Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Cottage architecture
Kateřina Kašpar Goryczka | Seattle
Jezero Baker u severních hranic státu Washington
V Seattlu zimní déšť střídá jarní přívalový a v Čechách začíná chatařská sezóna - tradiční česká volnočasová aktivita, spojená s houbařením a výlety do hor, která svůj největší boom zažila v 70. letech minulého století. Podobný trend můžeme zaznamenat i v Severní pacifické oblasti, kde chataření má mnohem přirozenější opodstatnění, než tomu bylo v české normalizační éře.

Oblast Seattle-Tacoma leží na severu státu Washington u kanadských hranic státu British Columbia. Severozápad patří k tek- tonicky aktivnějším oblastem s častějšími dešťovými srážkami a tamní lokální klimatické podmínky formují místní stavební typologie, konstrukční přístupy i formální styl. Zatímco je Seattle rostlým městem, které se zásadní měrou buduje od druhé poloviny 19. století, Vancouver je typický hlavně svou výstavbou podle masterplanu z druhé poloviny minulého století. Obě tato města však spojuje zájem o ekologickou architekturu.

Pokud New York přinesl styl popisující přestavbu industriální haly na loftové byty, známý pod pojmem “industrial chic”, umožňující  vyniknout litinovým překladům, režnému zdivu a tabulkovým oknům, pak Seattle dáva prostor industrialni rustice, typické  pro tvorbu Toma Kundiga a dalších architektonických kanceláří působících v této severozápadní oblasti. Tento styl nejvíce reprezentují vtipné a účelné industriální detaily, mnohdy podpořené zajímavou kombinací dřeva, skla, oplechování, kdy vše je ponechano přirozenému stárnutí.

Krásným historickým detailem typickým pro tento styl jsou okapní římsy a vpustě některých domů v historické části Seattlu, kolem Pike Place Market.  Po režném zdivu se plazí tmavé zkorodované svody, které se větví a různě proplétají, nezřídka již mají vpustě úplně zarostlé travou. Opakem je Alaska way, víceúrovňová komunikační tepna lemující pobřeží a představující  jeden z enviromentálních problémů města. Zatímco Evropa zřejmě hledá přístupy v dopravě a výstavbě silnic tak, aby daly prostor přírodě a nenarušovaly přirozené biokoridory, pak americký severozápad zjevně k novým problémům ochrany přírody přistupuje  z opačného konce. Snaží se aplikovat ekologické zásady na menších, ale mediálně nepřehlédnutelných projektech.

Olson Kundig Architects je kancelář sídlící v Seattlu. V oblasti Seattle-Tacoma realizovala mnoho nejrozmanitějších staveb, mezi nimiž jsou muzea, komerční domy, akademické budovy
a také rezidenční objekty. Ateliér je známý především svým individuálním přístupem k architektuře, což platí i pro návrhy ekologických obytných objektů. 

foto: © Tim Bies / Olson Kundig Architects
Rolling huts v Methow Valley je soustava pronajímatelných pojízdných boxů, které nesou typický rukopis Toma Kundiga. Tedy silný koncept, dřevo, sklo, předkorodované oplechování a konstruktivistické detaily. Nízkonákladové, neokázalé a se snahou o minimální dopad na životní prostředí Rolling huts jsou moderní variantou kempování. Každá bouda na kolečkách je vybavena kuchyňkou a koupelnou. Její konstrukce je složená z opláštěného ocelového skeletu vyneseného na desce z oceli a dřeva. Rozevření mezi hmotou  základního boxu a pultovou střechou je vyplněno sklem, které prosvětluje obytný interiér shora. Interiér je tvořen ekonomicky nenáročnými materiály, jakými jsou korek, překližka a dřevo. Všechny povrchy byly ponechány bez dokončovacích úprav, tak aby přirozeně zrály. Materiály, vystavené přímým klimatickým vlivům, byly voleny s ohledem na jejich odolnost, údržbu a přirozený vzhled.
 
Cesta ze Seattlu do Methow Valley trvá něco málo přes tři hodiny. Dohnat toto „stádo na kolečkách“ znamená připravit se na četné dešťové srážky a klikatou silnici, která věrně kopíruje reliéf několika národních parků a rekreačních oblastí.
Domky jsou  orientovány tak, aby přímo z interiéru poskytovaly působivý výhled na hory. Jsou určitou alternativou k názoru enviromentalisty Henryho Davida Thoreaua na „místo v přírodě“. Thoreau prokázal, že k bohatému a vyrovnanému životu není nutná civilizace, ale stačí omezené zdroje, příroda a obyčejné přístřeší. Přidaná kolečka jsou výsledkem  Kundigovy inspirace "domy na kolečkách" onehdy všudypřítomných baskických pastevců ovcí na celém americkém západě (Basque Sheepherder' Wagons / carrocampo).

