Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Rozhovor s Mgr. Antonínem Vítkem, CSc. (1940)
pracovníkem Oddělení informačních technologií Knihovny Akademie věd ČR a spolupracovníkem Národní knihovny ČR
Knihovna pro 3. tisíciletí
- úvodní slovo
- rozhovor s Mgr. Janem Pačesem, PhD. (1967)
- rozhovor s Mgr. Antonínem Vítkem, CSc. (1940)
- rozhovor s PhDr. Zdeňkem Vašíčkem (1933)
- rozhovor s Prof. Daliborem Veselým (1934)


Jiří Horský: Jak byste charakterizoval základní úkoly dnešní knihovny?
A. Vítek: Kromě stále žádaných "tradičních služeb" především řešení přístupu k historickým materiálům, které nemají k dispozici své digitální protějšky. A zadruhé řešení metod přístupu k moderním elektronickým zdrojům.

Kolik typů knihoven u nás vlastně existuje?
Rozdělil bych je podle druhu čtenářů. Jednak je to ta, jež slouží vědeckým pracovníkům a studentům vysokých škol, třeba naše knihovna Akademie. Dále místní knihovna dejme tomu v Mníšku pod Brdy pro širší kulturní veřejnost, mimochodem, v současnosti návštěvnost těchto knihoven docela roste! – s ohledem na ceny knihy, které jsou stále vyšší… A nakonec Národní knihovna ČR, která se nachází někde mezi…

Jaké jsou její aktuální úkoly?
Především řeší otázky konzervace – tedy metody uchování knižní produkce v ČR. A za druhé se zabývá záchranou historických dat. Z tohoto pohledu jsou jejím palčivým tématem nedostatečné prostory. Druhé téma představuje záchrana tiskového fondu, konkrétně fondu z období 19. a částečně také 20. století. Tehdy bylo přírodní prostředí k lidem i knihám šetrnější a uchovávání informací nevyvolávalo tak složité otázky.

Hovoříte o převodu dat na jiná media.
Národní knihovna nejenom že musí tento převod realizovat, ale hlavně se zabývá vyvíjením systému metadat.

???
Pojem shrnuje obecně metody popisu datových souborů tak, aby byly vyhledatelné, což představuje vlastně nejnáročnější část operace. A to jak časově a intelektuálně, tak finančně. Mimochodem, často slyším povrchní diskuse o jednoduchém naskenování kompletního knižního fondu… Jenže taková práce je na století - nehledě na přípravu zmíněných metadat.

Redukce počtu čtenářů Národní knihovny tedy nehrozí…
Její konzervační role znamená, že je jediným místem, kde seženete prakticky všechno, co bylo v historii vyprodukováno na území České republiky.

Jak byste charakterizoval další otázky vývoje knihovny?
Jsou docela prozaické: hlavně bude nutné obstarat dostatek prostředků pro upgrade počítačů. Ve hře bude také budování vysokokapacitní datové sítě. I když se dá jistě čekat, že náklady na výstavbu sítí pojedou nahoru pomaleji než jejich kapacita.

I ve vývoji hardwaru půjdou technologie dopředu velkým tempem…
Dnešní paměťová media - s určitou životností - budou přirozeně nahrazována novými typy. Jenže, svízel vidím v tom, že pravděpodobně nebudou vzájemně kompatibilní a naskenované podklady budeme muset zítra periodicky převádět na nová media. Takže: budete potřebovat množství investic na nové programové produkty, které jsou dnes nesrovnatelně dražší než nejdražší počítač. A pořád připomínám, že půjde kromě jiného i o obrovský objem intelektuální práce.

Jaký je váš osobní názor: roste nebo klesá význam dnešní knihovny jako takové?
Díky růstu zájmu o elektronická média nebo multimedia vůbec, neustrne-li knihovna ve vývoji poskytování služeb, nemůže její význam klesat, ale knihovní služby se budou přelévat. Uvedu příklad. Většina mladých lidí hledá převážně informace na internetu. Ale málokdo z nich si uvědomuje fenomén selekce. Je pravda, že tu najdou "vše", ovšem "vše různé kvality": od seriozních údajů, přes bláboly, až po vyložené lži. A podle mě by mělo být úkolem knihoven, aby například učily, jak údaje selektovat a jak odlišovat zdroje… Připomenu marylandský universitní týdeník- e-zin Internet Scout, jehož náplní je recenzovat a doporučovat špičkové webové stránky.

