Armin Meili

Armin Meili byl významný švýcarský architekt a politik. Byl synem architekta Heinricha Meili a klavístky Emile Meili-Wapf. Po gymnáziu nastoupil v roce 1911 na ETH v Curychu, kde získal diplom u Gustava Gulla (zároveň nastoupil v roce 1914 aktivní vojenskou službu), následně nastoupil v letech 1915-17 jako asistent na ústavu Karla Mosera. V roce 1917 zvítězil v soutěži (mezi 160 návrhy) na nový kostel v Solothurnu. Následně se stal partnerem v otcově kanceláři, kterou od roku 1924 vedl. Koncem 20. letech zvítězil ve dvou soutěžích, které významně napomohly k dalšímu rozvoji Lucernu: soutěž na územní plán a soutěž na umělecký a kongresový dům v Lucernu (v 70. letech Meili rozšířil a v 90. letech nahradil projekt J.Nouvela). 1936 se stal ředitelem švýcarské Národní výstavy (“Landi“) pořádané v Curychu roku 1939. V období 1939-55 byl členem Národní rady FDP, kde se zabýval především problematikou územního plánování. V roce 1940 získal na univerzitě v Curychu čestný doktorát a zároveň jmenován do vojenského generálního štábu, kde byl pověřen budováním opevnění.
Společně s Giovanni Romano spolupracoval v letech 1949-52 na Švýcarském centrum v Miláně, které patří mezi jednu z nejvýznamnější prací poválečné moderny.