Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Pasivní domy V.
Provoz energeticky pasivního domu
I. Historický vývoj
II. Navrhování budov s nízkou energetickou náročností
III. Pravidla navrhování, koncepční přístup k řešení pasivních domů
IV. Opatření pro snížení energetické náročnosti
V. Provoz pasivního domu
VI. Příklady realizovaných domů s nízkou energetickou náročností


Současné domy, které jsou realizovány podle posledních zkušeností vědy a stavební techniky jsou výrazně odlišné od jejich předchůdců. Objekty jsou vytápěny uzavřeným systémem, používající nejčastěji jako zdroj energie plyn nebo elektřinu, bez nutnosti nasávání vzduchu na hoření z interiéru. Domy jsou velmi utěsněné, takže je na minimální míru potlačena neřízená infiltrace - přívod vzduchu štěrbinami v napojení konstrukcí.
Každá domácnost ale produkuje vlhkost - odparem z květin, vařením, koupáním atd. Pokud není vyřešen odvod této vlhkosti, následkem může být i vznik plísní a degradace stavební konstrukce (hniloba ). Jediným řešením na snížení relativní vlhkosti je větrání, které zároveň odvětrá i další škodliviny z interiéru (CO2, formaldehyd atd.) a zajistí přívod čerstvého vzduchu do bytu. V těsných objektech ale není možné spoléhat pouze na otevírání oken - znamenalo by to např., že v zimním období v noci by bylo nutné vstávat cca každou 1,5 hod. a dokonale provětrat celou místnost. Realizované odvětrání WC a kuchyní (digestoře) také nemají velkou funkci - při zapnutí sice vzduch odsávají, ale po určité době v bytě vytvoří podtlak, protože objekt je těsný a není vytvořena cesta, kudy by se do domu nasával vzduch. Ventilátorky pak běží naprázdno. Nárazovým větráním okny kromě možnosti vzniku "průvanu", diskomfortu a prochlazování konstrukcí ztrácíme i teplo, které vyvětráme. Jedno z možných řešení, u moderních vzduchotěsných objektů nezbytné, je použití nuceného větracího systému, nejlépe s rekuperací (znovuzískáváním energie z) odpadního tepla. Jaký komfort přinese ale svému uživateli?

