Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Jde o Klementinum
Adam Křístek

Ve čtvrtek 29.11. obhajoval pan architekt Jan Kaplický na zasedání pražského zastupitelstva svůj projekt v diskusi, kterou označil za civilizovanou. Emoce na obou stranách již ochladly. Vedla se věcná diskuse, tedy zejména pokud se týče oblíbených témat barvy navrhované stavby (není zelená, nýbrž šampaňská až zlatavá), možného narušení panoramatu Prahy (stavba má být vysoká jako Národní divadlo a proto méně rušivá než pražská "eiffelovka" na Petříně), financování stavby (stavět se bude, neboť stát je dobrý hospodář a nemělo-li by se stavět, nepamatoval by na přípravu stavby na příští rok částkou 18 mil. Kč.), a stokrát již omletého průběhu mezinárodní soutěže (když porušení zadání posvětila i Mezinárodní unie architektů a navíc podmínky neporušil pouze Kaplický, ale i další, je přeci vše v pořádku). Na jednu důležitou věc se však při této debatě vlastně nepamatovalo. Pravda, nebyla asi na pořadu a ani Jan Kaplický by k ní nemohl mnoho říci. Přesto je dle mého názoru mnohem důležitější než porovnávání vlivu navrhované stavby na panorama s petřínskou rozhlednou. Jde o Klementinum.

I na zastupitelstvu 29.11. padlo z úst Jana Kaplického, že moderní doprava a krátké vzdálenosti jsou pro knihovnu nezbytné. Toto pravdivé tvrzení pochopitelně neplatí pouze pro Národní knihovnu, ale pro podobné instituce jako takové. Stejně jasná je i nutnost jejich polohy v centru. Ostatně podobné podmínky obsahuje i výňatek z publikace Knihovny a studijní centra / Brian Edwards a Biddy Fisher, umístěný na webu Národní knihovny. Klementinum je pro plnění této funkce přímo predestinováno, vzhledem ke svému umístění v bezprostřední blízkosti rektorátu a řady významných fakult nejstarší středoevropské univerzity, jejíž "Univerzitní knihovnou" nakonec bylo ještě málem před 50 lety, pokud ne de jure, tedy jistě ve vnímání nejširší veřejnosti, a nakonec takto i dnes reálně funguje. Takové chápání Klementina vyjádřil např. Jan Šebestík v Lidových novinách 19.10.2007, kde píše: "Bude -li knihovna postavena na Letné...nechť zůstane Klementinum jako studijní knihovna s přibližně dvěma miliony svazků běžně používané literatury a nechť se nezačne tak důležitá instituce vydělovat ze Starého Města". To je podle mne trefa do černého.

Klementinum je zcela unikátním prostorem v samém srdci historické Prahy. Zdaleka nejen proto, že se jedná po Hradu o nejrozsáhlejší stavební komplex ve městě. Ani ne pro jeho nesporné památkové kvality a jeho pohnutou historii. Ale právě proto, že v něm po celá staletí až do současnosti tepe autentický univerzitní život. Zdaleka nejen ten studijně-knihovní, neboť minimálně do přestaveb architekta Machoně ve 30. letech zde probíhaly i univerzitní přednášky. Filosofická fakulta tu do výstavby dnešní hlavní budovy mimo jiné i sídlila. Klementinum bylo spolu s Karolinem univerzitním centrem, kampusem, založeným Unijním dekretem císaře Ferdinanda III. v r. 1654. Klementinum je svázáno s historií univerzity, města a celé země mnoha událostmi. Byli to klementinští studenti, kdo bránil Prahu před nájezdem Švédů za Třicetileté války, což připomíná socha mušketýra - studenta od Josefa Maxe na nádvoří. V klementinské posluchárně byl studenty vypískán T.G.Masaryk za hilsneriády. Po 17.11.1939 bylo Klementinum jako jedno z ohnisek studentského odporu obsazeno esesáky a dočasně uzavřeno. Rukopisy a inkunábule byly za války evakuovány na Karlštejn a čeští studenti se sem vrátili vlastně až po válce. Na svá studentská i mnohem pozdější léta strávená ve zdejší studovně vzpomíná též Jan Zábrana ve svých denících, zejména na Všeobecnou čítárnu, jak vypadala před 60 a 30 lety (stejné to tam je i dnes), které by dával přednost před jakoukoli údajně "lepší čítárnou", kde je "více světla a pohodlnější stoly", podobně jako řada dnešních uživatelů, zejména těch, kdo mají zkušenosti s moderními zahraničními studovnami a mohou tak srovnávat.
Praha si i díky Klementinu rozhodně zaslouží predikát "studentského" města. Studentský život přináší oživení. Dnes, kdy je stále více pociťováno určité odcizování historické Prahy jejím obyvatelům, kdy se občanský život stále více přesouvá mimo jeho střed, upozorňuje mnoho odborníků na negativní trend nebezpečí proměny center na mrtvé skanzeny. Právě udržení vysokých škol v centru může přispívat k vyrovnávání uvedeného trendu, což si dnes snad uvědomuje i vedení města.