Další Kundigova realizace Chicken Point cabin je jezerní bouda obklopená lesy. Krabice s ohromným oknem, které se z obývacího pokoje otevírá směrem k horskému jezeru. Materiál je volený s ohledem na minimální údržbu. Horská kabina byla poskládána z betonového bloku, oceli, betonových podlah a překližky. Materiály zde byly opět ponechány bez finálních úprav tak, aby přirozeně stárly a dům získával patinu. Koncept jezerní chaty se skládá ze tří základních částí - betonového bloku, překližkových elementů a z válcového ocelového krbu, a otevřený interiér nabízí plynulý přechod do exteriéru. Kapacitně byla kabina navržena pro deset osob.
Právě tato stavba plně demonstruje pojem industriální rustiky. Levné a účelné materiály zde nahrazují těžké a často složitě zpracovávané hmoty. Překližka se stává alternativou pro prvky z rostlého dřeva, ocelové tubusy-roury jsou účelnou variantou kamenných struktur a beton nahrazuje režné zdivo. Přiznané ocelové překlady s  předkorodovaným povrchem jsou taktéž ponechány přirozenému stárnutí. Celému interiéru dominují  spřažené konstrukce,  lepené stropní trámy a nápadité upevnění mobiliáře s dokonalou iluzí nýtovaných spojů. Silným interiérovým prvkem je jídelní stůl s masivní deskou, která je podepírána ocelovou armaturou.

foto: © Benjamin Benschneider (www.benschneiderphoto.com)

Architektonická kancelář Balance Associates Architect se sídlem v Seattlu se zaměřuje především na rezidenční architekturu a na navrhování a výstavbu rekreačních chat. Ateliér se prezentuje jako médium vnímající klientovu vizi a jeho životní styl. Odolává tlaku mainstreamu, jeho architektura je příjemná, reflektuje genia loci a nebojí se takových úkolů, jako je výstavba na monotónní suburbii. Svou přednost studio vidí v přímé integraci okolí do projektu a promítání osobnosti klienta do návrhů.

Wolf Creek view cabin je situována na palouku v mírně hornaté krajině. Jde o alternativu k luxusnějšímu horskému bydlení. Kompozicí dvou protilehlých 'L' domů vzniká atriová dispozice a atrium, které je minimálně proskleno a tak působí jako uzavřená zahrada. Zbytek dispozice je však řešen velkorysým otevřením  obvodových stěn a tak dům umožňuje velkolepé výhledy do krajiny a poskytuje svým uživatelům, mimo jiné, kontrolu bezprostředního okolí. Součásti jednoho 'L' domu je také terasa s nádherným výhledem na údolí. Linie střech a hmoty objektu navazují na reliéf krajiny a okolních kopců. Dřevostavba je z velké části opláštěná dřevěnými cedrovými deskami, které jsou podle svého umístění, v exteriéru anebo interiéru, buď lesklé, anebo zůstaly v matu. Materiály venkovního opláštění objektů jsou ponechány bez povrchových úprav. Zbytek fasády chaty je opláštěn vlnitým ocelovým plechem, který se pohledově uplatňuje taktéž v atriu. Konstrukce obvodových stěn je tvořena  standardním trámovým systémem.

foto: © Balance Architects

Pine forest cabin je horský dům, při jehož navrhování byla spojena ekonomická kritéria zadavatele s efektivním realizačním plánem, pečlivým výběrem ekonomicky výhodných materiálů a jednoduchým designem. Zadáním klienta bylo navrhnout „jednoduchou, čistou, teplou, a otevřenou“ horskou chatu, která by využila výhod  stavební parcely jakými jsou možnosti výhledů a značná odlehlost pozemku od okolní zástavby. Je to realizace, která demonstruje, že je možné dosáhnout kvalitního výsledku i s nižším rozpočtem. Dvě betonové zdi podpírají obytný box vykonzolovaný nad stráň. Konstrukce je  tvořena dřevěným skeletem a opláštěna dřevěnými deskami. Skromně vybavený interiér je uzpůsoben volnému výhledu do přírody.