Vnitřní klima energeticky pasivního domu - úvahy, zkušenosti, modely

Tepelná ztráta prostupem u EPD (běžné velikosti 140 m2 podl. plochy) je ze současného pohledu minimální, není neobvyklé když je nižší než 2 kW. Další zvyšování tloušťky tepelných izolací už razantní snížení nepřinese. Je nutné se zabývat i dalšími energiemi, jejichž spotřebu je nutné omezit. Jednou z možností, v současnosti hojně využívanou, je snížení tepelné ztráty větráním. V každém objektu je nutné vyměnit vnitřní vzduch, který je zatížen produkcí z dýchání (CO2), vlhkostí a pachy. Pokud jej bez užitku odvedeme ven z domu, musíme přiváděný vzduch ohřát na vnitřní interiérovou teplotu. K tomu potřebujeme energii. Pokud stavebně zajistíme dokonalou vzduchotěsnost objektu, můžeme mít pomocí tech. zařízení přiváděný a odváděný vzduch pod kontrolou. Bez systému nuceného větrání (nejlépe s rekuperací = znovuzískáváním odpadního tepla) se již v EPD neobejdeme. Díky minimálnímu požadavku na temperování EPD je možné zrušit topnou soustavu tak, jak je chápána v realizaci jiných domů a vše (i temperování) zajistit v rámci vzduchotechnického systému. Trvalé větrání má ale i své problémy. Při návrhu systému pro vytápění a větrání EPD Rychnov jsme největší problém přisoudili vnitřní relativní vlhkosti interiéru. Už v roce 2002 se v zahraničních pramenech při popisování nízkých nákladů na vytápění občas objevovaly informace (spíše ale pod čarou), že v těchto EPD je koncem "topného" období (přelom února-března) velice nízká interiérová vlhkost - i pod 20%!! Podobná zkušenost byla zjištěna i u prvních realizací cirkulačního teplovzdušného vytápění s větráním z přelomu let 2002/2003 v ČR. V té době , v souladu se zahraničními požadavky na větrání, byla nastavována intenzita větrání na hodnotu výměny cca 0,3 h-1 (tj, že za cca 3 hod. bylo do objektu řízeně přivedeno a zároveň odvedeno množství vzduchu, které se rovná obestavěnému prostoru objektu). Relativní vlhkost interiéru se pohybovala i kolem cca 28 - 35%. V grafu na obr. č.1 je velmi zjednodušeně naznačeno vysvětlení tohoto stavu. Běžná relativní vlhkost vzduchu v zimním období je venkovní relativní vlhkost ( při Te= -5°C) 70%. To odpovídá měrné vlhkosti 1,8 g/kgs.v. ( skutečný obsah vody ve vzduchu). Pokud ohřejeme vzduch z teploty -5°C na 20°C, tak relativní vlhkost tohoto vzduchu klesne na cca 12% (viz. svislá čára v levé části grafu). Pokud by jsme (pro zjednodušení) neměli v interiéru žádný zdroj vlhkosti (také bez absorbce vlhkosti z konstrukcí), pak při větrání intenzitou n = 0,3 h-1 bychom za 1 h snížili vnitřní relativní vlhkost z 50% na cca 37%. Tento zjednodušený model ale platí také pro místnosti, kde není dostatečný zdroj vlhkosti - např. ložnice bez květin, popř. dětský pokoj!!. Pokud není dostatečná produkce vlhkosti v interiéru celého domu a po určité době je vyčerpána i vlhkost přirozeně obsažená v konstrukcích a vybavení, pak nastává problém "globální". Ukazují to i nedávno získané zkušenosti z již realizovaného EPD.
V roce 2002 byl v Korutanech realizován EPD dle návrhu arch. Erwina Kalteneggera. Investor a uživatel domu je specialista v oblasti kovových konstrukcí a fasádních systémů. Objekt je proto realizován pomocí nosného ocelového skeletu, který je oplášťován pomocí plošných desek na bázi dřeva a vyplněn tepelnou izolací. Jedná se tedy o lehkou stavbu bez výrazné vnitřní akumulace - stejně jako v případě lehké stavby 1. EPD v České republice - v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Dle informací, které získal náš kolega ing. arch. Eugen Nagy v roce 2005, investor uvádí, že díky rovnotlakému větracímu systému (bez cirkulace - dopl. autory článku), který je neustále v provozu, dochází ke snižování vnitřní relativní vlhkosti. Kritický stav nastává koncem února, kdy je již z objektu odvedena i vlhkost obsažená v povrchových vrstvách stěn a nábytku. Díky tomuto vysoušení (vhodné při větrání bazénu, nikoliv ale domu) se relativní vlhkost interiéru blíží až k hodnotě 20 %!!. Nízká relativní vlhkost je patrná i na trhlinách nábytku z masivního dřeva. V létě jsou široké max. 1 mm, vlivem přesoušení jsou ke konci topného období několikanásobně širší.
Rovnotlaké větrací jednotky vzhledem k hygienickým požadavkům přivádějí do objektu reálně 90 - 250 m³/h větracího vzduchu, který by bylo možné využít pro temperování = max. topný výkon od 0,9 -2,5 kW (za předpokladu, že je přiváděný vzduch ohříván na max. teplotu 50°C (při vyšších teplotách dochází k rozpadu prachu ve vzduchu na drobnější částice). Větší topný výkon ale objekt potřebuje při nižších venkovních teplotách a v době, kdy objekt není obsazen (chybí zisky z činnosti osob). Má-li objekt při výpočtové venkovní teplotě -18°C teplenou ztrátu cca 2 kW, pak při běžné zimní teplotě - 5°C je tato ztráta cca 1,3 kW. Při použití rovnotlaké větrací soustavy je nutné do objektu neustále přivádět 130 m3/h a ohřívat jej na cca 50°C. Když se tato hodnota porovná s obestaveným prostorem objektu (např. 400 m3), pak je výměna vzduchu na intenzitě n= 0,3. Bez pobytu osob ale není vnitřní produkce vlhkosti. A jsme na začátku příspěvku - možná nízká interiérová vlhkost.
Díky realizaci objektu NED Koberovy v roce 2001 byl v ČR představen jiný způsob řízeného větrání, který byl spojen se systémem cirkulačního teplovzdušného vytápění. Na obr. 3 je funkční schéma tohoto systému. Proti větracímu rovnotlakému systému byla přidána zpětná vnitřní větev pod označením C1 ( cirkulace). Stejný systém se pak realizuje i v prvních energeticky pasivních domech v ČR.

