Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Zahrady v zimě
Zahrady v zimě

Zahrady v zimě mají omezenou paletu barev. Ve střídmé grafické barevnosti, bez listové hmoty a ornamentů květin je dobře patrná základní struktura a geometrie zahrady. Na pozadí této kostry vynikají barvy a tvary prvních poslů jara – raných cibulovin, mrazuvzdorných výhonků, časně kvetoucích keřů.

Jednou z hlavních vlastností zahrady je pomíjivost a proměnlivost. Běh ročních období odměřuje trvání estetického požitku z rostlin. Některé na zimu „zatahují“ do kořenů a jejich nadzemní části úplně zmizí, z jiných zbývají jen „kosti“ a základní silueta. Persefona, dcera bohyně plodnosti Démétér, na podzim odchází do říše mrtvých a její truchlící matka přestává dávat přírodě plodivou sílu až do jara, kdy se její dítě opět navrátí z podsvětí na zem.

Kromě toho, že v této době vegetačního klidu zahrady postrádají svou základní složku, je zimní výlet do zahrad časově omezený krátkým dnem, světelnými podmínkami a nízkými teplotami. Rostlinstvo spí, smysly se nerozptylují barvami, vůněmi ani zvukem fontán a tekoucí vody; příroda smršťuje svou rozmanitost do kořenů a suchých semen, rozpuk, rozkvět a sklizeň zůstávají pouze vzpomínkou z minulosti či vizí budoucnosti. Na druhé straně však v této strohosti může lépe vyniknout záměr tvůrce zahrady, v době vegetační bohatosti přirozeně ustupující do pozadí: jsou zdůrazněné linie, dominanty, průhledy a tvary stálých prvků.

Zatímco ostatní roční období přejí barevnosti, odstínům a valérům, zima je obdobím kontrastu. Hluboké stíny vytvářejí chiaroscuro a zvláště v barokních zahradách se sochařskou výzdobou přispívají k celkové dramatické atmosféře. Hra světla a stínu je také v souladu s duchem romantických staveb v krajinářských parcích. Cukrářský sněhový poprašek je za celý rok jediným výrazným ozvláštněním stálezelených a stále stejných zimostrázových výšivek formálních zahrad.

Zvláště působivá je zimní návštěva parků a zahrad s minimalistickou škálou rostlin a výraznými symbolickými prvky, jako je například Sanspareil poblíž hradu Zwernitz nedaleko bavorského Bayreuthu. Název místa byl prý inspirován obdivným výkřikem jedné z dvorních dam: „Ah, c'est sans pareil!“ (To nemá obdoby!) Tento vskutku jedinečný zahradně-krajinný útvar je především dílem přírody. Ve 40. letech 18. století jej markraběnka Vilemína z Bayreuthu (Wilhelmine von Bayreuth), sestra Fridricha II. Velikého, povýšila svou ideou na přírodní zahradu. Krajina s přírodními jeskyněmi, soutěskami, skalními převisy a mohutnými balvany byla s minimálními zásahy lidské ruky proměněna ve výjevy z dobově oblíbené knihy Télemachova dobrodružství, kterou napsal Francois de Salignac de la Mothe-Fénelon.

Hrdinou knihy je Odysseův syn Télemachos, jenž se vydá hledat svého otce a na cestě ztroskotá na stejném ostrově Ógygie u nymfy Kalypsó, která se do něj zamiluje stejně jako do jeho otce. Télemacha celým příběhem provází postava Mentora – ve skutečnosti bohyně Pallas Athéna v přestrojení. Kalypsó se všemožně snaží Télemacha na ostrově zadržet, až mu nakonec nezbývá než společně s Mentorem skočit z útesu a doplavat k lodi kotvící u pobřeží. Tento příběh ilustrují různé zahradní prvky. Podle některých pramenů se Vilemína nechala inspirovat i jinými dobovými autory a též přímo Homérovou Odysseou. A tak návštěvník na své pouti střídavě prochází soutěskami, sestupuje do jeskyní Kalypsó, Sibyly či Vulkána a stoupá k Aeolovu chrámu, až dospěje ke kamennému amfiteátru s masivními kamennými oblouky, kde se archetypicky obecně platný příběh sestupů a vzestupů vyprávěný celou zahradou symbolicky znovu odehrává na jednom místě. Příznačně je tímto místem příroda, jež sama opakovaně vypráví příběh Démétér a Persefony.

