Amsterodamská komoditní burza
Beurs van Berlage (De niuewe Beurs te Amsterdam)
Samospráva města Amsterodamu se v roce 1884 rozhodla nahradit burzu nový objektem ve čtvrti Damrak na levém břehu řeky Amstel. Důvodem k vybudování nové burzy, že původní objekt od architekta Jana Davida Zochera (1791-1870) se nacházel ve zcela nevyhovujícím stavu. K přípravě nového projektu bylo přizváno celkem pět ateliérů. Jedním z nich byl i Hendrik Berlage společně s architektem Thoedorem Sandersem. V roce 1884 vyzvala městská samospráva architekta Adriaan Willem Weissmana, aby vypravoval projekt přestavby původní burzy od J.D. Zochera, který se stal výchozím pro Berlageho návrh. Díky silné podpoře ze strany města se Berlagemu podařilo v letech 1989-1903 odvážný projekt zrealizovat. Výsledný projekt vznikal pod vlivem dvou tehdejší stylů: odeznívající neorenesance a nastupujícího Jugendstilu. Nejvíce je však budova spojovaná se vznikem moderní evropské architektury. Burza byla za vzor novému hnutí Nieuwe Bouwen i pro Amsterodamskou školu. Na budově lze nalézt prvky racionalismu obracejícího se k budoucí moderně. Berlage se společně s Cuypersem nechal pro svoje návrhy inspirovat pracemi francouzského architekta a historika umění Viollet-le-Duca.
Ve svém návrhu Berlage použil princip, kdy jsou forma a ornament v úzkém vztahu s konstrukční rozmanitostí. V nosném skeletu se nachází dekorativní prvky, které měly významné tržní město a společenské centrum Amsterodam vystihnout jako místo, kde finance nehraji zásadní roli. V exteriéru i interiéru se nachází texty Alberta Verweya, jehož básněmi se nechali inspirovat také ostatní umělci při jejich výzdobě burzy. Sám Berlage pro budovu navrhl zábradlí, nábytek, svítidla a řadu dalších zařizovacích předmětů. V Berlageho návrhu se v budově proplétají umění, kultura, ekonomie a společenský život.
Kromě převládající komerční náplně se v burze nacházela také samospráva, kavárna, pošta a policejní stanice. V roce 1912 se budova přestěhovala do nového objektu, což zapříčinil jiný způsob prodeje komodit, ale také fakt, že se obchodníci v Berlageho moderní budově necítili příliš dobře. Po roce 1985 se do největší severní části přestěhoval Holandský filharmonický orchestr, kde však od roku 2002 zde přestali pořádat koncerty a konají se tu jen společenská setkání, konference a svatební oslavy. V roce 1999 byla Berlageho burza zařazena Mezinárodní unií architektů (UIA) na seznam tisíce nejvýznamnějších budov 20. století.
Ve svém návrhu Berlage použil princip, kdy jsou forma a ornament v úzkém vztahu s konstrukční rozmanitostí. V nosném skeletu se nachází dekorativní prvky, které měly významné tržní město a společenské centrum Amsterodam vystihnout jako místo, kde finance nehraji zásadní roli. V exteriéru i interiéru se nachází texty Alberta Verweya, jehož básněmi se nechali inspirovat také ostatní umělci při jejich výzdobě burzy. Sám Berlage pro budovu navrhl zábradlí, nábytek, svítidla a řadu dalších zařizovacích předmětů. V Berlageho návrhu se v budově proplétají umění, kultura, ekonomie a společenský život.
Kromě převládající komerční náplně se v burze nacházela také samospráva, kavárna, pošta a policejní stanice. V roce 1912 se budova přestěhovala do nového objektu, což zapříčinil jiný způsob prodeje komodit, ale také fakt, že se obchodníci v Berlageho moderní budově necítili příliš dobře. Po roce 1985 se do největší severní části přestěhoval Holandský filharmonický orchestr, kde však od roku 2002 zde přestali pořádat koncerty a konají se tu jen společenská setkání, konference a svatební oslavy. V roce 1999 byla Berlageho burza zařazena Mezinárodní unií architektů (UIA) na seznam tisíce nejvýznamnějších budov 20. století.
0 komentářů
přidat komentář