Obr.č. 3 - schéma teplovzdušného cirkulačního vytápění s nárazovým větráním vč. rekuperace odpadního tepla
LEGENDA:
c2 - přívod topného a větracího vzduchu do obytných místností
i1 - odsávání vzduchu z koupelen a WC (odpadní vzduch)
i2 - výfuk - odvod odpadního vzduchu z objektu
e1 - sání venkovního vzduchu - přívod čerstvého vzduchu do objektu
c1 - okruh vnitřní cirkulace vzduchu v objektu

EPD v podmínkách realizace ČR

Přibližme si pojem "pasivní" ve spojení s tímto druhem výstavby. Objekt na změnu venkovní teploty reaguje netečně, s velkým zpožděním. Skutečně se dá říci, že je "pasivní a čeká, co se bude dít. Je lhostejné, jestli je venku v zimě v noci -5°C nebo -25°C. Je to poznat pouze pohledem na venkovní teploměr. Díky dokonalé tepelné obálce budovy je teplota v interiéru i bez dohřívání stálá a za noc klesá o max. 1,5°C. Rozdíly povrchových teplot vnitřních konstrukcí se liší pouze desetinami stupně - např. při teplotě vzduchu int.. cca. 22°C má strop 21,8°C, stěna ( lhostejno jestli obvodová nebo vnitřní) 21,5 - 21,8 °C a podlaha 21,4°C. Dalším, velmi důležitým prvkem, jsou okna. I když by byl místo pro tento účel speciálně vyvinutých (a také realitně drahých) výrobků použit okenní rám ze dřeva profilu EURO 78 ("ortodoxní" zastánci konceptu EPD nadskakují - nedostatečné!!!), ve spojení s kvalitním sklem nemusí být výsledek nijak špatný. Např. při jedné realizaci v ČR, kde byla použita kombinace profilu EURO 78 a skla HEAT MIRROR U=0,62, byly při měřeních zjištěny zajímavé parametry.. Při venkovní teplotě te = -25°C byla povrchová teplota rámu v nejchoulostivější části ( u parapetu) cca + 7°C, díky tepelnému mostu přes křídlo byla povrchová teplota vnitřního skla u spodní hrany křídla cca + 10 °C (na spodní hraně skla v pásu cca 20 mm byla patrná kondenzace vzdušné vlhkosti). Ale už v odstupu 100 mm od spodní strany skla byla povrchová teplota stejná jako uprostřed tabule + 16,6 °C ( te=-25°C tint.=+21°C; rh cca 43%). Do venkovní teploty cca -17°C kondenzace prakticky nenastávala. Další vlastnost těchto skel (se selektivní vrstvou) ocení uživatel v létě, kdy i díky vhodně zvolené celkové koncepci domu (a při použití zemního výměníků tepla pro VZT systémy) není problém dosáhnout i při extrémních teplotách (např. venkovní 35°C) příjemné interiérové teploty (cca 24°C). A to bez jakýchkoliv stínících prvků na oknech - což také šetří kapsu při realizaci.

EPD - relativní vlhkost

Velmi důležitým parametrem kvality bydlení je i vnitřní relativní vlhkost interiéru. Vlivy, které na rh působí byli popsány v úvodu . Díky systému cirkulačního teplovzdušného vytápění, dle matematického modelu zajištěného řízeného větrání a také hlavně díky dokonalé vzduchotěsnosti objektů pasivního standardu je možné zajistit pro osoby vhodnou úroveň relativní vlhkosti. Jak prokazují provedená měření na obydlených domech, i při extrémních mrazech v lednu 2006 (v noci klesala teplota i v roce 2005 nárazově až k - 25°C) se vnitřní relativní vlhkost bez jakýchkoliv vnitřních řídících čidlech (pouze na základě matematického modelu) udržovala v rozumném rozsahu. Na grafu v obr. č. 5 je záznam z měření takového objektu z roku 2005.

