Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Rozhovor s Mgr. Janem Pačesem, PhD. (1967)
pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR
Knihovna pro 3. tisíciletí
- úvodní slovo
- rozhovor s Mgr. Janem Pačesem, PhD. (1967)
- rozhovor s Mgr. Antonínem Vítkem, CSc. (1940)
- rozhovor s PhDr. Zdeňkem Vašíčkem (1933)
- rozhovor s Prof. Daliborem Veselým (1934)


Jiří Horský: Jak se díváte na vývoj, resp. evoluci knihovny jako fenoménu?
J. Pačes: Dnes pro mě představuje hlavně archiv informací. Ovšemže je nutno archivovat i jiné informace než texty, osobně například pracuji nejčastěji s knihovnou databází proteinů nebo DNA nebo knihovnou obrázků. Ty vyžadují přirozeně odlišný fyzický přístup k jejich uchování, než knihovna knih. Ale nakonec najdeme rozdíly i uvnitř systému elektronické podoby: jiné programy jsou pro vizualizace, jiné algoritmy zase na vyhledávání ve zmíněných databázích. Dnes dokážeme vyhledat obrázek ne podle popisku, ale přímo podle určitých charakteristik. Vývoj tedy předpokládá vymýšlení knihoven pro nové typy dat, a to i ve veřejné sféře. Například databáze o lidech budou komplexnější, nebudou obsahovat jméno a rodné číslo, ale třeba otisk prstu nebo sítnice nebo fotografie … zkrátka půjde o jiné informace než běžný text nebo běžná multimediální data.

Budou pro tyto typy databází nutné nové typy knihovny?
Informační nárůst je obrovský - díky jednoduchosti kopírování a skladování informací. Mimochodem, v genetice a genomice také narůstá rychlost čtení, prakticky rychleji než roste samotná výkonnost počítačů. Před deseti lety jsme si mysleli, že nemusíme vymýšlet nové programy, ale že počkáme na rychlejší počítače. Množství dat, které narostlo za tuto dobu, ovšem způsobuje, že programy jsou fakticky ještě pomalejší než před těmi deseti lety, a to přesto, že výkon počítačů roste. Takže jedna věc je objem informací. Díky miniaturizaci nebude možná vyšší objem dat znamenat nezbytnost zvýšení fyzického objemu knihovny. Samozřejmě, že existují určité fyzikální hranice: jednotky informace se dají uchovat maximálně na atomární úrovni, ale bude trvat ještě dost dlouho, než se dostaneme k fyzikálním limitům. Velikost budovy tedy problém není. Ale bude problém takovou budovu s elektronickou výbavou dostatečně chladit.

A budou lidi do takové knihovny ještě chodit? Nestačí se napojit elektronicky?
S vysokou pravděpodobností si cestu do knihovny ušetří.

Nemluvíme ovšem potom spíše než o knihovně o skladišti dat?
Po mém soudu pro naší generaci psané slovo ještě nevymizí. I když bude stále častější stahování elektronických textů. Nicméně dlouhou dobu zůstane sorta lidí, kteří budou preferovat knihy. Ale když je možné, že staré knihy zůstanou jenom pro vědce a pro běžné smrtelníky se výtisky jenom oskenují. Takže na některou knihu si už běžně nebudete moci "sáhnout".

Znamená to, že půjčovna bude v menší části budovy?
Vývoj asi směřuje k situaci, kdy bude knihovna pro veřejnost prakticky nepřístupná, protože její provoz bude příliš nákladný. Uchovávání informací v originále představuje značnou péči a výdej energie.

Mimochodem, jaké médium bude zajišťovat trvalost informací?
Srovnáte-li papír a cédéčko, déle vydrží asi skutečně papír, zejména používáte-li kvalitní inkoust. Výhoda digitální informace je ale v tom, že ji lze trvale kopírovat beze ztráty kvality, dokonce, aniž by si toho někdo všimnul. Například naše ústavní knihovna záloh, když nemá v noci co dělat, projíždí si pásky a když najde některou v nepořádku, vrazí tam novou a zkopíruje ji.

Říkáte-li, že půjčovnu knih široká veřejnost vlastně nebude užívat - o jakém období mluvíte?
Podle mě jsme od takové doby na dohled.