Studentskému, univerzitnímu a skutečně živému Klementinu ovšem dnes bohužel může zvonit hrana. A to právě v souvislosti s redislokací služeb NK na Letnou či kamkoli jinam. Tuto obavu Národní knihovna prostě nemůže rozptýlit na způsob katechismu zpracovanými otázkami a odpověďmi: "Národní knihovna se přestěhuje do nové budovy a Klementinum se promění v turistický "disneyland"."? Nikoli, "(...) zůstane i po dostavbě hlavním sídlem...využije více než 70% kapacity areálu (...) zůstanou sbírky vzácných rukopisů, starých tisků, hudebního oddělení (včetně unikátní nejstarší mozartovské sbírky na světě!) i cenné fondy Slovanské knihovny (...), Knihovnický institut". Revitalizační plány pro Klementinum ("rehabilitace barokního Klementina") prostě vzbuzují trvale mnoho pochybností, které nelze odpálkovat argumenty typu: vaše obavy jsou předčasné, zatím se nestaví ani nová budova NK, podrobný plán bude zveřejněn později apod. Nyní známé záměry jednoduše počítají s ponecháním úctyhodných, ale z pohledu širší veřejnosti (zejména uživatelů knihovny) marginálních provozů i kdyby byly stokrát ověnčeny cenami UNESCO, s přistěhováním provozů, které těžko přispějí k oživení města (jako je restaurátorské oddělení, dnes umístěné v Hostivaři). Otázka je, zda navíc prostředí v centru města v historické budově s omezenou možností regulace teploty a vlhkosti je z hlediska bezpečnosti a vhodnosti dobrým místem pro uložení těch nějcennějších fondů. Zbytek 30%, někdy 20% plochy má být ponechán řadě externích institucí. Pravda, prý se vyjednává i s Filosofickou fakultou, tento rok i s Fakultou sociálních věd, alespoň to NK uvádí. Ovšem dočasné poskytnutí pár sálů, či zajišťování výuky prostřednictvím odborných pracovníků NK těžko bude zásadněji ovlivňovat napnuté prostorové podmínky univerzity.