Obr. č. 5 - graf měření relativní vlhkosti a interiérové teploty v obydleném domě, vybaveném systémem teplovzdušného cirkulačního vytápění a nárazového větrání s rekuperací odp. tepla.
Výtah je z období 31.1. - 27.2.2005. V době od 7. - 10. byl objekt prázdný, bez produkce vlhkosti z činnosti osob - je vidět pokles a následně opětovný nárůst rh.

EPD - koncentrace CO2

Aby byly dosaženy požadované parametry spotřeby energií, je nutné potlačit infiltraci na minimum. Dokonalá (při správné realizaci hermetická) vzduchotěsnost objektu sice zajistí, aby únik energie infiltrací byl potlačen , ale pro zajištěný vyváženého vnitřního klima je nutné zajistit přívod dostatečného množství venkovního čerstvého vzduchu. Samozřejmě s ohledem relativní vlhkost v interiérů. Zde proti sobě vystupují rozdílné požadavky - vzhledem k rh větrat "málo", pro zajištění vhodné koncentrace CO2 pak co možná nejvíce. Jak prokazují měření, při správném návrhu se investor nemusí bát. Na obr. č. 6 je graf porovnání koncentrací CO2 - výsledky teoretické modelace a skutečného měření v obydleném objektu ve standardu EPD.

Obr. č. 6 - graf měření koncentrace CO2 v interiéru ve srovnání s teoretickým matematickým modelem, zpracovaným pro objekt EPD Rychnov

EPD - provozní náklady (za rok 2005, předpoklad pro rok 2006 a další léta)

Dostáváme se k nejhlavnějšímu - co vlastně zvýšené pořizovací náklady (kromě tepelné pohody a správného mikroklima) přinesou po ekonomické stránce. Velmi často se v literatuře uvádí, že proti běžné výstavbě je cena EPD objektu o cca 8 - 10% dražší. V ČR je pak investor často překvapen, že požadavky realizačních firem jsou poněkud vyšší - od cca 20 - 40%. Kde je problém? Hodnota 8-10% je přejímána z Rakouských a Německých pramenů. Pokud bychom ale srovnali "běžný" Rakouský a "běžný" Český dům, pak zjistíme, že dostat náš na úroveň referenčního zahraničního by znamenalo přidání tepelných izolací a instalování (sice jednoduchého) větracího systému, často i bez rekuperace odpadního tepla. Pak je teprve startovní čára srovnána a je možné jít na další stupeň - standard EPD. Proto tedy rozdíl ve zvýšení pořizovacích cen. Další, a hodně velký, problém je v neinformovanosti a nezkušenosti českých realizačních firem. Při kalkulacích se pro jistotu "pojistí", výsledná cena je tímto umělým zásahem pokřivena. Zkusme ale na konkrétní realizaci EPD a konkrétních změřených hodnotách demonstrovat možnosti úspor provozních nákladů, které pak mohou sloužit i jako vodítko pro jednání potencionálních zájemců se stavebními firmami.
Tepelné ztráty objektu EPD Rychnov (při tevýp.=-18°C) prostupem se pohybují (dle několika prováděných výpočtů) mezi 1800 - 2100 W. Rozdílné výsledky jsou způsobeny postupem výpočtu a zaokrouhlováním parametrů. Tepelná ztráta větráním bez rekuperace by byla 1256 W (pozn. cca 70% tepelná ztráty prostupem!!), díky rekuperaci s průměrnou účinností 85% jednotky DUPLEX RB použité v EPD Rychnov pak 188 W. Pro následující porovnání budeme používat variantu výpočtu s "nejhorším výsledkem", kdy celková ztráta prostupem a větráním EPD Rychnov při te = - 18°C je cca 2245 W. Tento údaj ale samostatně nic neříká. V následující tabulce jsou důležité parametry objektu,
vztahující se k tomuto tématu:

