Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Spory o pražské krematorium

Krematoria v meziválečném Československu
Historie a vývoj architektonického typu
Pardubice - pokus o první české krematorium
Krematoria v Ostravě, Nymburce, Mostě a Plzni
Brno - pokus o nový stavební typ
Spory o pražské krematorium
Arnošt Wiesner – O stavbě krematoria (1928)

První krematorium v Praze realizoval na olšanském hřbitově v roce 1921 František Xaver Nevole přestavbou neorenesanční obřadní budovy z roku 1898 (1).
V Praze provázely veškeré jednání o novostavbě již od samého počátku spory o to, kde by budova měla stát. Spolek Krematorium usiloval z ideových důvodů o Vyšehrad, kdežto magistrát zastávající ryze pragmatické stanovisko uvažoval dokonce o postavení tří krematorií na hřbitovech v Ďáblicích, Chodově a Ruzyni (2). Po rozvleklých debatách určila Státní regulační komise pozemek mezi vinohradským hřbitovem a strašnickou remízou. Soutěž vyhlásil Pohřební ústav hl. m. Prahy v roce 1926 a v porotě zasedli Antonín Engel, Ladislav Machoň, Oldřich Tyl a F. Mencl. Při soutěži (3) se střetly dvě různé koncepce - tradicionalistická, využívající racionální či puristické tvarosloví spolu se symbolistním vyzněním stavby (model kostela nebo antického chrámu). V tomto duchu se představili architekti z okruhu časopisu Stavitel, absolventi AVU u Jana Kotěry a Josefa Gočára. Druhou skupinu tvořila nejmladší generace architektů sdružených při revui Stavba. Ti již zastávali přísná stanoviska vědeckého funkcionalismu, chtěli, aby se krematorium podobalo "spíše hale elektrické centrály než lodi kostela" (4). Přestože se soutěže zúčastnila řada avantgardních architektů, např. Antonín Černý, Karel Honzík s Josefem Havlíčkem, Bohuslav Fuchs ad. k realizaci porota nakonec vybrala klasicistně monumentální projekt Plečnikova žáka Aloise Mezery. Oldřich Starý o této stavbě výstižně poznamenal: "Je to kamenná architektura s planou monumentalitou, připomínající vně i uvnitř kostel." (5)


1) Stavební archiv Praha 3.
2) Diskuse o novém pražském krematoriu je podrobně zdokumentovaná in: Příští pražské krematorium, Krematorium XV, 1924, č.7, s. 68. - Pražské krematorium, Krematorium XVII, 1925, č. 5, s.74. - František Mencl, Soutěž na nové krematorium v Praze, Krematorium XVIII, č. 12, s. 106-107. - Akce pro krematorium na Vyšehradě, Krematorium XVIII, č. 12, s. 110.
3) Oldřich Starý, K soutěži na pražské krematorium, Stavba V, 1926 -27, s. 131.
4) Jan Evangelista Koula, Nová architektura funkcí nového života, Stavba V, 1926-27, s. 131.
5) Viz idem (pozn. 14), s. 140.
Autor: Markéta Svobodová, 15.01.07 00:05
Návštěvnost: 12479 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.