Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Karfíkova "jedenadvacítka" resuscitována
Zlínský kraj a Finanční úřad naleznou útočiště v Baťově mrakodrapu
Baťův zlínský mrakodrap bude od listopadu opět na 100% plnit svou původní funkci. Nastěhují se do něj úředníci Krajského a Finančního úřadu. Podnikatelskou sféru tak vystřídá státní orgán - podle slov Victora Huga: "Toto zabije ono". Zanechme však živnostenského sarkasmu.
Budovu bylo nutné přizpůsobit současným tepelně-technickým standardům. Zde se vedly zásadní diskuse s památkáři, kteří však výslednou podobu budovy ovlivnili vesměs pozitivně a přistřihli zhýčkanému státnímu investorovi postmoderní křidélka. Zásluhu na tom má jistě prof. Miroslav Masák, který byl vedoucím týmu památkářů.
Kuriozitou rekonstrukce za 580 milionů korun je požadavek památkářů - nesouhlasili totiž s renovací břízolitu na betonových pilířích fasády ze strany od nádraží. Chtějí totiž, aby omítky zůstaly v původní podobě, do jaké je během desetiletí vybarvil popílek z komínů Baťovy továrny.
V budově zůstane zachováno v podstatě jen jedno patro - 8. ředitelské. Ostatní patra budou vybavena moderním nábytkem a novou technologií. Nové kanceláře nepředstavují žádnou světobornou architekturu, je vidět, že peněz nebylo nazbyt. Velmi příjemně mne překvapila podlaha, která je totožná s původním baťovským kaučukolinoleem z Napajedel. Bohužel toto lino se muselo dovézt z Německa, aneb "když Fatra dělá jen PVC". Velmi dobře působí původní 8. patro, které je nádherné. Luxusní chodba středního traktu je skutečným požitkem. Vysoké kanceláře s nezvyklým štukem na stropě (nebo je to malba, čert ví…) působí v kombinaci s tmavým dřevem a chromem skvěle. Výborný prostor.
V horních patrech byla koncepce trojtraktu zabita plujícími "trafikami", jejichž design byl šit horkou odbytou jehlou. Kam se poděly současné módní "liquid forms" od Asymptote nebo Grega Lynna? Na střeše jsem také čekal větší odvaz. Odlišení kvádru od kvádru celoskleněnou fasádou bylo v roce 2004 strhujícím a nebojím se vypůjčit si slova televizního architekta Aleše Studenta - totálním gestem.
Nabízí se otázka, kde se stává chyba. Po mučednických zkušenostech z rekonstrukce poloviny Železniční polikliniky na sídlo Olomouckého kraje začínám nabývat pocitu, že český stát je podobně architektonicky impotentní jako například v Holandsku.
Termín předání mrakodrapu krajským úředníkům je stanoven na 30. října. Ve stejný den přijede do Zlína otevřít budovu Tomáš Baťa.
Jan Kratochvíl | 10.10.2004