Mohou se tato témata jakkoli dotknout architektury budov? Lze očekávat proměny poměrů jednotlivých provozů - čtenářských a depozitních?
Prostory čtenářské se budou zřejmě redukovat - oproti skladovacím prostorám. Ale bylo by nesmyslné, kdyby se na Letné čítárny udělaly z tohoto důvodu malé. Protože ne všechno, co knihovna vlastní, musí být umístěno v hlavní budově. V centrálním objektu by měla být lokalizována omezená, ale dobře vybraná část fondu, zaměřená na referenční zdroje: tedy příručky, encyklopedie, slovníky, apod. Ty, které vykazují největší obrat a jsou určeny k prezenčnímu studiu. A asi časopisecké fondy, například z posledních tří až pěti let.

Mimochodem, asi také záleží na otázce, do jaké míry bude růst produkce klasických - tištěných knih.
Nepřestanou-li se tisknout knížky … je otázka, zda nebude Národní knihovna nucena do jisté míry nucena omezit konzervační roli v tom smyslu, že ty položky, které budou existovat kromě tištěné také v elektronické formě - nebude vůbec uchovávat ve fyzické papírové podobě. Tady stojíme ovšem před zajímavým problémem. Takřka každá kniha existuje v procesu výroby v jistém okamžiku v elektronické formě. Elektronická verze vytištěné publikace zatím ale nepodléhá zákonu o povinném výtisku, takže, logicky, žádný nakladatel elektronickou verzi knihovně neposkytne. V tomto ohledu půjde o to, zda se podaří prosadit - třeba za dvacet let - povinnou elektronickou verzi výtisku. Ptáte-li se na výstavbu nebo projektování, odpovím prozaicky: neklesne-li produkce tištěných knih, zanedlouho si bude Národní knihovna muset postavit za Prahou další depozitář.

Jak vnímáte výraz objektu Národní knihovny v městském kontextu?
Držel bych se řady dobrých vzorů. Například pražská Městská knihovna z doby první republiky. Takže podobná atraktivita, ušlechtilost, přitom modernost…

Co z tohoto pohledu říkáte umístění objektu na Letné?
Má-li knihovna uchovávat významné informace, představuje instituce tohoto významu vytváření určitého znaku kulturnosti národa. A to se musí projevit jak v tvarosloví, tak ve faktu, že budova sama bude stát v centru města. A svým způsobem by měla být reprezentativní - nikoli nabubřelá. Proto je výběr Letné velmi dobrý, abych tak řekl, jediný možný. Nejenom proto, že je dost vysoko nad Vltavou, a nehrozí jí tak povodeň. Ale jde o místo, kde se dá knihovna skutečně zviditelnit. Tím spíše, je-li její kulturní význam srovnatelný dejme tomu s Národním divadlem. Potom si zaslouží lokalitu hodnoty srovnatelné s centrem, kde si můžeme připomenout například umístění Klementina - komplexu jezuitské koleje.

Dovolte otázku: co čtete?
Vzhledem k tomu, že zpracovávám několik hesel pro zin Wikipedia z oblasti chemie a biologie, čtu hlavně učebnice.

Myslíme z beletrie.
Mám rozečteného Asimova.

O čem kniha pojednává?
Jeden kosmický detektiv odhaluje, proč kdosi tráví na Marsu potraviny, které se distribuují po celé sluneční soustavě. Jde o dobu kolem roku 2500.

Zkusme se tedy závěrem podívat na Národní knihovnu na Letné - třeba právě za těch pět set, nebo řekněme raději tři sta let…
Dožije-li se jich lidstvo, tištěné knihy budou plnit takovou roli, jakou mají dnes babylonské destičky s klínovým písmem.

A slovo "národní"?
Globalizace pokračuje a nikdo vám nezaručí, že po některých národech ani pes neštěkne, jako po starých Asyřanech. Stejně jako nevíme, jestli třeba za 300 let nebudeme úpět pod někým, jako jsme úpěli pod Rakouskem.

A knižní médium…?
…Možná už nepůjde ani o elektronické, ale o bioelektronické médium: strčíte si biočip do zubu a můžete si listovat rovnou v hlavě celou encyklopedií Britannica.

Děkuji za rozhovor.
Jiří Horský,
spolupráce Kateřina Lopatová
Autor: Jiří Horský, 06.09.06 00:45
Návštěvnost: 6507 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.