foto: © Balance Architects

zdroj: Balance Architects

Patkau Architects, sídlící ve Vancouveru, vyhráli v květnu 2010 vůbec první soutěž na on-site cottage u Fallingwater, která má podpořit vzdělávací program při Frank Lloyd Wright Fallingwater Institututu na území Fayette County ve státě Pensylvánie. Cílem bylo navrhnout chatky šetrné k životnímu prostředí s integrovaným odpadním ekosystémem, které by svým řešením reflektovaly odkaz Wrightova Domu nad vodopádem. Porota soutěže, ve které mimo jiné zasedl předseda poroty Pritzkerovy ceny Peter Palumbo, udělila druhé místo návrhu Wendell Burnette Architects a třetí projektu od Olson Kundig Architects. Všechny překvapilo, že do finále soutěže postoupily výlučně ateliéry, které mají svá sídla na západním pobřeží, ačkoli Fallingwater se nachází na východě v Pensylvánii. Je třeba také uvést, že všechny vyzvané ateliéry, které se soutěže zúčastnily, jsou známé propagací ekologického přístupu.
První tři úspěšné návrhy využívaly ve svých koncepcích energeticky účinné a ekologicky přívětivé stavební materiály. Každá z navrhovaných chatek měla být situována tak, aby mohla plně využívat výhod přirozené termoregulace prostředí a minimalizovat ekologické dopady. Samozřejmě byl kladen také mimořádný důraz na jejich životnost a způsob údržby.

foto: © Patkau Architects

Patkau navrhlo šest malých chatových objektů respektujících životní prostředí. Jak uvedla odborná porota, kouzlo jejich návrhu spočívá v jemnosti, která provokuje a ukazuje, kam se může architektura ubírat. Podle vedení Fallingwater Institutu vítězný návrh demonstruje hodnoty, ke kterým se institut hlásí, a to „dobrý design v harmonii s přírodou“, nebo „Fallingwater rostl a stále roste“. Chatky budou poskytovat ubytování pro spolupracovníky Fallingwater Institutu, který od dob Edgara Kaufmana Jr. z velké části funguje jako veřejná vzdělávací instituce podporující kvalitní architekturu a design.

Vítězný návrh souzní s výrokem Franka Lloyda Wrighta:
„Žádný dům by neměl být na kopci nebo na čemkoli. Měl by být kopcem. Patřit mu. Kopec i dům mají žít společně ve vzájemném souladu.“

foto: © Patkau Architects

A tak jako Dům nad vodopádem navazuje na skalní masív na břehu horské bystřiny Bear Run, tak Meadow cottages představují  citlivé kontinuální  dotvoření modelace vzedmutého travnatého palouku. Každá chata je malým hřebenem, který ční do popředí vždy nad nejnižším bodem řešné plochy. Při volbě materiálů, jak v exteriéru tak interiéru staveb, odolnost a životnost řešení hrála hlavní roli. Na opláštění chatek byla použita zatravněná zemina, ocelové oplechování je ponecháno přirozenému stárnutí. Dřevo a ocel byly zvoleny jako materiály s nízkými nároky na údržbu a jako vhodné  pro dosažení přívětivého interiéru. Kvůli skromnému rozpočtu bylo nutné vymyslet nízkonákladovou konstrukci, a proto je každá chatka sestavena ze standardizovaného trámového systému, který je potažen vlnitým plechem, čímž mohla být maximálně využita specifika prostoru a minimalizovány náklady. Rámy oken a  zárubně dveří jsou zhotoveny z lehkých, ale přesto záměrně robustně vypadajících ocelových profilů. Uvedená konstrukční strategie není dle autorů jediným možným řešením, které by dovolilo snížit náklady a ekologické dopady.
zdroj: Patkau architects

Olson Kundig Architects byly jednou  ze šesti architektonických kanceláří, které byly vybrány do finále Fallingwater Institute pro „cottage soutěž“. Jejich konceptem je tzv. ekoton, neboli přechodná zóna mezi dvěma odlišnými ekologickými prostředími. Příkladem tohoto přístupu je vztah mezi lesem a paloukem. Ekoton sdílí rysy obou ekosystémů, které překlenuje, ale zároveň si uchovává jejich odlišný charakter.  Návrh Olson Kundig Architects je tedy ekotonem mezi paloukem a lesem. Chaty jsou posazeny na hraně těchto dvou bioúzemí. Nesou rukopis Toma Kundiga a tvarově vyjadřují hru s vertikálami, evokujícími stromové systémy, a horizontálou, která je stylizací rozlehlého palouku. Vlastní hmota chatek je přirozeně otevřená směrem do prostoru pláně.