Historie

Jedním z vrcholných děl moderní československé architektury mezi dvěma válkami je administrativní budova firmy Baťa (označovaná číslem 21), dokončená ve Zlíně v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. O stavbě nové správní budovy se uvažovalo už od roku 1936, kdy počet úřednických míst, rostoucích úměrně s růstem produkce, překročil 2000 pracovníků. Původně bylo uvažováno se třemi třípodlažními, vzájemně propojenými objekty. Když arch. Karfík navrhl výškovou budovu, Jan Baťa se pro tuto myšlenku nadchl. Tato 77,5 metru vysoká budova byla před válkou nejvyšším objektem v Československu. Je pozoruhodná z hlediska architektonického i urbanistického.
Situována v tradiční řadě továrních budov, bezprostředně ovlivňuje náměstí Práce, jehož severní stranu uzavírá, a stává se tak typickou dominantou moderní koncepce města, jeho symbolem. Z dispozičního hlediska se jedná o třítrakt, koncipovaný na stejné modulové síti (6,15 x 6,15 m) jako objekty výrobní. Celé podlaží o rozměrech 80 x 20 metrů je velkoprostorovou kanceláří, kde pracovalo asi 200 lidí. Tato - jak se poz- ději v odborné terminologii říkalo "kancelářská krajina" - byla bez příček. Pokud někde příčka byla, tak nikoli vyzděná, ale montovaná z dílců a za- sklená. Ta dovolovala maximální pružnost ve změnách dispozice, protože u firmy se události vyvíjely rychlým tempem. Pracovní plocha zůstala čistá, neboť jak vertikální komunikace (schodiště s výtahy), tak hygienická zaří- zení a klimatizační komory byly vyčleněny mimo tento prostor.
Nosná konstrukce objektu je železobetonová, obvodový plášť tvoří ocelová dvojitá okna a cihlová vyzdívka se Slavíkovými odkládačkami. Ma- teriálem se měl plášť přiblížit charakteru průmyslových budov. Po technické stránce byla budova provedena na špičkové úrovni tehdejších možností. Vytápění i větrání je řešeno vzduchotechnikou. Budova je tedy plně klimatizována systémem CARRIER. Okna jsou pochopitelně neotvíratelná, omyvatelná zvenku pomocí výtahové klece, zavěšené nahoře na kolejnicové římse. Klec má čtyři tlačítka: nahoru - dolů, dopředu - dozadu. Stlačí - li se dvě, např. nahoru - dopředu, jede klec nahoru pod pětačtyřicetiprocentním sklonem. Aby se závěsná klec při mytí od průčelí neodtlačovala, je přidržována k ocelovým oknům slabými elektromagnety, které vypnou po stisknutí některých tlačítek.
Všech 16 podlaží je propojeno čtyřmi automatickými rychlovýtahy, dosahujících rychlosti 3,5 m/s, dále paternosterem, nákladním výtahem a výtahem pro návštěvy. Skutečnou technickou lahůdkou je výtah - kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 metrů, klimatizovaná, s umývadlem! Samozřejmostí je potrubní pošta či podlahové zásuvky elektrického proudu a telefonu v každém čtverci 3 x 3 m.
Celé pojetí stavby prokázalo v průběhu let vysokou užitnou i estetickou hodnotu a variabilitu využití. Ne nadarmo je dnes toto vrcholné Karfíkovo dílo národní kulturní památkou období funkcionalismu. Zalistujeme-li v dobovém tisku, objevíme popis stavby (časopis "Zlín", číslo 36 ze 13. září 1937, strana 6, článek "Jak se staví mrakodrap"). Budova je 77 m vysoká a 6,5 m pod úrovní terénu. Půdorysná plocha 1 850 m2, kubatura 120 000 m3. Plocha podlah 30 000 m2, plocha omítek 40 000 m2. Každé ze dvou schodišť má 450 stupňů, což je o 70 víc jako kostel Sv. Štěpána ve Vídni. Pět výtahů má kapacitu 100 osob. Na výstavbu bylo použito: 50000 q cementu, 10 000 m3 štěrku, 1 200 000 kg oceli a 150 000 hektolitrů vody. Výkop pro suterén činil 8 400 m3. Skelet budovy postavilo 40 dělníků, 10 betonářů, 15 šalovačů, 6 tesařů, 5 kovářů, 2 zedníci, 2 mechanici a 4 jeřáby za 160 dnů. Za 10 dnů jedna etáž!
Pavel Novák: Zlínská architektura 1900-1950

Základní podobu městu dala nepochybně továrna firmy Baťa, ze které vyčnívá správní budova závodu, takzvaná "jedenadvacítka" neboli mrakodrap, od Vladimíra Karfíka z roku 1938. V době svého vzniku byla údajně nejvyšší stavbou v kontinentální Evropě. Kromě své výšky nabízí ještě několik dalších, ve své době nevídaných řešení, z nichž nejoriginálnější je ředitelská kancelář firmy. Místnost o rozměrech 6 x 6 metrů s umyvadlem s teplou a studenou vodou, místem pro sekretářku a přímým telefonem se totiž nachází ve výtahu. Ředitel tak mohl projíždět kolem velkoplošných kanceláří a kontrolovat všech dvě stě úředníků na každém patře.

