Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Architektonické školství - Miroslav Masák
Městská knihovna Ostrava, 16. 6. 2006 | Organizátoři: Era 21 a Centrum nové architektury
reakce na diskusi

> Úvodní referát
> Záznam diskuse
Názory diskutujících:
> Yvette Vašourková
> Jakub Kynčl
> Ladislav Lábus
> Emil Přikryl
> František Sedláček
> Aleš Student
> Jiří Suchomel
Reakce vyzvaných osobností:
> Mirko Baum
> Karel Doležel
> Helena Jiskrová
> Ivan Koleček
> Miroslav Masák
> Alois Nový
> Petr Pelčák
> Marian Zervan



Některé otázky ostravského kulatého stolu, ke kterým bych se měl dodatečně vyjádřit, například duplicita fakult na jedné vysoké škole nebo počet škol či množství studujících v oboru, mě k účasti na diskusi neprovokují. Mnohem zajímavější a podnětnější jsou úvahy o kvalitě současných pedagogických sborů nebo o skladbě studijních programů. Například o důrazu na "kreativitu" anebo na "znalost řemesla".

V textu, určeném před časem studentům architektury, jsem uváděl názor Miroslava Petříčka, že vysokoškolské studium nemůže rezignovat ani na jednu ze svých dvou hlavních složek. Na vzdělání, to je na schopnost samostatně myslet, na schopnost objevovat v objeveném, hledat v nalezeném a pochybovat o nepochybném. A na výchovu, jako na cílený souhrn aktivit, které vedou ke zrodu osobnosti, ke zrodu tvořivého člověka s vlastní vůlí a osobitou optikou. Tedy znalost řemesla i talent v rovnováze. Přesto se občas setkáváme, a to i u ostravského kulatého stolu, s tak trochu populistickým názorem, že kreativita by měla mít přednost. Kdyby už měla mít jedna z obou složek přednost, potom by to měla být znalost řemesla.

Má-li studium vést k tomu, aby jeho absolventi byli schopni objevovat v objeveném, musí dobře znát to, co již bylo objeveno. Podstatu komplexní služby, kterou architektura je. Emil Přikryl v diskusi oprávněně připomněl van Laanovu definici o nutném a podstatném v architektuře. Nutné znamená znalost oboru, schopnost přiměřeně respektovat sociologické, městotvorné, psychologické, fyziologické, estetické, provozní, technické a ekonomické požadavky vyžadované společností a klientem od zralého konceptu architektonického díla. Jak by mohl mladý absolvent respektovat tyto požadavky, pokud by s jejich základy nebyl dostatečně seznámen? Pokud by nebyl v  "řemesle" vzdělán? Můj zkušený známý, vážený expert, říká, že koncepce současného domu by měla vycházet z  protipožárních předpisů. Rem Koolhaas nedávno provokoval poznámkou, že formu staveb dnes mění klimatizace. A já si myslím, že tvář dobré architektury proměňuje spíš výše provozních nákladů než kreativita vizážisty.

Bývali jsme hráči házené. Sportu, který bez tvořivosti trpí. Každodenním tréninkem jsme získávali vynikající kondici a potřebnou míčovou techniku (tedy řemeslo), abychom mohli rozvíjet herní kreativitu. Hráčskou inteligenci jsme nezískali úporným tréninkem jediné hry, ta rostla z našeho způsobu života, ze zkušenosti z dalších sportů a soutěží, z našeho stavu mysli. Více než polovina hráčů se nové varianty taktiky musela naučit, musela je převzít, nepřicházela s vlastními myšlenkami. Scházel jim herní talent. Přesto byli platnými spoluhráči. Schopnost tvořivosti se vyučit nedá, dá se jen rozvíjet, pokud je k tomu vůle. O to šlo například v naší liberecké Školce.

Po čem vlastně volají ti, kteří od škol očekávají masivní injekci kreativity? Po vlastním pojetí světa? Technické tvořivosti? Po estetické extravaganci? Po neobvyklosti každé koncepce, každého standardního návrhu? To není možné ani ve vysoce individualizované společnosti, která se odklání od prověřených hodnot a vítá všechno "nové", ve společnosti, ve které je novost, originalita za každou cenu, povýšena nad smysluplnost.
V prvním ročníku mého studia, v roce 1952, nás pan profesor Ausobský "povzbuzoval" informacemi o tom, že ze sta procent studentů bude jen 2,5 procenta architektů. Jedním slovem architekt vyjadřoval stručně to, co my dnes opisujeme jako osobnost sdružující v sobě vysokou kreativitu, dokonalou znalost řemesla a schopnosti manažera. V ročníku nás bylo devadesát. Po padesáti letech od ukončení studia konstatuji, že odborná kritika si v té době všimla sedmi z nás (6,3 %), v rekapitulující publikaci Česká architektura 1945-1994 jsou zmíněni jen čtyři (tedy 4,5 %). Školy mají vychovávat budoucí tvůrčí osobnosti se základní orientací v oboru. Se schopností samostatně myslet, která je podmíněna potřebnou mírou znalostí a samozřejmě i určitou mírou kreativity. Jedno druhé rozhodně nevylučuje. Znalost řemesla je nezbytná. Nezbytná je však především vysoká míra osobní motivace.


Miroslav Masák je architekt.
Autor: Rostislav Koryčánek, 25.09.06 00:40
Návštěvnost: 7933 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.