnou, která více odpovídá stylu sousedních domů. Uliční fasáda byla nově obložena a veranda je tak mnohem příjemnější a láká k posezení a ke kontaktu se sousedy. Zachování uliční části domu mělo pozitivní dopad na rozpočet stavby, poněvadž zbyl dostatek financí na velkorysou přístavbu do zahrady, kde se mohli architekti více odvázat.
Když vstoupíte do domu, projdete původní chodbou podél dvou ložnic do nové zadní části. Tu tvoří jedna velká obytná místnost s kuchyní, jídelním koutem a obývacím pokojem. Na ložnice je přilepena nová koupelna a pracovna orientovaná do atria uprostřed dispozice. Architekti se snažili v nové části navrhnout chodby tak, aby v nich mohly probíhat i jiné činnosti, například praní. Podél chodby jsou také navrženy úložné prostory. Úspora místa hrála v návrhu velkou roli. Dům je bohatě prosvětlen vnitřním atriem-dvorkem. Z důvodu odstranění pocitu stísněného prostoru zvýšili architekti ve společenské zóně světlou výšku a umožnili severním paprskům pronikat hlouběji do interiéru.
Investorka miluje dřevo, a proto z něj architekti navrhli kromě masivní podlahy i většinu nábytku. Zdědila také několik kusů starožitného nábytku a uměleckých artefaktů, které se staly integrální součástí interiéru. Aby tyto prvky co nejvíce vynikly, je paleta interiéru navržena pouze v odstínech dřeva a bílé barvy.
Dům byl navržen jako nízkoenergetický s maximálním uplatněním solárních zdrojů a s možností jímání dešťové vody do podzemní nádrže. Důraz byl kladen na přírodní materiály a zdravý životní styl, kterému odpovídá i snaha o maximální propojení domu se zahradou a dostatek přirozeného světla a větrání v místnostech. I přes stísněné podmínky husté nízkopodlažní zástavby nabízí dům své majitelce dostatek soukromí a klidu, který je pro ni důležitý, poněvadž hodně času tráví prací z domova.
Architekti se rozhodli zachovat původní hodnotnou část domu směrem do ulice, mírně ji upravit, zadní nevyhovující prostory odstranili a nahradili je novou přístavbou. Investorka kladla důraz na to, aby zachovaná uliční fasáda se vstupní verandou ladila s tradičními domy v okolí. Betonová veranda ze 70. let byla odstraněna a nahrazena dřevěnou, která více odpovídá stylu sousedních domů. Uliční fasáda byla nově obložena a veranda je tak mnohem příjemnější a láká k posezení a ke kontaktu se sousedy. Zachování uliční části domu mělo pozitivní dopad na rozpočet stavby, poněvadž zbyl dostatek financí na velkorysou přístavbu do zahrady, kde se mohli architekti více odvázat.
Když vstoupíte do domu, projdete původní chodbou podél dvou ložnic do nové zadní části. Tu tvoří jedna velká obytná místnost s kuchyní, jídelním koutem a obývacím pokojem. Na ložnice je přilepena nová koupelna a pracovna orientovaná do atria uprostřed dispozice. Architekti se snažili v nové části navrhnout chodby tak, aby v nich mohly probíhat i jiné činnosti, například praní. Podél chodby jsou také navrženy úložné prostory. Úspora místa hrála v návrhu velkou roli. Dům je bohatě prosvětlen vnitřním atriem-dvorkem. Z důvodu odstranění pocitu stísněného prostoru zvýšili architekti ve společenské zóně světlou výšku a umožnili severním paprskům pronikat hlouběji do interiéru.
Investorka miluje dřevo, a proto z něj architekti navrhli kromě masivní podlahy i většinu nábytku. Zdědila také několik kusů starožitného nábytku a uměleckých artefaktů, které se staly integrální součástí interiéru. Aby tyto prvky co nejvíce vynikly, je paleta interiéru navržena pouze v odstínech dřeva a bílé barvy.
Dům byl navržen jako nízkoenergetický s maximálním uplatněním solárních zdrojů a s možností jímání dešťové vody do podzemní nádrže. Důraz byl kladen na přírodní materiály a zdravý životní styl, kterému odpovídá i snaha o maximální propojení domu se zahradou a dostatek přirozeného světla a větrání v místnostech. I přes stísněné podmínky husté nízkopodlažní zástavby nabízí dům své majitelce dostatek soukromí a klidu, který je pro ni důležitý, poněvadž hodně času tráví prací z domova.
0 komentářů
přidat komentář