Rekonstrukce 21. budovy - Baťův mrakodrap
Pozornosti obyvatel krajského města nemohla zůstat utajena postupná proměna budovy bývalé "jednadvacítky", tzv. Baťova mrakodrapu, a výstavba nového 5-ti podlažního parkoviště, které vyroste na východní straně, v těsné blízkosti budovy. Tato dominanta zlínské architektury bude po náročné rekonstrukci sloužit jako sídlo Krajského úřadu a Finančního úřadu s nezbytným zázemím pro chod úřadů a vlastní budovy.

Rekonstrukce Mrakodrapu - data a zajímavosti
Datum předání stavby investorem: 6. 8. 2003
Zahájení prací: 11. 8. 2003
Předpokládané dokončení prací: 31. 10. 2004
Investor: Krajský úřad ve Zlíně
Generální projektant: CENTROPROJEKT a.s.
Ing. arch. Ivan Bergmann
Generální dodavatel: Zlínstav, a.s. Zlín

21. budova
Zastavěná plocha: 2 019 m2
Obestavěný prostor: 131 998 m3
Užitková plocha: 26 135 m2
Projektovaná kapacita:
počet pracovníků Krajského úřadu 401
počet pracovníků Finančního úřadu 280
Počet kanceláří Krajského úřadu 218
Počet kanceláří Finančního úřadu 136
Počet zasedacích místností 21
Kuchyně s kapacitou do 500 jídel
Jídelna 120 míst

Druh stavby
Z hlediska Stavebního zákona se jedná o stavbu trvalou, z hlediska provozu jde o stavbu administrativní. Správní budova č. 21, tzv. "Baťův mrakodrap", je zapsána pod č. 1894 v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a dotýká se rovněž okolních ploch a budovy č. 11.

Architektonické řešení:
Rekonstrukce budovy spočívá z architektonického hlediska v rehabilitaci původního konstrukčního, materiálového a barevného řešení, a to především formou odstranění nevhodných přístaveb a konstrukcí a dále formou repasí, případně replik původních architektonických prvků a detailů. Architektonicky nově jsou v exteriéru řešeny pouze dvě části budovy - nástavba a terasa 16. podlaží a jižní vstup do budovy v úrovni 3. podlaží.

Navrhované využití podlaží:
1. podlaží
technické zázemí, údržba, kryt CO, skladové prostory , archívy
2. podlaží
hlavní vstup, vstupní hala, kanceláře Krajského úřadu, technické a skladové zázemí
3. podlaží
vstup, vstupní hala, stravování a bufet, přepážková hala Finančního úřadu, kanceláře finančního úřadu
4. - 8. podl.
kanceláře Finančního úřadu
9. - 15. podl.
kanceláře Krajského úřadu
16. podlaží
kavárna, zasedací sál zastupitelstva Zlínského kraje

Typické podlaží v hlavním křídle bude v krajních traktech (severní a jižní) obsahovat kanceláře, zasedací místnosti, sekretariáty atd. Ve střední části hlavního křídla bude umístěna kuchyňka, archív, elektrorozvodny, WC pro imobilní, úklidová místnost a technologická místnost. Vertikální komunikace - západní, východní a severní schodiště, nákladní a osobní výtahy a výtah-kancelář, budou zachovány. Typické podlaží v severním křídle zachová původní dispoziční řešení - schodiště, výtahy, hala, strojovna vzduchotechniky a WC.