Rozeberme v krátkosti jednotlivé položky:
Spotřeba na provoz domácnosti - obecně se udává v rozmezí od 3 000 - 4500 kWh/rok dle stupně elektrifikace domácností. V jiných měřených realizací NED objektů jsou hodnoty v rozsahu od 2900 - 3700 kWh/rok.
Spotřeba energie na vytápění - i v EPD je nutné částečně topit. Tabulková délka topná sezóna v Jbc je 256 dní. Díky parametrům objektu EPD Rychnov bylo v roce 2005 147 dní, kdy se "topilo". Jen pro porovnání - v panelových domech v Jbc se začalo topit 13.9.2005, v EPD Rychnov 3.11.2005 - o 51 dní později. Velmi výrazně na tento parametr mají vliv i pasivní solární zisky (tedy energie slunce, procházející okny). Ve všech výpočtech se používají data z dlouhodobých měření. Ve skutečnosti jsou roky, kdy je slunečních dní více, jindy zase méně. Pro porovnání jsou proto v teoretické části tabulky hodnoty pro oba póly - sluneční záření dle tabulek a také teoretická varianta, kdyby slunce celou topnou sezónu nesvítilo. Menší zisky mohou být způsobeny i jinými, na nás nezávislými skutečnostmi - soused postaví dům tak, že náš je částečně stíněn; před domem jsou stromy - listnaté vítáme (v létě listí příjemně stíní, po opadu větve moc nevadí), jehličnaté (kromě modřínu) stíní celý rok. Od 3.11. do 24.12.2005 byly v Rychnově pouze 2 slunečné dny. Velikost prosklení oken jižní fasády domu ( 4,3 m2) je dostatečné (i když to odporuje jiným názorovým směrům) - ve slunečných dnech zisky nezpůsobí přehřátí interiéru (max. tint = 23,5), v době bez slunce nezpůsobují větší tepelné ztráty. (okna na východní a západní straně pak v zimním období do bilance zisků nepřispívají -slunce je nízko na obzorem a než do těchto oken začne svítit, zapadá za les).
Pokud přepočteme spotřebu energie na podlahovou plochu (výsledek je v kWh/m2a.), pak je ve výsledcích opět jasně patrný vliv pasivních slunečných zisků. Teoreticky se pohybuje od 10 - 30 kWh/m2a. Výsledná naměřená hodnota cca 16,6 kWh/m2a. je z našeho pohledu vynikající - na první sezónu provozu, kdy se uživatelé teprve učili správně užívat takovýto komplexní objekt.
Solární systém - díky realizovanému solárnímu systémy je část energie kryta sluncem. Stejně jako u pasivních zisků ale platí, že jsou pouze tehdy, svítí-li slunce. V místě stavby a vzhledem ke klimatickým podmínkám roku 2005 byli tyto zisky cca 50% proti teoretickým tabulkovým hodnotám (určitou nepřesnost může být i způsob měření těchto zisků řídícím zařízením solárů).
Celková spotřeba energie - jedná se o energii potřebnou pro provoz objektu (režie domácnosti - vaření, svícení, počítače…), provoz VZT systému, ohřev TUV, temperování. U EPD Rychnov také trvalý příkon pro napájení všech měřících ústředen (cca 30 W; za rok cca 262 kWh = cca 2,7 % celkové spotřeby objektu!!). Pozor proto na spotřebiče v pohotovostním ( stand-by) režimu - televize, radia, počítač + monitor - je to znát!!.

Náklady na provoz, platby za odebranou el. energii

Objekt EPD Rychnov byl od 1.1.2005 do 1.11.2005 provozován v sazbě D 25 (za den 8 hod NT a 16 VT tarif). (NT = nízký tarif, povolení nabíjení akumulačního zásobníku pro ohřev UT + TUV; VT = vysoký tarif, nabíjení blokováno). Od 1.11.2005 pak byla sjednána sazba D 35 (za den 16 hod NT a 8 hod. VT). Pro představu byly provedeny i přepočty z kombinovaného ročního tarifu pro varianty, kdyby byl objekt provozován celý rok na tarif D25, D35, a D45 (20 hod. NT + 4 hod VT). Ve sloupci D35-bez rekuperace je pro porovnání uvedena varianta větrání okny - pro možné porovnání úspor nákladů díky rekuperaci.
(všechny výpočty jsou prováděny na základě nákladů, paušálů a plateb Severočeské energetiky pro rok 2005; pro 2006 pak na základě tarifů ČEZu -nástupce SČE):

Z tabulky je patrné, že pro provoz takto provedeného objektu bylo lhostejné, jestli se používala sazba D 25 nebo D 35. Sazba D 45 již vhodná z ekonomického hlediska nebyla. Je vhodná pro domy s vyšší tepelnou ztrátou - u akumulace od cca 4 kW výš, u objektů s el. kotlem nebo přímotopy je nutná. Je také vidět, že v cenách roku 2005 je "ekonomický zisk" použitím rekuperace cca 2700 Kč/rok.

