Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Altán ve Šternberku
Aneta Zlámalová
Altán, Tyršovy sady, Šternberk, 1935, foto: autor neznámý, zdroj Archiv fotografií NPÚ, ú.o.p. v Olomouci

Na půdě moravského města Šternberk, původního sudetského Sternberg, nečekaně nacházíme ohlas české kubistické architektury, a to ve formě drobné stavby altánu, určeného pro provozování cukrárny. Vznik altánu se pojí se založením městského parku (Stadtpark), dnešních Tyršových sadů. V článku v Deutsches Volksblatt z roku 1936 bývalý šternberský starosta Hieronymus Schlossnikel shrnuje desetiletý vývoj šternberského městského parku.[1]

Historie výstavby parku sahá do roku 1908, kdy se zrušil starý hřbitov vedle nemocničního kostela na Olomouckém předměstí a objevila se myšlenka proměnit toto místo odpočinku mrtvých v rekreační lokalitu. První návrh předložil Okrašlovací spolek pod vedením profesora Wilhelma Herzoga. Pro prostředky spolku však byl plán příliš velký a tak město v roce 1926 převzalo plnění projektu do vlastní režie, i přes hlasité protesty občanů. Za tímto účelem městští zástupci zřídili samostatný výbor, který se skládal z předsedy Franze Schmidta, učitele, pokladníka Franze Czerného, mistra krejčího, a pana Hieronyma Schlossnikela, bývalého starosty. Tehdejší starosta, Stefan Maly, nejprve oslovil vídeňské zahradní architekty a požádal je o vypracování projektu, avšak pro jejich vysoké finanční požadavky a předpokládané nemalé náklady na realizaci práce nakonec svěřil mladému městskému hřbitovnímu zahradníkovi Edmundu Riedlovi.

Parková komise vyvíjela čilý ruch a potřebné finanční prostředky získávala z darů, sbírek, příjmů z koncertů a dalších akcí. V roce 1928 se pro tento účel konala ve dvanácti městských okrscích sbírka, jejíž výnos činil 7 546, 50 Kč. V témže roce již měl Šternberk z valné většiny dohotoven krásný městský park, kde si mohli odpočinout, pobavit se a občerstvit mladí i staří. Městská kapela v čele s šéfdirigentem Rudolfem Baschnym pořádala nedělní koncerty, z jejichž výnosu se v roce 1928 postavil hudební pavilon s pamětní deskou, informující budoucí generace o okolnostech vzniku parku.[2] Dnes již neexistuje ani pavilon ani pamětní deska. V březnu roku 1931 přispěla místnímu sdružení na budování parku také 95-letá měšťanka Therese Stubenvoll. V Pamětní knize se také dozvídáme, že se 3. března roku 1931 dokončila stavba cukrárny – námi sledovaného altánu, Němci zvaná Trinkhalle – a parková komise ji pronajala cukráři Hansi Hoffmannovi s předpokladem užívání v letní sezóně, od 1. května do 30. září každého roku.[3] Dle archivních materiálů se zde nesměl podávat alkohol, ale k dostání byly osvěžující nápoje jako je ledová káva, limonáda, dále zmrzlina, pečivo či obložené chlebíčky. Slavnostní otevření altánu dne 23. května 1931 doprovodil koncert železničářské kapely.[4] Pro další výzdobu parku dodal architekt Friedrich Hermann Lange zdarma vázy a fontánu, stavitel Moriz Helm zhotovil toalety.[5] Další informace k rozrůstání tzv. Stadtparku či přímo k samotné stavbě cukrárny se zatím nepodařilo naleznout, přestože autorka pátrala ve fondu města Šternberka ve Státním okresním archivu v Olomouci, ve stavebním archivu města Šternberk či v dobovém tisku.

Altán, Tyršovy sady, Šternberk, 2014, foto: autorka
Nyní se dostáváme k samotné stavbě altánu, který se v současné době nachází v neutěšeném stavu a s nadějí čeká na opravu. Objekt je situován do horní partie mírně svažitého terénu městského parku Tyršových sadů. Tato drobná zděná cihlová stavba, vystavěná s částečně kamennými a betonovými základy, je kryta plechovou jehlancovou střechou. Pohledově levou část stavby tvoří čtvercová místnost s přístupem do malého sklepa. Hlavní vstup do objektu autor umístil na středovou osu západní fasády, a to skrze dvoukřídlé prosklené dveře s jednoduchým ostěním, které v exteriéru chránila nůžková shrnovací mříž, opatřená pravděpodobně tmavě zeleným nátěrem. Po stranách dveří architekt symetricky umístil nárožní čtvercová okna, dělená subtilními příčkami do osmi polí, přičemž se svým osazením téměř do plochy fasády šípovitým způsobem vylamují z těla stavby, což kopíruje plastické pojetí fasády samotné. Severní průčelí člení trojice totožně pojatých okenních otvorů. K jižní straně čtvercové místnosti přiléhá obdélná veranda s plochou střechou, nesenou jedním sloupkem. Oba prostory spojuje vchod, jenž byl zřejmě osazen subtilními prosklenými dveřmi, korespondujícími s dochovanými okny. Na přechodu verandy a místnosti vybíhá ze zadní fasády komolý komín. Dynamičnost architektury podtrhuje průběžná korunní římsa, která se hladce vyklání šikmo z těla stavby.