Objekt jako kulturní památka
Rekonstrukce bude probíhat v úzké spolupráci s příslušným orgánem pa- mátkové péče. Veškeré původní vybavení, řemeslné výrobky, zabudované i volné architektonické prvky, budou generálním dodavatelem před započetím prací převzaty podle inventarizačního seznamu. Příslušným orgánem bylo rozhodnuto, které prvky budou odstrojeny a které ponechány na místě a chráněny před poškozením.
V případě osmého, tzv. "ředitelského" podlaží a výtahu - pojízdné kanceláře, bude rekonstrukce probíhat ve zvláštním režimu, se snahou o maximální autentičnost historické podoby interiéru a částečnou obnovou zaniklých částí formou replik nebo jejich pečlivé rekonstrukce.

Baťův mrakodrap sídlem Zlínského kraje
Úvaha plynoucí z toho, že Zlínský kraj jako jediný nemá žádné sídlo, vedla snadno k myšlence umístit sídlo do nejvyšší dominanty města Zlín - Baťova mrakodrapu - a spojit s tím i nutnou rekonstrukci památky moderní architektury od architekta Vl. Karfíka. Součástí celé akce by měla být i postupná revitalizace bývalé Baťovy továrny. Tvůrci projektu co do významu zmiňují i symboliku čísel - v číselném označení objektu 21 spatřují výzvu k vytvoření "Domu pro 21. století".
Výběrovým řízením byl zvolen generální projektant - Centroprojekt Zlín, který na zakázce spolupracuje s další zlínskou firmou, společností S-projekt. Zlínský kraj jako investor stavby sestavil před zahájením přípravných prací pracovní skupinu - poradní sbor a stanovil funkci supervizora akce. O výkon funkce supervizora byl ve shodě s SÚPP a Nadací Tomáše Bati požádán architekt Masák. Pracovní skupinu tvořili dále zástupci SÚPP Praha a Brno - architekti Ksandr, Hodaňová, Všetečka, Velev, městský architekt Novák a další.

Rekonstrukce "na míru"
Stavba má dvě samostatné části - vlastní rekonstrukci 21.budovy a výstavbu objektu pětipodlažního parkoviště namísto budovy č.11, jež náležela k továrnímu komplexu společnosti Svit. Objekt parkoviště by měl obsahovat 403 parkovacích míst.
Stavba zahrnuje i připojení obou objektů na inženýrské sítě továrních rozvodů. V rámci celkové rekonstrukce by mělo být restaurováno i bývalé - osmé - ředitelské patro. Původní vyhlídková terasa v 16. podlaží, kde se počítá se skleněnou vestavbou, která krom zasedacího sálu bude sloužit i jako denní kavárna, by měla zůstat zachována a její celkový vzhled doplní zeleň a vodní plochy.
Technický skvost, výtah sloužící jako pojízdná kancelář šéfa podniku - tzv. Baťův výtah, bude restaurován a modernizován. Dosud byl součástí obuvnického muzea, v budoucnu bude sloužit převážně pro odbornou veřejnost. Co se týče problematiky oken objektu, přistoupili realizátoři rekonstrukce vzhledem k velkému rozsahu prosklených ploch ke kompromisu. V hlavním - kancelářském traktu budovy budou okna nahrazena replikami s přesnými rozměry rámů a členění dle oken původních. Okna budou mít hliníkovou konstrukci s přerušenými tepelnými mosty a tepelně izolačním dvojsklem.
V severním traktu budovy, kde jsou umístěna schodiště, výtahy, sociální a technické zázemí budou původní okna repasována.
Nora Veselá | Stavební fórum, 26.02.03

Rekonstrukce objektu změní urbanistický ráz Zlína
K otázkám, které souvisejí s opravou a následným využitím 21. budovy, se vyjadřuje Ing. arch. Pavel Novák, hlavní architekt města Zlína a Ing. arch. Karel Havliš, vedoucí ateliéru urbanismu FA VUT v Brně.