Klementinum se má též více zpřístupňovat veřejnosti, přičemž však "Národní knihovna není organizací, která by byla kompetentní k provozování restauračních služeb, pořádání koncertů či provádění turistů", tzn. již dnes je a bude zřejmě i nadále tato lukrativní činnost provozována v režii soukromých subjektů. Citované tvrzení navíc není úplně správné. NK paradoxně skutečně nemá ve svém statutu pořádání koncertů či provádění turistů, avšak "hostinská činnost" je ve statutu knihovny uvedena jako její "jiná" činnost, tudíž k ní plně kompetentní je. Ale budiž; zajišťovat ji nemusí a třeba nechce. V otázkách a odpovědích uvádí v této souvislosti NK na pravou míru další "mýtus": "Na provozu "turistického" Klementina budou vydělávat soukromé firmy, kterým jde současné vedení Národní knihovny na ruku…" a odpovídá si svou nekompetentností a proto: "(...) se o provoz bistra a kavárny, zajišťování koncertů v Zrcadlové kapli a o návštěvy turistů v Klementinu starají soukromé firmy. Na zajištění těchto služeb byla vypsána výběrová řízení, ve kterých vždy zvítězila nejvyšší nabídka. Za pronájmy díky tomu Národní knihovna do svého rozpočtu získá každoročně více než dvojnásobek částky (pozn. aut.: ředitel NK jinde uvádí dokonce trojnásobek), kterou inkasovala za stejné prostory (od jiných soukromých podnikatelů) dříve." Lze se též jako na "jití na ruku" dívat např. na skutečnost, bez ohledu na průběh výběrových řízení, že uvedená smlouva týkající se historických prostor byla od počátku tohoto roku uzavřena na dobu 8 let? Ano, může se použít oblíbené zaklínadlo, že zákon (zde o hospodaření s majetkem státu) nebyl porušen, neboť toto je maximální možná doba, na níž lze majetek státu třetím subjektům pronajmout. Proč ale na tuto maximální dobu? Vždyť je to i z hlediska provozu NK nelogické: právě v běhu těchto 8 let NK plánuje zásadní změny v Klementinu! Pak se může dlouhodobá smlouva jevit jako překážka, je to risk. U déletrvajících nájmů bývá důvodem povinnost razantních investic nájemce do pronajaté nemovitosti, není však známo, že by se zde takové předpokládaly. Nakonec ani v jiných rezortech nejsou smlouvy o pronájmu státního majetku na maximální zákonnou dobu zcela běžnou praxí. Jako příliš kulturní se nejeví ani jediná podmínka pro úspěch ve veřejné soutěži - nejvyšší nabídka. Vždyť zde se do nájmu nedávají zpustošená kasárna či nevyužívaný sklad na periferii, ale nejcennější části jedné z nejdůležitějších národních kulturních památek. Ani finanční výtěžnost tohoto řešení by neměla být argumentem. Vždyť je, jak se každý může přesvědčit, doprovázena např. agresivním PR s červenými reklamními transparenty "Tours - concerts", umístěnými různě po Klementinu, které by šlo odpustit soukromému vlastníku památky, který je na příjmech z turistického ruchu závislý, ale zde mohou oprávněně vzbuzovat pochyby.

Podobné je to s ostatními zatím komerčně pronajatými prostory. Prodejna "upomínkových předmětů", jak je popsána v populární informační brožurce vydávané NK, kde dříve bývala neurážející filiálka známého pražského knihkupectví, je od jara tohoto roku ve skutečnosti prodejnou turistických cetek, nevybočující ze sortimentu podobných krámků v okolí, u které i Památková inspekce konstatovala, že svým charakterem neodpovídá požadavkům zákona na využití kulturní památky, a k nápravným opatřením nebylo přistoupeno pouze pro malý rozsah krámku. Jedna věc je však malý rozsah, druhá jeho umístění. Sortimentu i k němu lákajícího nevkusného poutače, symbolicky často zakrývajícího ceduli s nápisem "Národní kulturní památka Klementinum" si nemůže nevšimnout téměř žádný turista, který navštíví Prahu.

