Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Osud Jurkovičovy vily: Z obytné vily muzeem
rozhovor s Martinou Strakovou, kurátorkou MG
Kdo šel v létě roku 2007 na procházku kolem Wilsonova lesa v Brně, mohl si o některém z víkendů povšimnout davu návštěvníků postávajících před Jurkovičovou vilou.

Dům, který postavil architekt Dušan Jurkovič na začátku minulého století, tehdy zakoupila Moravská galerie v Brně a uspořádala zde dny otevřených dveří. Možnost nahlédnout do interiérů vily však byla časově omezená, neboť Moravská galerie v Brně dům záhy uzavřela z důvodu rozsáhlé rekonstrukce.

K jakým úpravám ve vile dochází? Jaký má Moravská galerie v Brně záměr s nově získaným prostorem? A kdy bude možné vilu opět navštívit? Historii, ale hlavně aktuální stav vily Dušana Jurkoviče, přibližuje kurátorka MG Martina Straková.




Jako Jurkovičova vila je označován dům v brněnské čtvrti Žabovřesky, který zde  architekt Dušan Jurkovič postavil pro sebe a svoji rodinu na začátku 20. století. Ve kterém roce to bylo přesně?
Na konci roku 1905 začal Jurkovič připravovat projekt, v srpnu 1906 vilu otvíral. Bydlel zde do roku 1919, kdy se odstěhoval na Slovensko.

Předpokládám, že vilu tehdy někomu prodal, jak se však dostala až do vlastnictví Moravské galerie v Brně?
Cesta vedla přes několik soukromých majitelů. Asi nejdůležitější byl prodej vily v roce 1938 významnému brněnskému právníkovi. Uvažuje se o tom, že se jednalo o krok, který měl zabránit likvidaci vily jako takové, protože německé prostředí nebylo vůči Jurkovičovi zcela nakloněné. Od roku 1938 vlastnila či obývala dům jedna rodina a vnučka původního majitele provdaná Bradáčová ji se svým manželem prodala roku 2006 Moravské galerii v Brně.

Co galerii vedlo k tomu, aby tento dům zakoupila?
V první řadě to byl význam Dušana Jurkoviče pro Českou republiku. U nás Jurkovič ještě pořád není doceňovaný - na rozdíl od Slováků, kteří jeho jménem zaštítili svou hlavní cenu udělovanou za nejúspěšnější architektonický počin v daném roce. Česká republika vnímá tohoto architekta jako jednoho z mnoha, navíc s pečetí architekta inspirovaného lidovým uměním, který je trošičku přezíraný, byť si to nezaslouží. Jurkovič patří do jednoho z hlavních proudů moderny na počátku 20. století, která se nejenom u nás, ale i v Maďarsku, ve Finsku a v dalších zemích inspirovala lidovou tvorbou.

Takže tím hlavním důvodem ke koupi bylo vyzdvihnutí významu Dušana Jurkoviče?
Ano, ale zakoupení vily se také týká určitého trendu, který se v poslední době projevuje v muzejnictví. Veřejnost má poměrně velký zájem o drobné muzejní a galerijní instituce. Existuje fenomén výstavního turismu, lidé vyhledávají nejen instituci, ale příjemná je pro ně i cesta k ní. A právě návštěva nějakého domu v kontextu města nebo městské čtvrti, který je spojen s určitou postavou, navštívení jejího domu a seznámení se s prostorem, ve kterém žila, je v dnešní době poměrně populární a přitažlivé.

V jakém stavu byla vila v době, kdy ji galerie zakoupila?
Vila v té době slavila stoleté výročí existence, takže to byl dům, jehož stav byl takříkajíc úměrný věku. Prošla několika různými rekonstrukcemi, první probíhala ve třicátých letech, kdy byl interiér přizpůsobený tehdejším nárokům na bydlení. V šedesátých letech potom probíhala rekonstrukce pod dohledem Ústavu památkové péče, který alespoň z vnější strany usiloval o to, aby měl dům památkovou podobu. V té době byla vila také prohlášená za kulturní památku.