V čem je jedenadvacítka podle vás jedinečná, čím vás osobně fascinuje?
Novák: Dívám se na fotografii Baťových závodů z let před výstavbou jedenadvacítky, kdy nejvyšším objektem byl desetipodlažní kolos centrálního skladu obuvi číslo 34. Když ještě nestál mrakodrap, byl to pohled úctyhodný, ale bez dominanty, protože ostatní objekty byly většinou jen o polovinu menší. Jedenadvacítka, to byla třešnička na dortu fabrik Zlína, vrchol prvorepublikového funkcionalismu v Čechách a konečně i díla Vladimíra Karfíka. Nikdo jiný ji nemohl navrhnout a postavit, než tento malý velký muž se svou americkou zkušeností. Nikdy později už také nerealizoval nic tak významově velkého. Kdyby zmizel z obrazu Zlína Mrakodrap, byla by to pro město stejná situace jako neexistence "dvojčat" pro Manhattan respektive New York.
Havliš: Nechci opakovat známá fakta, stačí jen připomenout, že Zlínský mrakodrap byl jedním z reprezentativních symbolů města Zlín pro získání prestižního titulu a vítězství v anketě Stavba století.
Vedle Památníku Tomáše Bati, který je spíše spirituální stavbou (bohužel ne v současné přestavěné podobě tzv. Domu umění), je "budova 21" stavbou zcela racionální a věcnou, přesto působí jako důstojný monument. Zatímco stavba Památníku podle návrhu architekta Gahury byla postavena vědomě jako pocta Tomáši Baťovi, jeho individualitě vůdčí osobnosti, stavba "21", navržená architektem Karfíkem, připomíná neméně významné období Jana Bati, charakteristické však již vedením dobře organizovaným kolektivem manažerů a představuje pro mne aktivně užívaný památník k poctě společné týmové práce.
Stavba jako celý komplex je nejen ukázkou vysoké prosperity firmy Baťa a nadstandardní životní úrovně ve Zlíně koncem 30. let, je zároveň dokladem vysoké kultury předválečného Československa.
Mne osobně při každé návštěvě s exkursí cestou "šéfovským" výtahem na terasu znovu fascinuje ten nápad mobilní kanceláře i jeho technické detaily, stejně jako zavěšená pojízdná kabina pro čistění oken po celém obvodu fasád včetně strojovny a "garáže". Kromě takových drobností mne ale vždy překvapí velkorysost otevřeného prostoru bez příček, ale současně i kultivovanost zbytků původních interierových členících úprav, kterých je bohužel velmi málo zachovaných v intaktním stavu. Nejen na detailech toho mála co zbylo, na celém pojetí budovy je dobře znát, že reprezentativnosti, velkorysosti a kulturnosti prostředí je možné docílit i bez plýtvání.

Jaký je současný technický stav budovy?
Novák: S trochou nadsázky by se dalo říct, že by stačilo budovu vyčistit a vymalovat, dát do kanceláře stůl a židli a mohlo by se zde začít úřadovat. To by ovšem museli dům obývat skromní, pracovití a otužilí lidé baťovské éry. Po 65 letech je však třeba dům zateplit, dovybavit funkčními okny, vzduchotechnikou a novými rozvody médií. Konstrukce objektu je s největší pravděpodobností v dobrém stavu. Nepředpokládám, že by Sehnalova parta cpala do betonů tak prestižní stavby hlinitanové cementy.
Havliš: Podle zběžné prohlídky myslím, že v relativně dobrém stavu jsou rozhodně ty podstatné části původních stavebních konstrukcí, které jsou zásadní pro zachování charakteristického architektonického a stavebního výrazu. Například původní konstrukce oken by mohli být "jen" repasovány, ale o podrobněji specifikovaných závěrech průzkumů a pasportů nevím.
Myslím si však, že nepůvodní dostavby jako jsou úpravy na střešní terase nebo představená markýza před vstupem z ulice T.Bati by měli být odstraněny.