Tedy…
…počítám tak kolem deseti let. Otázka je, jak pro koho. Technologie, používaná ve vědě je poměrně na výši. Jiné téma představuje široká veřejnost: než se internet stane v české domácnosti samozřejmostí, než se cena počítače natolik sníží, že nebude problém si ho koupit…

A dovolte se zeptat opačně. Jak bude vypadat knihovna třeba v roce 2300?
Největší změnu předpokládám v tom, že nám asi nepůjde o informaci jako takovou, ale o její zpracování. Takže budeme mít asi už i programy, které budou chodit do takové knihovny za nás. A půjde také o to, abychom dokázali rozšířit naši mozkovou kapacitu, což se bude dařit spíš než biologickou - cestou technologickou. Takže budeme mít třeba externí harddisk a po příchodu do práce člověk odpojí "domov" a vloží harddisk "práce"…

Ale na Letné bude - hypoteticky - v té době stát knihovna z roku 2007-2008. Co v ní bude?
Nebojte se, bude pořád plná "fyzických" médií, těch se nezbavíme. Magnetických nebo optických, či bůhvíjakých. Budou možná uložena hluboko pod zemí, ale taky možná na nějakých satelitech… Návštěvník knihovny je samozřejmě neuvidí.

Kde se ocitne budova knihovny budoucnosti z pohledu městského kontextu?
Spousta kulturních aktivit se bude odehrávat čím dál častěji ve virtuálním prostoru. Technologicky si dovedu představit, že interakce člověka nebude podmínkou zážitku. Otázkou ovšem je, zda nebude tato interakce nutná z hlediska sociologického, takže určité socializační prvky tu zůstanou - proč by koneckonců nemohla nabízet některé z nich třeba knihovna? Dnes ovšem plní spíše než socializační roli informační, podle mě tedy její role, coby budovy jako fyzikální entity bude asi klesat.
Knihovna bude tedy možná lokalizována někde na kraji města, třeba v horách, u elektrárny…

A jaké funkce ji nahradí?
Určitě nějaká forma zábavy. Člověk bude mít víc volna a vznikne potřeba zaměstnávat mozek, který nebude mít co dělat. Takže kino, divadlo, sportoviště, prostě místa setkávání.

Znamená to, že význam knihovny bude klesat? I knihovny národní?
Význam knihovny vnímám jako zásadní prvek kultury národa - a z tohoto hlediska je tento význam poměrně veliký. V dnešním virtuálním světě mnohdy na internetu nepoznáte, ve kterém státě se nacházíte, protože v Polsku mají anglické webové stránky a v Anglii stránky české… Čili menší státy budou mít možná potíže s kompeticí: hlavně v okamžiku, kdy se stane třeba angličtina univerzálním jazykem světa, kdy se jí děti budou učit intenzivněji a kdy budou rozumět anglické kultuře stejně jako české. Možná pak pro ně bude jednodušší jiná kultura, atp., možná se vydávání českých knih a vůbec udržování české kultury také ukáže nákladnější, protože obyvatel České republiky je přece jenom nesrovnatelně méně: čili kde leží ona hranice?, resp. kolik lidí je potřeba, aby se udržel v dlouhodobé perspektivě národní jazyk..? Z tohoto hlediska, tedy pro uchování jazykově kulturní identity, která se bude v globálním světě rozmazávat, je knihovna velice důležitá. Ovšem její umístění asi tak důležité nebude.

Zaujala vás samotná soutěž architektů?
Bydlím dole pod kopcem na Malé Straně, a tak jsem se samozřejmě o průběh soutěže začal zajímat. Letná se mi velice líbí, a myslím si, že by se tu o moc víc stavět už nemělo. Jde o jedno z mála autentických míst, kde Praha dýchá, dá se tu sportovat a přitom jste v centru…

Závěrem: váš ústav se zabývá molekulární genetikou. Které části oboru se věnujete vy?
Informatice - tedy zpracování genetické informace na počítači. V naší laboratoři se věnujeme základnímu výzkumu DNA, kdy pročítáním řetězce známých písmenek genetické abecedy A-C-G-T zjišťujeme genetickou informaci organismu. Osobně se hodně zabývám genetikou člověka. V poslední době například unikátní databází lidských endogenních retrovirů. Jde o viry, které kdysi infikovaly člověka a zůstaly v jeho genomu. Takže si je sebou neseme, jsou velice staré, některé máme společné s opicemi, některé dokonce s drozofilou - muškou octomilkou. V naší laboratoři mapujeme jejich vývoj, pozorujeme, že některé se množí a žijí si vlastním životem. I když už nejde o viry, tudíž nemohou vypučet a infikovat jinou buňku, kousky jejich DNA, jejich genetické informace v lidském genomu tam pořád fungují.

Promiňte, co tam dělají?
Z jednoho úhlu pohledu můžete nahlížet na DNA jako na životní prostor, ve kterém endogenní retroviry "žijí". V jejich případě nejde ani o buňky, ale o "podbuňky" a tyto kousky DNA se umějí jenom dobře množit, tedy dělají své vlastní kopie. Tím pádem jsou evolučně úspěšné, člověk je sebou nese jako jakési genetické parazity. A jejich vlivem je možná schopen rychlejší adaptace na nové podmínky k životu.

Děkuji za rozhovor.
Jiří Horský,
spolupráce Kateřina Lopatová
Autor: Jiří Horský, 06.09.06 01:00
Návštěvnost: 6981 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.