První místo v urbanistické soutěži na revitalizaci území Černá louka

Zdroj
Společnost Petra Parléře
Vložil
Tisková zpráva
27.06.2010 00:10
Rients Dijkstra
Maxwan architects + urbanists

hlavní cena: 900 000,- Kč
návrh č. 24: Maxwan Architects + Urbanists (Nizozemí)

autoři a osoby spolupracující: Rients Dijkstra, Hiroki Matsuura, Jason Hilgefort, Artur Borejszo, Nobuki, Ogasahara, Anna Borzyszkowska

Úvod
Termín „kultura“ [latinský výraz cultura vychází ze slovesa colere, tedy pěstovat, vzdělávat či zušlechťovat] má mnoho různých významů. Navrhovaný projekt využívá širokou škálu významů tohoto termínu. Neobsahuje však žádné pokyny upravující prostorové uspořádání realizace své náročné vize. Dává prostor všem formám kultury, umožňuje realizaci tradičních i méně formálních „programů“ a zpřístupňuje prostory pro spontánní vytváření kombinací různých kulturních činností.

Urbanistický kontext lokality
Lokalita je vymezena třemi různými prvky prostředí – starým centrem města, pozemky vyhrazenými pro stavbu nové Černé louky a řekou Ostravicí [na pozadí Slezskoostravského hradu]. Projekt umožňuje, aby uvedené prvky překračovaly své hranice. Počítá se s propojením komunikací, které pak budou sloužit starému centru města i Nové Karolíně, kterou spojí s projektovanou lokalitou obklopenou prstencem nové urbanistické tkáně při zachování nezastavěného jádra.

Pobřeží Ostravice na jihu lokality má zcela přírodní ráz. Projekt počítá s rozšířením jeho bujné vegetace, aby pak bylo možno do ní vkládat jednotlivé menší stavební objekty. Díky tomu bude zajištěna větší intimita jednotlivých částí říčního pobřeží i lepší propojení se Slezskoostravským hradem a okolní krajinou.

Ulice Dlouhá a Muzejní byly prodlouženy z centra města do nové lokality. To umožňuje postavit řadu víceúčelových objektů a vytvořit nezastavěný prostor před novým výstavním sálem.

Černá louka
Lokalita Černá louka připomíná typický výstavní prostor – rozptýlená skupina budov v nezastavěném prostoru, vytvářející fragmenty dlažby a zatravněného povrchu. Postrádá jakékoliv spojení s centrem města i s řekou. Pokud se její současný vzhled zachová, ať již cestou různorodého či vzájemně propojeného účelového zaměření jednotlivých budov, lokalita se nezmění a i nadále bude představovat rozptýlenou skupinu budov v zeleni.

Alternativním řešením je vytvoření prstence starých a nových budov kolem soudržného nezastavěného prostoru. Jeho součástí bude i samotná řeka. Podstatné je, že přivedeme město k řece  a řeku přiblížíme k městu.  Střed města se přímo spojí s Ostravicí, přičemž vznikne nový veřejný prostor umožňující  realizovat pestrou škálu činností.

Vnější prstenec je tvořen členěným povrchem, který umožňuje jen omezené používání automobilů a zajišťuje volný pohyb chodcům. Toto vytváří racionální logistickou síť vhodně propojenou s existujícími silničními komunikacemi. Díky tomu si lokalita Černá louka uchovává pocit volnosti, který není narušován požadavky silniční dopravy. Jako materiál pro dlažbu ve vnějším prstenci se použijí stejné tradiční dlažební materiály, které jsou použity v centru města. Cesty pro auta a pro pěší se budou lišit svým povrchem – tam, kde bude povoleno používání automobilů, bude povrch betonový, zatímco povrch cest pro pěší bude volně dlážděný, což umožní průnik zeleně.

Kontext města – nezastavěný prostor
V Ostravě je už hodně hezkých míst. Veřejně přístupná prostranství, místa ke sportování, historická místa, zalesněné či tradičně zatravněné plochy a velké parky uspokojují mnohé základní potřeby města podobné velikosti. Tento projekt vytváří nový typ nezastavěného prostoru – tzv. „kulturní louku“. Jeho cílem není konkurovat již existujícím nezastavěným prostorům, ale zajistit místo pro činnosti, které se v současné době kupí v centrech měst. V něm lze vzájemně propojit výtvarné umění s rodinnými programy, hudbou, tancem, literaturou, architekturou, ekologií, vírou a společenskými aktivitami.