Co by mělo být při rekonstrukci bezpodmínečně bráno na zřetel?
Novák: Zvenku musí 21. budova vypadat po rekonstrukci jako v roce 1938. Interiér by měl být razantním soudobým vstupem ve stylu high-tech, jak je prezentován ve světě R. Rogersem či Evou Jiřičnou nebo alespoň špičkami české současné architektury. Skvělé, ba nutné by bylo, aby se rekonstrukce nejvýznamnější zlínské budovy neutopila v žabomyších sporech okresního formátu, ale naopak ukázala sílu současné generace architeků. Nad projekty i vlastní realizací by měl mít supervizi tvůrce alespoň stejného formátu jako byl Vladimír Karfík - se zkušeností tohoto velmi specifického druhu práce.
Velmi citlivě by se měla zvažovat i otázka střešní nástavby. Jestliže by tam vůbec byla, pak v daleko menším rozsahu než ta současná socialistická a měla by být vytvořena soudobými prostředky, aby bylo zcela jasné: toto je Karfík a toto je nové.
Havliš: Budova je památkou zapsána do "státního seznamu památek" a pro Zlín představuje spolu s několika dalšími objekty nejvyšší hodnotu kulturního dědictví vůbec. Pro objektivizaci argumentů z hlediska ochrany památek byl pořízen Okresním úřadem stavebně historický průzkum a ten stanovuje jeden rámec limitů. Současně by však měl být respektován novým programem "genius locí" stavby, což se nedá nijak nadiktovat a dopředu stanovit. To odvisí převážně od tvůrčího talentu architekta, který bude umět pochopit a s pokorou přijmout onen duch stavby a podřídit mu transformaci požadavků zadavatele programů nového využití.

Domníváte se, že původní vnitřní dispozice mrakodrapu může být pro potřeby úřadu veřejné správy z podstatné části zachována nebo bude nutné provést zcela radikální přestavbu?
Novák: Žádná původní vnitřní dispozice neexistuje - s výjimkou osmé, ředitelské, etáže, neboť všechna patra 80 x 20 metrů byla volnou kancelářskou krajinou. Ale ani 8. etáž není zcela původní. Podle mne by měla být pietně zrekonstruována spolu s "šéfovským výtahem" Jana Antonína Bati. S terasou a muzeem obuvi by tyto prvky měly být součástí turistického okruhu po objektu.
Havliš: Částečně zachovalý hodnotný původní interier je jenom v 8. etáži a ten by snad mohl být i pro veřejné úřady zachován. Skeletová stavba s volnou dispozicí je svým charakterem koncepčně připravena na změny prostorového a funkčního uspořádání, ne však jakékoliv. Volná kancelářská krajina nabízí možnost vytvořit moderní typ pracovišťe, vybaveného samozřejmě digitální technikou, bez prostorových barier zbytečného nábytku, bez stabilních příček až do stropu. Je ideálně předurčena pro model dobře osvědčený v určitých částech světa, zejména například v Holandsku, a který dává i práci úředníků zcela nový rozměr. Předpokládám však, že to zřejmě nebude předobraz nových úřadoven veřejné správy v našich podmínkách. Obávám se, že opět dojde k vestavbě nových kabinetních úřadoven tradičního rakousko-uherského typu po radikálním vybourání starých svitovských a jiných příček. K provedení zcela zásadní přestavby interieru tedy asi dojde.

Jak lze optimálně řešit otázku příjezdu a parkovacích ploch?
Novák: Je třeba komplexního pohledu na zapojení dopravního systému areálu do dopravního systému města a naopak. Bez takové analýzy to bude jen řešení dílčích problémů. Klíčovými místy průniku do fabriky jsou: vjezd u bývalého Rya, u obou nádraží z východní strany a z Prštenské příčky ze západu a průsečná křižovatka napojující areál na I/49 mezi objekty 51 a 61. Špatná je úvaha o průniku I/49 mezi objekty 21 a 11.
Chybou by rovněž bylo postavit pěti až šesti podlažní parkoviště na místě budovy číslo 11. Z pohledu pěšáka by tím došlo k optické negaci dominance jedenadvacítky. Jako optimálnější se jeví postavit nové kapacitní parkoviště na místě dnešní budovy 22 respektive 23. Za úvahu rovněž stojí i likvidace přízemí všech budov dnešního obchodnního centra a využití těchto prostor pro parkování osobních vozidel.