Od 1. 1. 2006 došlo ke zdražení tarifů a cen platných pro jednotlivé sazby. Zvýšení cen za kWh v NT bylo poměrně drastické - např. v sazbě D 35 se jednalo o navýšení 0,47 Kč/kWh, což je zvýšení o 42%. Viz tabulka:

Pokud by zůstala spotřeba energie za rok 2006 stejná jako v roce 2005, pak se u EPD Rychnov ceny změnily následovně:


Porovnáním je vidět, že sazba D25 je nyní i pro EPD krajně nevýhodná , změna cen pravděpodobně naznačuje tlak na zrušení této sazby v blízké budoucnosti. I když je u sazby D 35 zvýšení v NT za kWh 42%, pak v celku (po započtení snížení stálé paušální sazby - pozor, je to 1020 za rok - a také díky výraznému snížení ceny u VT) se jedná o meziroční zvýšení "pouze" o 4,4%. Díky vzrůstu cen energií stojí za povšimnutí "ekonomický zisk" použitím rekuperace - nyní se jedná o částku 4564 Kč/rok. A ceny energií už nižší nebudou, spíše naopak.
Sazba D45 se v porovnání s rokem 2005 jeví jako výhodná (nárůst o 0,41%), je potřeba si uvědomit absolutní hodnotu - proti sazbě D35 stále nevýhodné.
Poslední porovnání - zkusme si představit, že by se objekt EPD Rychnov realizoval konstrukcemi s parametry U dle ČSN 7305040-02 - hodnoty doporučené ( o požadovaných hodnotách by se již v současné době při realizacích jakýchkoliv objektů ani uvažovat nemělo). Pokud uděláme teoretické výpočtové porovnání se skutečně realizovanými hodnotami (podotýkáme - výpočtové), pak se dostaneme k těmto číslům:

Výsledky této poslední tabulky zaslouží podrobnější popis:
Porovnáním hodnot roku 2005 je vidět, že rozdíl provozních nákladů mezi teoreticky uvažovanými objekty shodně technicky vybavených je cca 7 000 Kč/rok. Rozdíl provozních nákladů objektu bez rekuperace s k-cí "doporučenou" a EPD s rekuperací je pak 9400 Kč/rok.
Porovnání hodnot roku 2006 je ale poněkud odlišné. U stejně technicky vybavených objektů je rozdíl provozních nákladů cca 9800 Kč/rok. A rozdíl nákladů domu k-cí doporučených bez rekuperace a EPD s rekuperací je 14 245 Kč/rok. Zvýšené finanční náklady na úpravu (zlepšení tepelně-izolačních parametrů - "U") stavební části a technické vybavení domu o nucené systémy s rekuperací se pak vrací výrazně rychleji. A ceny energií porostou - příští rok můžeme místo 14 245 Kč mít klidně 19 000 Kč.
Díky malé potřebě energie je u EPD růst provozních nákladů pomalejší než u druhého domu. Režijní spotřeba (provoz domácnosti) je u obou objektů shodná a závisí pouze na uživatelích a vybavení domu (v modelovém případě oba domy užívá stejná rodina). Díky menšímu požadavku EPD na vytápění hrají pasivní solární zisky a také zisky z provozu domácnosti významnější úlohu. V době, kdy EPD již nepotřebuje "topit", pak např. náš modelový objekt (doporučené hodnoty) potřebuje trvalý tepelný příkon 1 kW. Tento požadavek má EPD při venkovních teplotách o cca 10°C nižších. Zkracování topné sezóny na cca 50-60% tabulkových hodnot to potvrzuje.

Závěr

Se sedlovou střechou se EPD Rychnov vzhledově nijak neliší od jiných objektů v okolí. I v tomto ohledu se chová jako pasivní - nenápadný. Směr výstavby ke snižování provozních nákladů je ale potvrzen. Uživatel získá nejlepší penzijní připojištění.
Na konec citát doc. Tywoniaka:
"Nezapomeňte se radovat z dobře postaveného domu - to je nad všechny kilowatthodiny"


EPD Rychnov u Jablonce - pohled západní
Zdroj: Ing. Jindrák | Atrea
Vložil: Jiří Vaverka, 14.05.06 19:50
Návštěvnost: 28623 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.