Je možné zveřejnit, kolik vila stála a z čeho a jakým způsobem je financována?
Vila stála něco málo přes 15 milionů. Na 40 milionů vyjde rekonstrukce, která je financována grantem z Finančních mechanismů EHP/Norska - tzv. Norských fondů.

Jaké kroky hodlá galerie ve vile podniknout a kdo je architektonicky zodpovědný za její stávající rekonstrukci?
Po architektonické stránce za rekonstrukci zodpovídá ateliér TRANSAT ARCHITEKTI, Petr Všetečka, Robert Václavík a Karel Menšík. Ti po prodeji vily Moravské galerii v Brně vypracovali projekt rekonstrukce, jehož cílem je vrátit dům do podoby, kterou měl v roce 1906. Protože by měla být navozena atmosféru domu, ve kterém žil Dušan Jurkovič, budou odstraněny některé přestavby a úpravy, které byly ve vile provedeny.

Můžeš uvést nějaké konkrétní případy?
Jedním z nejzajímavějších příkladů je schodišťová hala. O ní jsme z dobové obrazové dokumentace věděli, že v ní byl vyřezávaný malovaný krov, pod který však byl ve 30. letech umístěný podhled. Do té doby, než se udělala sonda, nikdo nevěděl, co pod tím podhledem je. Právě umístění podhledu způsobilo, že krov se zachoval v původní podobě, s původními lazurami a emailovými barvami. Zachovalo se zde něco, co na ostatních dřevěných prvcích v interiéru nenávratně zmizelo při pozdějších opravách a přizpůsobování životu ve druhé polovině 20. století.

V předchozí odpovědi jsi říkala, že cílem přestavby je vrátit vilu co nejvěrněji do původního stavu. Nicméně původní funkcí tohoto domu byla obytná vila, jeho novou funkcí bude výstavní prostor. Takže k nějakým změnám musí dojít.
To rozhodně, dům bude přizpůsobený funkčně. Místnosti jako dětský pokoj nebo ložnice nebudou sloužit svému původnímu účelu, navíc ani dneska nevíme, jak tyto pokoje vypadaly. Bude v nich umístěna expozice, která se bude zabývat tvorbou Dušana Jurkoviče. Ale ty prostory, ke kterým obrazovou dokumentaci máme, a víme, jak vypadaly, budou navráceny co možná nejblíže své původní podobě. Velmi vstříc nám jde to, že Dušan Jurkovič odkázal svoji pozůstalost do Slovenského národního archivu, kde je dnes uchována.

Co vím, tak z původního nábytku se dochovalo pouze torzo knihovničky a nábytek z pokoje, kterému se říkala vzorkovna. 
Nábytek ze vzorkovny se dochoval v interiérech zámku v Novém Městě nad Metují, nicméně dnes je nedílnou součástí zámku a do vily se ani vrátit nemůže, protože by na zámku chyběl. Do Nového města nad Metují ho prodal sám Dušan Jurkovič, když pro Bartoně z Dobenína dělal rekonstrukci zámku, která patří k jeho životním realizacím. Jurkovič totiž s prostorem vzorkovny zacházel tak, že zde vystavoval nábytek, který nabízel svým klientům. Právě proto se tomu pokoji říká vzorkovna nebo výstavní pokoj, showroom. Tyto termíny se objevují už i v soudobé literatuře z let 1906 a 1907, je to taková hodně pozoruhodná, do té doby ne úplně typická záležitost. Jurkovič interiér nahradil jiným a pak ještě nějakým dalším, víme o interiéru, který prodal Tomáši Baťovi a nějaký nábytek si s sebou musel odvézt i na Slovensko.