Lze předpokládat, že se oživením mrakodrapu podstatně změní urbanistický ráz související městské části?
Novák: Absolutně! Je to jediná záchrana umírajícího náměstí Práce. Stovky úředníků se začnou pohybovat v tomto prostoru. Budou se míhat se studenty Univerzity Tomáše Bati, kteří budou pendlovat mezi areálem na ulici Mostní, respektive Antonínově a baťovským školským areálem na Štefánikově. Dojde k oživení obchodního domu, na místě Tržnice bude stát konečně slušný objekt. V prostoru bývalých Masarykových škol bude nová univerzitní knihovna, přesněji regionální informační centrum, možná i s Filharmonií Bohuslava Martinů a pod Sportovní halou vznikne společensko - zábavní a komerční komplex.
Ani jedenadvacítka a ostatně ani obchodní centrum nemůže být předěleno nepřekročitelnou bariérou silnice I/49. Je třeba nadřadit člověka nad automobil, tedy od křižovatky Gahurova se třídou T. Bati dostat silnici pod zem a vyústit ji až za budovou S projektu. Terén tomu nahrává téměř ideálně. Je nutné zrušit podchod! Člověk se na náměstí musí pohybovat volně, nesmí mít strach z automobilů. Již delší dobu usilujeme o vypsání urbanistické soutěže na tento klíčový prostor ve Zlíně a nejde jen o náměstí Práce.
Havliš: Na obě poslední otázky mám jednu odpověď: Celou východní část areálu továrny je potřeba řešit aktivními metodami plánování. Nestačí jen pasivní regulace jakýmkoliv územním plánem. Změnou náplně "21" se může sice vytvořit ostrůvek pozitivní deviace v upadajícím prostředí bývalé továrny, ale bez komplexní kultivace na veřejné prostory s dopravní obsluhou, veřejnou dopravou a skutečnými městskými aktivitami zůstane ostrůvek osamocen. Teprve další přicházející investoři s městotvornými funkcemi, nejen z veřejného sektoru, musí doplnit dnes chybějící sousedy. Umění motivačně plánovat se musíme ještě naučit, zatím to neumíme. V rámci takového komplexního přístupu bude jistě nalezeno více způsobů, jak do tohoto celého areálu vjíždět a dopravně jej obsluhovat včetně optimálního parkování.

Otázka pro ředitele krajského úřadu Ing. Vladimíra Kutého:
Domníváte se, že by úředníci v budoucím sídle kraje měli pracovat v izolovaných kancelářích, jak je to u nás běžné dnes, anebo spíš upřednostňujete model otevřeného prostoru, členěného pouze "psychologickými" boxy, který se osvědčuje v některých cizích zemích?
Zvažuji obě varianty. Faktem je, že v našich podmínkách se historicky zažil model uzavřených kanceláří, ovšem to ještě samo o sobě není to nejpodstatnější. Domnívám se však, že systém volné kancelářské krajiny, tak jak byl koncipován v 21. budově ve třicátých letech minulého století, mohl dobře fungovat v situaci, kdy v jednom patře seděla velká skupina profesně příbuzných kolegů - například účetních, kteří ručně zapisovali jednotlivé položky do příslušných agend. Musíme se ale přenést o několik desítek let dál a posoudit nejen technické možnosti, ale především funkce, které by měl krajský úřad plnit. Je třeba vzít v úvahu, že zde vedle sebe pracují odborníci nejrůznějších specializací. Každá problematika přitom s sebou nese svá specifika. Navíc u odborů typu zdravotnictví, sociální věci, školství a podobně, je třeba v odvolacím řízení vést řadu jednání poměrně intimně. Klid pro práci potřebují obě strany. Mám za to, že díky citlivému rozdělení prostoru klient lépe získá pocit důvěry a klid pro práci přispěje ke kvalitě výkonu úředníků.
Helena Mráčková
Autor: Jan Kratochvíl, 10.10.04 11:10
Návštěvnost: 16806 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.