Dnes již nelze jednoznačně říci, zda Vilemíně mohl být inspirací Braunův lesní Betlém u Kuksu, jenž vznikl o dvacet let dříve, či sochařská manýristická zahrada v Bomarzu nedaleko Viterba nebo snad dobové anglické trendy odrážející filosofické a umělecké změny v zahradních a krajinných úpravách. Od všech těchto vzorů se Sanspareil liší vysokou mírou abstrakce, částečně záměrnou, protože do skalních útvarů bylo při tvorbě zahrady jen minimálně zasahováno (jak napsala Vilemína svému bratru Fridrichovi: „Architektem byla sama příroda.“), a částečně danou během času – původní iluzionistické malby na skalách se nedochovaly, některé dobové stavby se časem zřítily, například poustevny či chrám boha větru Aeola, vystavěný na skalním ostrohu ve stylu chinoiserie podle dobového vkusu. (Podle vyobrazení vypadá tato pagodovitá stavba na větrné hůrce dosti křehce a není divu, že dlouho nevydržela). Původní záměr kontrastu vůči pravidelné rokokové zahradě s květinovým parterem, která se nachází před orientálním pavilonem, však zůstává naplněn, i když bez dobových příkras a bez literárního a mytologického vodítka by Sanspareil mohl na první pohled působit jen jako lesík se spoustou skal a balvanů či jakási obří skalka.

Markraběnka Vilemína však Sanspareil údajně vytvořila s jasným záměrem v době osobních a rodinných těžkostí, aby sloužil jako didaktická pomůcka pro jejího nastávajícího zetě, vévodu Karla Evžena Würtemberského, jenž vyrůstal bez dobrých rodinných vzorů a Vilemína mu mohla být stejně jako Télemachovi přestrojenou rádkyní Athénou (Minervou), aby se stal dobrým manželem její dcery a moudrým vládcem. Zahrada měla prý též být alegorickou připomínkou Vilemíny-Pénelopy nevěrnému manželovi, zahleděnému do své Kalypsó, jíž byla Vilemínina dvorní dáma Dorothea von der Marwitz, později na Vilemínin popud provdaná za rakouského hraběte Burghausse.

Télemachův a Odysseův příběh jako individuační cesta a zároveň předávání životních úkolů a psychických konstelací z generace na generaci je univerzálně platný. Čtení zahrad jako knih má výhodu, že si v nich každý může nejen najít, ale i projít a prožít vlastní příběh.





gardenpanorama.cz je místo pro všechny, kdo  vnímají zahradu jako proměnlivý prostor, kde se setkává příroda s lidskou činností a kulturou, kde se prolíná botanika s architekturou, historií, mytologií, filozofií, uměním  i zábavou
gardenpanorama.cz je průvodce po stopách, které významné i méně významné osobnosti zanechaly v zahradách, a po stopách, které zahrady zanechaly jejich v životech a díle
gardenpanorama.cz je místo pro všechny, kdo považují české zahrady za součást evropského a světového kulturního dědictví
gardenpanorama.cz je průvodce pro všechny, kdo rádi cestují nejen po známých památkách, ale i do méně navštěvovaných míst
gardenpanorama.cz je průvodce na toulky po zahradách, které byly inspirací pro umělecká díla
gardenpanorama.cz je malý projekt několika lidí, kteří mají rádi zahrady
gardenpanorama.cz je zahrada na webu, místo pro odpočinek a inspiraci
gardenpanorama.cz je místo pro milovníky zahrad
Zdroj: www.gardenpanorama.cz
Vložil: Jan Kratochvíl, 25.01.10 13:00
Návštěvnost: 8107 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.