Ještě více podivuhodný je vznik Café - bar - restaurantu Klementinum, zařízení které má dle Národní knihovny "zpříjemnit pobyt v areálu" - vzhledem k jeho cenám je na místě otázka komu. Kromě samotného vítěze na provozovatele tohoto zařízení (kterým je společnost kontroverzního podnikatele a býv. provozovatele pražských vánočních trhů Milana Šmerdy, s kterým se ředitel Ježek seznámil v době po "slavném" pádu vánočního stromu, kdy mu pana Šmerdy, jak uvedl v LN 14.7.2007, "bylo líto") je, slovy Památkové inspekce, "zarážející proces, který postupnými kroky vedl ke změně využití infocentra na Café bar-restaurant, aniž byla tato změna v průběhu schvalování z hlediska památkové péče zaznamenána a jakkoli hodnocena...Uplatnění takového přístupu jak ze strany odborné organizace památkové péče, tak i Odboru kultury a památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy by však v budoucnu mohlo vést k vážným škodám". O co šlo? V rámci stavebního povolení na stavební úpravy související s využitím podkroví a na rekonstrukci stropních konstrukcí z července 2006 byly povoleny jako vedlejší věc též drobné úpravy dispozice v přízemí. Jednalo se o prostory infocentra a využití v průvodní a souhrnné technické zprávě bylo charakterizováno jako "informační centrum s prodejem knih s kavárnou ke krátkému posezení a seznámení se s historií a službami jednotlivých vědních oborů Národní knihovny". Pousmání v této souvislosti ovšem vzbuzuje konstatování Památkové inspekce, že výkresová dokumentace "infocentra" řeší jednoznačně standardní čistě komerční kavárenský provoz... Následně byla povolena změna před dokončením s odůvodněním, že zřízení kavárny není změnou stavby, neboť s ní povolení počítalo a úřad poté konstatoval, že provoz kavárny přináší též "vhodné oživení areálu". Od podletí tohoto roku tak máme v Klementinu místo infocentra Café - bar - restaurant, s rozsáhlou letní zahrádkou na zvýšeném podiu, které "nebylo součástí schválené projektové dokumentace, překrývá historické vstupní dveře v kamenném ostění do východního křídla Klementina". Je takový postup účelový, slovy otázek a odpovědí ze stránek NK: jde někomu na ruku? Třeba ne, možná je to jen náhoda či výsledek nějakého nedorozumění. Ale co si potom máme myslet o připravovaných změnách v budoucnu? Jestliže je obsahem provozu "infocentra s prodejem knih..." čistě "komerční kavárenský provoz", co bude skutečným obsahem jiných, dobře znějících záměrů NK, o položkách typu "museumshop", "galerijní a musejní prostory pro přednášky a rauty" či "sportovní a relaxační zóna" ani nemluvě? Lze pak věřit, že obsah se bude krýt s názvem?

Naznačené problémy však ve spojení s ostatními neznámými nad budoucím využitím prostor Klementina prostě nemohou nevzbuzovat otázky. A odpovědi na ně nemohou být tak lakonické, jako ty z webových stránek NK. A rovněž: odpovědi by neměla dávat sama NK, ale měly by být výsledkem odpovědnějšího rozhodování celého spektra subjektů, tzn. Ministerstva kultury, Ministerstva školství, pražského magistrátu, vysokých škol a zejména Univerzity Karlovy. Zatím se totiž nestaví ani nová budova NK na Letné, ani se nemění zásadně provoz v Klementinu. Je čas odpovědně rozhodnout o jeho budoucím využití. Zejména by měla být zodpovězena otázka, zda tu chceme zachovat autentický studentský, univerzitní život, který je v Klementinu domovem, nebo tu chceme mít komplex sice úctyhodných, ale polomrtvých archivů historických fondů, k tomu muzea a galerie, a nakonec oddychovou zónu k příjemnému posezení. Jsem toho názoru, že přednost by mělo z mnoha důvodů mít využití blížící se tomu staletému i tomu stávajícímu. Zda nadále v režii Národní knihovny, nebo Univerzity Karlovy, není rozhodující. Vzhledem k předpokládaným investicím do nové budovy NK by si po mém soudu však realizaci tohoto záměru zasloužila Univerzita. Ta by Klementinum byla schopná vhodně využít a je to navíc i potřeba, jak upozornil např. v příloze Lidových novin Orientace z 30.6.2007 Luboš Velek. Prospělo by to i městu, pokud se týče jeho autenticity a tím i přitažlivosti. Muzeí, restaurantů, prodejen s upomínkovými předměty a "oddychových" zón je ve středu města nakonec poměrně dostatek. Kromě toho Národní knihovna by po mnohamiliardové investici Klementinum již přeci neměla potřebovat. A to navzdory slovům pana ředitele Vlastimila Ježka, že "připravovaná výstavba nové budovy totiž neznamená, že by Národní knihovna ČR chtěla, nebo si vůbec mohla dovolit Klementinum opustit!". Pokud své stávající sídlo bude NK potřebovat i po oné rozvojové finanční injekci ze 70%, někdy dokonce z 80% jak uvádí, je tu něco v nepořádku.
Zdroj: Adam Křístek
Vložil: Jiří Horský, 01.09.08 03:00
Návštěvnost: 6725 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.