Záměr
Investiční záměr klade důraz především na flexibilitu a různorodost využití prostoru. Plánuje se zachování mnoha objektů nacházejících se na okraji dané lokality s využitím proluk mezi nimi. Doplňkový plán počítá s výstavbou hotelu s prostorem, který má přitáhnout kreativní uživatele kancelářských prostor. Parkoviště nutná pro danou lokalitu budou umístěna na jejím okraji a pod nově postavenými objekty. Nezastavěný prostor lokality bude diverzifikován řadou projektově nespecifických, avšak prostorově rozdílných prvků, k nimž patří květinová zahrada, umělé jezírko, sochy, prosklený prostor [skleněná fasáda městské tržnice], břeh pokrytý černým pískem, amfiteátr, oválné pódium pro venkovní performance a  řada zatravněných pahorků pro příležitostné trávení volného času. Toto vytváří prostor pro formálnější kulturní činnosti [opera, výstavy, vzdělávání atd.] i ty spíše neformální [řemesla, breakdancing, pikniky atd.].

Pokud jde o části poříčí osázené stromy, počítá se jen s minimálními zásahy, které nenaruší pocit přirozeného klidu. Waldorfská škola je umístěna mezi nedalekou rezidenční částí lokality Nová Karolína a řekou Ostravicí, což umožňuje studentům styk s přírodou. Oblast soutoku dvou řek bude vyhrazena pro volnočasové a rekreační centrum, které bude zákazníkům půjčovat vybavení k průzkumu okolní přírody. Pravý břeh řeky Ostravice je díky své blízkosti k místům realizace kulturních činností a relativní izolovanosti ideálním místem k budování rezidencí pro umělce.

Obestavěný prostor stavebních objektů je relativně jednoduchý. Jejich individuální vyjádření není výstřední, což soustřeďuje pozornost na samotné kulturní činnosti, nikoliv na architekturu. Jedná se o určité propojení nezastavěného prostoru a budov. Klíčovou roli hraje otevřenost a zpřístupnění přízemí stavebních objektů, což umožňuje, aby veřejný prostor pronikl do jejich interiéru.

Stavební objekty se nemusejí nacházet přesně na zde uvedených místech, ale je důležité, aby tvořily spojovací článek s centrem města a staly se nosnou konstrukci „kulturní louky“. Toto zároveň umožňuje jednoduché fázování. Díky tomu, že jsou k dispozici potřebné fondy, lze zahájit stavbu či přestavbu jednotlivých objektů jako jeden celek.

Pahorky
V zájmu přiblížení řeky k městu byly provedeny zásahy do terénu. K nim patří vybudování pevného náspu svažujícího se ke břehu řeky při zachování stromů na několika zatravněných pahorcích. Díky segmentaci se otevřel výhled na řeku z okraje lokality. Pahorky, které byly odstraněny, nahradila černá dlažba tvořící hladký veřejný prostor. Inspirací bylo jméno lokality i historie použitého materiálu.



Hodnocení poroty: Základní myšlenka návrhu je jednoduchá a jednoznačná: změnit Černou louku na louku kulturní - na nový typ veřejného prostoru s novou společensko-kulturní identitou, kde se budou odehrávat nejrůznější aktivity, který bude lemován "prstencem" (nejenom) kulturních staveb. Prstenec vytváří přechodovou zónu mezi historickým jádrem a krajinným charakterem, reprezentovaný loukou a řekou. Návrh vkládá jednotlivé stavby do území bývalého výstaviště tak, aniž by ho zcela zastavěl. Naopak dedikuje velkorysý, otevřený, nezastavitelný prostor do jeho jádra. Tento prostor bude sloužit jako centrální středobod, ohnisko kulturních aktivit Ostravy, nejen v roce 2015.
Jednotlivé stavby jsou navrženy jako na sobě volně závislé solitéry, které jsou sceleny lemující promenádou a možným rozšířením svých aktivit z interiéru do exteriéru louky. Návrhu se daří přirozeně integrovat existující stavby (Pavilón A, Pavilón G, budova bývalé tržnice) s novostavbami. Speciální místo nachází pro koncertní síň, která z prstence částečně vystupuje a je více připojena k městu, do těsného sousedství obou divadel.
Ideové jádro projektu představuje zmenšená, ale výrazně proměněná louka, nově se svažující k řece Ostravici a vybízející k intenzivnímu využití. Jako jedni z mála pracují autoři s třetím rozměrem louky. Jemnou terénní profilací se jim daří prostor členit a hierarchizovat. Přestože návrh částečně předjímá budoucí podobu jednotlivých staveb, navržený koncept bude fungovat, ať už budou tyto stavby vypadat jakkoliv. Jejich konkrétní podoba vzejde ze samostatných architektonických soutěží.
Za největší kvalitu návrhu považujeme nalezení vhodné míry jasně definovaného charakteru a přitom dostatečné otevřenosti pro budoucí vývoj a etapizaci. Postupným dostavováním se bude koncept jen zesilovat, což je v souladu s definicí úspěšného masterplanu.
4 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
První pohled amatéra
Jan Becher
25.07.10 04:02
Re: První pohled amatéra
Pietro
25.07.10 06:27
Re: Druhý pohled amatéra
Jan Becher
22.08.10 03:57
černá dlažba
stano
23.08.10 09:30
zobrazit všechny komentáře

Související články