Většina původního nábytku z Jurkovičovy vily však již dnes neexistuje. Jaká je tendence Moravské galerie v Brně? Umístit sem nábytek, který Jurkovič navrhl pro jiné interiéry, vyrobit repliky dnes neexistujících originálů?
Pro tento dům je stěžejním prostorem schodišťová hala s knihovnou. Tento prostor je důležitý barevnou atmosférou, tvarem nábytku, materiálem, ze kterého byl nábytek vytvořen. Pro něj budeme dělat velmi přesné kopie původního nábytku právě s využitím dokumentace, která je uchována ve Slovenském národním archivu. Tam lze najít plány vestavěného nábytku i volných kusů často provedené v poměru 1:1. V ostatních pokojích použijeme to, co je ve sbírkách MG, vzorkovna se vrátí svému původnímu účelu, tzn. bude z ní vzorkovna muzea. V tomto prostoru plánujeme vystavovat nábytkové soubory secesních architektů, případně i nějaké současné nábytkové soubory.

Z původně obytných prostor by tedy měly být prostory výstavní - ať již expozice věnovaná Dušanu Jurkovičovi…
…nebo expozice věnovaná přímo domu jako takovému, která bude vycházet svou náplní právě z funkcí tohoto domu a z významu, který pro soudobou kulturu a architekturu měl.

Kromě toho by zde měly být pořádány i krátkodobé výstavy.
K pořádání krátkodobých výstav se bude využívat prostor ateliéru v horním patře, který tvoří dvě místnosti s nádherným osvětlením, jenž Jurkovič využíval k práci na svých projektech.

Co nějaké zázemí, které takováto budova potřebuje? Mám tím na mysli šatnu, pokladnu, toalety, to jsou prostory, které Jurkovič do své vily nezakomponoval.
To je jeden ze zásadních důvodů, proč rekonstrukce, která teď probíhá v Jurkovičově vile, je velmi náročná jak časově tak i finančně. Samozřejmě přesně tady tyto funkce je třeba domu dodat, protože, jak již jsme řekli na začátku, to byl jen rodinný dům. Dnes z něho chceme mít muzeum, takže se tam nebude pohybovat pět, nebo při nějakém večírku dvacet lidí, ale usilujeme o to, aby počet návštěvníků, který bude chodit do Jurkovičovy vily, byl mnohem větší. Proto bylo třeba vybudovat zázemí, k čemuž se využije suterén. Ten byl už v padesátých letech přestavovaný a na Jurkoviče v tomto prostoru není mnoho památek, takže je možné zde dělat i nějaké zásahy. Muzea navíc musí počítat s tím, že za nějakých deset let jednu z výrazných složek návštěvníků budou tvořit lidé, kterým je 70 let a víc. Z tohoto důvodu byl do vily navržen výtah, který umožní návštěvníkům pohybovat se po jednotlivých výstavních prostorech, navíc současné schodištní konstrukce nejsou pro tento účel zcela vhodné.

V kterých místech by měl být výtah umístěn?
Výtah bude v servisní části domu. Ve vile je několik drobných místností nad sebou, které byly umístěny hned vedle servisního schodiště, v suterénu to byl pokojík pro zahradníka, nad ním pokojík pro služebnou a v nejvyšším patře Jurkovičova modelárna. Tyto tři drobné prostory, které by ani nebylo možné nějak výstavně využít nebo by se z nich maximálně stal nějaký bezvýznamný sklad, se využily pro to, aby se jimi protáhla výtahová šachta.

Co považuješ za největší architektonický zásah do vily, je to právě tento výtah nebo zmíněná přestavba suterénu na zázemí muzea?
U této rekonstrukce je těžké mluvit o největším zásahu. Samozřejmě se tam bude dít řada věcí, ale všechny by měly ve výsledku dopadnout tak, aby nějaká nástavba nebyla násilně patrná. Nové prvky v suterénu, výtah, badatelna a drobná kancelář s knihovnou a archivem, které se budou nacházet v půdním prostoru, jsou po stavební stránce velké zásahy, ale všechny zásahy budou nějakým způsobem komunikovat s ostatní architekturou domu. Takže slovo největší zásah bych asi nepoužívala, protože to trochu předjímá představu toho, že došlo k nějaké velké změně. Samozřejmě dojde ke změnám, ale budou funkčního rázu.

