Anton Erhard Martinelli
*1984 – Vídeň, Rakousko
†15. 9. 1747 – Vídeň, Rakousko
Biografie
Anton Erhard Martinelli byl rakouský architekt první poloviny 18. století. I když trvale pobýval ve Vídni, velká část jeho projektů je spojena s jihočeským regionem, protože v letech 1722–32 byl knížecím dvorním stavitelem ve službách Schwarzenbergů. Poté až do smrti působil jako dvorní architekt u Lichtenštejnů.
Narodil se jako syn Francesca Martinelliho (1651–1708) vídeňského stavitele italského původu. Nejprve se učil u svého otce, další průpravu získal u Christiana Alexandra Oedtla. Po otcově smrti v roce 1708 převzal jeho stavební firmu, mistrem se stal v roce 1711. Brzy začal získávat zakázky z řad aristokracie, pracoval pro rodiny Esterházyů, Althannů nebo Řád německých rytířů. Od 1. ledna 1722 byl angažován jako knížecí dvorní stavitel ve službách Adama Františka Schwarzenberga, pro nějž pracoval deset let. I když v mnohém navázal na tvorbu předchozího schwarzenberského dvorního stavitele Pavla Ignáce Bayera, byl autorem řady projektů s vlastním rukopisem. Podílel se na stavebních úpravách zámků v Třeboni, Českém Krumlově, Hluboké, Ohradě nebo Postoloprtech. Na hlubockém a třeboňském panství projektoval řadu hospodářských budov, k realizacím jeho projektů patří i řada sakrálních staveb na schwarzenberských panstvích. Pro rodinu Schwarzenbergů pracoval také v Rakousku. Po nečekané smrti Adama Františka Schwarzenberga v roce 1732 přešel jako knížecí dvorní stavitel do služeb Lichtenštejnů, z této doby je doložena jeho účast na dostavbě zámku ve Valticích.
Anton Erhard Martinelli byl rakouský architekt první poloviny 18. století. I když trvale pobýval ve Vídni, velká část jeho projektů je spojena s jihočeským regionem, protože v letech 1722–32 byl knížecím dvorním stavitelem ve službách Schwarzenbergů. Poté až do smrti působil jako dvorní architekt u Lichtenštejnů.
Narodil se jako syn Francesca Martinelliho (1651–1708) vídeňského stavitele italského původu. Nejprve se učil u svého otce, další průpravu získal u Christiana Alexandra Oedtla. Po otcově smrti v roce 1708 převzal jeho stavební firmu, mistrem se stal v roce 1711. Brzy začal získávat zakázky z řad aristokracie, pracoval pro rodiny Esterházyů, Althannů nebo Řád německých rytířů. Od 1. ledna 1722 byl angažován jako knížecí dvorní stavitel ve službách Adama Františka Schwarzenberga, pro nějž pracoval deset let. I když v mnohém navázal na tvorbu předchozího schwarzenberského dvorního stavitele Pavla Ignáce Bayera, byl autorem řady projektů s vlastním rukopisem. Podílel se na stavebních úpravách zámků v Třeboni, Českém Krumlově, Hluboké, Ohradě nebo Postoloprtech. Na hlubockém a třeboňském panství projektoval řadu hospodářských budov, k realizacím jeho projektů patří i řada sakrálních staveb na schwarzenberských panstvích. Pro rodinu Schwarzenbergů pracoval také v Rakousku. Po nečekané smrti Adama Františka Schwarzenberga v roce 1732 přešel jako knížecí dvorní stavitel do služeb Lichtenštejnů, z této doby je doložena jeho účast na dostavbě zámku ve Valticích.