Přestože se nepodařilo najít informace o autorovi stavby, je pravděpodobné, že jím byl některý z tehdy v regionu činných architektů či stavitelů. V té době mohlo jít kupříkladu o šternberského stavebního mistra Oswalda Vetha, Moritze Helma či případně některého z rodiny Mikulaschků. Regionální architekti se často inspirovali tvorbou kolegů z větších center a snažili se tak modernizovat místní produkci. Altán svým architektonickým členěním připomíná stavby kubismu, dobou vzniku v roce 1931 se však jedná spíše o styl art déco, čerpající ze směrů jako je kubismus, futurismus a secese. Takových objektů nevzniklo mnoho, zejména v místech vzdálených centrům vývoje architektury jako byla Praha, Brno či Olomouc. Do menších měst se moderní trendy v architektuře dostávaly transformované a zjednodušené. Inspiračním zdrojem autora šternberského altánu byla zajisté kubistická architektura, mezi jejíž hlavní představitele patřil Josef Gočár, Josef Chochol, Pavel Janák či Vlastislav Hoffmann. Tito tvůrci vnesli do architektury lomené plochy, utvářející pomocí hry světel a stínů dynamické objemy. V tvorbě prvních dvou jmenovaných pražských architektů nacházíme charakteristické prvky zmíněného stavebního slohu, jejichž ohlas spatřujeme na šternberském altánu. Jedním z nich je zešikmená hlavní římsa, se kterou se můžeme setkat například na vile Bedřicha Kovařovic od Josefa Chochola (Libušina ulice č. 3, Praha) z roku 1912-1913 či na vile Adolfa Bauera od Josefa Gočára (Libodřice u Kolína) z let 1912-1914. Jiný prvek, a to šípovitě vylamující se okno z plochy fasády, aplikovaný na šternberském altánu, mohl vzniknout pod vlivem jedné z dalších Gočárových věhlasných realizací. Jedná se o lázeňský dům v Bohdanči z let 1912-1913, na kterém jsou použita zkosená okna, jež se podobně vypínají středovou osou z plochy, avšak jejich dynamičnost navíc podporuje zešikmení ve spodní a horní partii okenního rámu.


Architektonická kvalita altánu je nesporná a z hlediska slohové typologie se tak řadí k výjimečným stavbám v rámci regionu a je jediným objektem tohoto stylu v rámci šternberského stavebního fondu. Podobným a ojedinělým příkladem budovy ovlivněné kubismem je zahradní altán v Příkazích, který je pro svou architektonickou hodnotu chráněn jako kulturní památka. Altán ve Šternberku by si podobnou ochranu také zasloužil. Dochoval se do dnešní podoby v téměř intaktním stavu, změny zanechal víceméně jen zub času a je tedy možné jej citlivě obnovit do jeho původního vzezření.

Za poskytnuté informace děkuji panu Oskaru Jarolímkovi z Libiny.


[1] SOkA Olomouc, Archiv města Šternberka, inv. č. 411, sign. 4C, Strojopis pamětní knihy, 1828-1936, Gedenkbuch Stadt Sternberg, s. 130.
[2] Ibidem, s. 130-133.
[3] Ibidem, s. 133.
[4] Lukáš Beran, Ohrožená stavba. Altán ve Šternberku, In: Architekt, 11/2004, s. 74; Deutsches Volksblatt für Mähren und Schlesien, č. 21, roč. 55, 23. května 1931.
[5] Viz Strojopis pamětní knihy, (pozn. 1), s. 133.
[6] Michaela Čadilová, Návrh na prohlášení věci za kulturní nemovitou památku, 2008.

Zdroj: Aneta Zlámalová
Vložil: Jan Kratochvíl, 27.10.14 16:35
Návštěvnost: 3978 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.