A jak to vypadá s mozaikou, která byla umístěna na štítě budovy? Pokud si dobře pamatuji, tak byla záhy zničena a součástí rekonstrukce by mělo být i vybudování nové mozaiky podle současného návrhu.
Autorem předlohy k původní mozaice, kterou si v roce 1906 objednal Dušan Jurkovič, byl Adolf Kašpar. Znázornil na ní motiv ze slovenské pohádky Bača a drak, kterou přepracovala Božena Němcová. Mozaiku zpracovala firma Bohumila Škardy, jenž sídlila v Brně a s Dušanem Jurkovičem spolupracovala na několika dalších realizacích, jako byl Spolkový dům ve Skalici nebo domy v Luhačovicích. Pro Bohumila Škardu Dušan Jurkovič také navrhoval nájemní dům na Dvořákově ulici v Brně. Mozaika na Jurkovičově vile se skládala ze sklíček, které byly vyřezávány do daných tvarů a domalovávány. Právě proto, že výroba mozaiky byla poměrně hodně složitá, jsme se rozhodli nevracet se zpátky ke Kašparovu návrhu. Navíc tento návrh sice známe, ale jen první skicu, která má velikost asi A4. Rozpracovat takovýto skutečně malinký obrázek na velkou mozaiku by bylo poměrně složité a nikdy bychom si nemohli být jisti úspěchem. Z těchto důvodů jsme se rozhodli oslovit současné výtvarníky a nabídnout jim možnost utkat se s pohádkovým tématem.

Je již známo, kdo ze současných výtvarníků bude autorem nového návrhu?
Již proběhlo výběrové řízení, vítězem klání se stal Josef Bolf, který nejvíc pochopil zadání i představu, kterou původně měl Dušan Jurkovič. Kromě toho dokázal nejlépe pochopit úlohu mozaiky na domě a úlohu zadaného tématu. Jeho dílo je sice překvapivé, ale k vile se velmi hodí.

A v jakém stavu se v současné chvíli nachází rekonstrukce vily?
Proběhla již izolace domu, úpravy suterénů a přípravy pro výtahové těleso. Momentálně s pracuje na opravě střechy, která byla zakryta velikánskou kovovou konstrukcí, přes kterou byla natažena plachta, takže trochu připomíná takové projekty jakým bylo balení Reichstagu.

Před tím, než byla rekonstrukce započata, pořádala Moravská galerie v Brně ve vile prohlídky. Je možné se do prostor podívat v průběhu rekonstrukce, nebo bude dům otevřen až ve chvíli, kdy bude rekonstrukce hotová?
Principiálně se veřejnost do vily dostane, až bude rekonstrukce hotová, protože je to stavba a, tak jako na každé jiné stavbě, je nutné dodržovat určité bezpečnostní podmínky. Takže dělat v současné době nějaké velké prohlídky je absolutně nemožné.

A kdy by měla být rekonstrukce hotová?
Pokud vyjdou plány dobře, tak by měla být hotová na konci léta příštího roku, pak budou ve vile probíhat ještě nějaké úpravy v interiéru, avšak do konce příštího roku bude rekonstrukce Jurkovičovy vily dokončena.

A kdy by měla být vila zpřístupněna veřejnosti?
Buď na konci příštího roku, anebo na jaře roku 2011.



Použité fotografie pocházejí z archivu Moravské galerie v Brně.

Mgr. Martina Straková (*1978)
Studovala dějiny umění a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se dějinami a teorií interiérové tvorby, dějinami sběratelství. O roku 2001 pracuje v Moravské galerii v Brně jako kurátorka sbírky nábytku, od roku 2006 kurátorka Rodného domu Josefa Hoffmanna v Brtnici a 2007 vily Dušana Jurkoviče v Brně. V letech 2002 - 2007 spolupracovala s redakcí internetového časopisu ARCHiNET. Publikuje v časopisech Architekt, ERA 21, Detail ad.; je Wikipedistkou.

Silvie Šeborová
je šéfredaktorkou internetového časopisu artalk.cz a pracuje v programovém oddělení MG.
Zdroj: Silvie Šeborová
Vložil: Jan Kratochvíl, 02.12.09 22:00
Návštěvnost: 10859 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.