foto: © Olson Kundig Architects


Wendell Burnette Architects (WBA) se sídlem ve Phoenixu v Arizoně, navrhli sestavu chatek, které jsou také přechodnou zónou mezi lesem a paloukem. Šest chatek je umístěno do stínu lesa a opět se přirozeně otevírají směrem k palouku. Poloha chatové sestavy ustupuje až na skutečnou hranici mezi lesem a paloukem - myšleno jak skutečně, fyzicky, tak obrazně, filozoficky. Je to přístup upozaďující architektonický objekt do takové míry, aby stavba  sloužila  pouze a jedině k podpoře a umocnění autentického zážitku z konkrétního místa. Chatky jsou umístěny mimo pole, které je cíleně ponecháno jako farmářsky využívávána  plocha.
Každá chatka je konstrukčně vetkána mezi stromy a využívá přirozeného stínu lesa, vlažného a chladnějšího prostředí. Volba stavebního materiálu padla na norskou jedli, která se zde jako monokultura sice vyskytuje, ale není pro tuto oblast typická. Materiál je jednotný jak pro exteriér, tak i interiér. Bylo zvoleno jednoduché a účinné řešení, které vytváří tepelnou schránku a reguluje teplotu a vlhkost.

„Dřevěná horská krychle se rozeznívá jako nástroj vyvolávající zážitky – proníká do lesa, do hry světla a stínu, do všudypřítomné podstaty jeho zvuku, do jeho vlahého prostředí – a jeho umístění podél cesty, jež lehce stoupá nad úroveň lesa, zároveň umožňuje úchvatný výhled na mýtinu a do vzdáleného okolí."

foto: © Wendell Burnette Architects

Podélná dispozice orientovaná v ose východ-západ sleduje typologii okolí Fallingwater - obdobně jako řada Wrightových staveb usiluje o zachycení ranního slunce. Všechny  hlavní  prostory jsou otevřeny na severozápad a umožňují šíroký výhled. Před přímým sluncem je bouda chráněna stínem lesa. Společenský prostor každé chaty se otevřením čelního prosklení snadno upraví na exteriérovou terasu/balkon. Návrh také počítá s umístěním fotovoltaických panelů, které budou schopny energeticky zabezpečit provoz všech šesti chatek.
zdroj: Wendell Burnette Architects

Přestože současná rekreační architektura čerpá z odkazu amerického enviromentalisty Henryho Davida Thoreaua, který propagoval přirozenost a varoval před dehumanizací, jež zapříčiňuje současný stav civilizace s její všudypřítomnou a bezohlednou lidskou nenasytností,  většina uvedených projektů je Thoreauově představě o lepším a skromnějším životě v přírodě vzdálená. S ohledem na současný trend, jenž klade důraz na využívání lokálních zdrojů a používání ekologicky neinvazivních přístupů, uvedené projekty se sice snaží  hledat racionální řešení, ale většinou narážejí na požadavky zadavatelů. A tak původní vize o asketickém, ale plnohodnotném životě v lesích má  prozatím daleko ke svému naplnění.

„Fallingwater je proslulý, protože vyjadřuje silnou myšlenku – dnešní lidé by se měli učit žít v harmonii s přírodou... Tak jako se technologie stávají zcela přirozenou součástí života a světová populace se stále více rozrůstá, stejně tak pro zajištění budoucí existence lidstva bude nezbytná harmonie s přírodou.“ Edgar Kaufmann, Jr. 1987

psáno pro polský časopis ARCHIVOLTA

Kateřina Kašpar Goryczka
česká architektka, která v současnosti žije v Seattlu. Držitelka profesionálního titulu z ČVUT v Praze a s praxí, která zahrnuje nejen projekční činnost, ale také propagační a popularizační aktivity zaměřené na architek- tonickou tématiku. V současnosti se soustředí na kontextuální architekturu s důrazem na její lokální specifika.
Zdroj: Kateřina Kašpar Goryczka / Seattle
Vložil: Jan Kratochvíl, 24.03.11 00:30
Návštěvnost: 14509 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.