KLEMENTINUM - Souvislosti

Připomeňme, co klauzurám předcházelo. V lednu tohoto roku odesílá na třicet akademiků, českých a zahraničních vysokoškolských pedagogů a vědců otevřený dopis adresovaný předsedovi vlády ČR, ministru kultury ČR, ministru školství, mládeže a tělovýchovy ČR a primátorovi Hlavního města Prahy.
Jeho smyslem je otevřít průlomové jednání o komplexním řešení problematiky Klementina-Národní knihovny a novostavby na Letné na úrovni reprezentace státu a města. Návrhy akademiků nebyly ovšem vyslyšeny. O co akademici usilují? Zejména o ustavení přípravného sboru, který má zajistit zpracování vysokoškolského urbanistického generelu Prahy, v rámci jehož systému by NK a UK, resp. fakultní univerzitní knihovny získaly své logické systémové místo a dimenzi. (Sbor by měl být složen z reprezentace ministerstev školství, kultury, pražské radnice, Národní knihovny, Národního památkového ústavu a University Karlovy.) Dále by měl být objektivně zhodnocen a popsán prostorový a stavební potenciál budovy Klementina po přesunu Státní technické knihovny do její nově realizované budovy v Dejvicích. Akademici navrhli rovněž vypsání soutěže architektů, ze které by vzešel autor naléhavé rekonstrukce Klementina. Jasným cílem je podle předních českých učenců a badatelů zachovat univerzitní život v centru Prahy a samotné Klementinum pro potřeby vzdělávání a vědy.
Je samozřejmé, že Klementinum (po nutné památkové rekonstrukci) prostorové a provozní problémy Národní knihovny samo o sobě nevyřeší. Ale to signatáři dopisu nikdy netvrdili, připomíná doc. Kotalík. Dopis poukazoval jenom na spojité nádoby mezi Klementinem, depozitářem v Hostivaři a novostavbou nové knihovny. Klíčovými tématy zůstává zejména efektivita a smysl spojování Národního konzervačního fondu a vlastního provozu Národní knihovny, která plní svoji funkci ze zákona č. 257/2001 Sb. Dále robotická obsluha v podstatě archivního fondu a vůbec otázka budování gigantických podzemních depozitářů v doteku s historickým jádrem města. A samozřejmě pak také otázka využitelnosti jiných objektů v blízkosti Klementina. Historik Kotalík připomíná, že v minulosti se mluvilo o Křížovnickém klášteře, Trauttmansdorfském paláci a uvažovalo se též i o budově Nové radnice či asanaci bloků domů v Platnéřské ulici.
Ze čtyř oslovených odpověděli jen dva, od premiéra a primátora reakce nedorazila. Ministr kultury v odpovědi odkázal na Koncepci rozvoje knihoven na léta 2004 - 2010 (přijaté usnesením vlády č. 679 ze dne 7. července 2004), kde je jako jeden z dílčích cílů uvedena realizace výstavby a rekonstrukce objektu Národní knihovny ČR. Podle jeho tehdejšího názoru neumožňovala současná dispozice Klementina a přísné požadavky na jeho památkovou ochranu vybudovat zde moderní a uživatelsky příjemnou knihovnu, a proto bylo zvoleno řešení výstavby nového objektu. Ministr signatáře ubezpečil, že MK má zájem na co nekvalitnější rekonstrukci historického objektu Klementina a vítá připravovanou smlouvu mezi NK a Univerzitou Karlovou. Pokud jde o ustavení další zvláštní pracovní skupiny, nepovažoval je za účelné a vyčká na závěry práce specializovaných pracovních týmů, které se novostavbou NK zabývají. V závěru polemizuje s tvrzením, že národní konzervační fond je z 80 % archivem literárního braku (poznámka pod čarou vytržená z dopisu signatářů novináři) a pozastavuje se nad skutečností, že se mezi signatáři nenacházejí odborníci z oblasti literatury. V odpovědi ministra školství se uvádí, že se s většinou názorů signatářů MŠ plně ztotožňuje a zasadí se o to, aby jim příslušná místa dopřála sluchu. Zároveň konstatuje, že jeho rezort není oprávněn do problematiky zasahovat a má jen velmi málo možností, jak se v otázce výrazněji angažovat.

Podle doc. Kotalíka vyjádřila otevřenému dopisu podporu řada občanů: mj. architekti Václav Pavlíček, Jan Línek, Radim Kousal, Markéta Trimble Landová, Tomáš Novotný, statik Vítek Mlázovský, tesař Petr Růžička a další. Doc. Kotalík se zúčastnil i schůzek s členy iniciativy studentů UK Za zachování Klementina studentům a vzdělanosti (jejich petice z května 2007 byla podpořena tisícovkou podpisů) či schůzek s novináři. Výsledky setkání s žurnalisty měly být využity pro články v Hospodářských novinách a Respektu.
Odlišnou reakci představoval dopis předsednictva Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR se sídlem sekretariátu v Klementinu (předseda a další člen předsednictva Skipu jsou zaměstnanci NKP - pozn. red.). Předsednictvo Skipu polemizuje často s názory, které v otevřeném dopise buď nejsou vůbec obsaženy či mají v daném kontextu marginální význam. Skip formuluje v textu i některá zásadní stanoviska, např. fakt, že "NKP neslouží a nemůže sloužit pouze Univerzitě Karlově", instituce Národního konzervačního fondu je "dána doporučením Unesca a Ifly" a "kvalita roční národní produkce není z hlediska povinné archivace podstatná", vystěhováním "fondů Státní technické knihovny bude v rámci areálu uvolněna necelá 1/6 kapacit", zásahy "Ladislava Machově jsou v kontextu dnešní památkové péče nepřípustné" aj. V závěru reakce shrnuje genezi úvah a projektů o novostavbě Národní knihovny a apeluje na podporu schváleného investičního záměru a vítězného soutěžního návrhu. (Odpověď ministra předsedovi SKIPu)

Úloha českých sdělovacích prostředků, privátních i médií veřejné služby (ČTK, ČRo, ČT) by si zasloužila hlubší studii. Obsah dopisu nebyl prakticky tlumočen, novináři jej spíše komolili, většina se tradičně namísto informování snažila o komentování. Není bez zajímavosti, že ač tiskové oddělení NKP obdrželo kompletní tiskové podklady přímo na tiskové konferenci "akademiků", čtenář webových stránek knihovny na těchto stránkách podklady nenajde, ale je navigován na (soukromý) portál Archiweb… Pro úplnost předkládáme několik příkladů aktuálních metod medializace, přičemž je pozoruhodné, že z hlediska serióznosti referuje nejvěcněji o aktivitě akademiků Deník Valašska… Tiskovou zprávu o klauzurách na Škole prof. Emila Přikryla ČTK odmítla přijmout a předat dalším sdělovacím prostředkům.

V první polovině roku 2007 se rodí v Praze Iniciativa "Za zachování Klementina studentům a vzdělanosti". Iniciují ji mj. kusé zprávy v tisku a také zveřejněné rámcové plány vedení NK. Podstatou apelu byl podle jednoho z iniciátorů Adama Křístka nesouhlas s "omezením či až likvidací dnešního širokého knihovního, studentského a badatelského charakteru ve prospěch charakteru muzejního a turistického, který by souběžně mohl vést až ke komercializaci a tím degradaci celého prostoru v budoucnu a ke ztrátě jeho autenticity".
Devět signatářů zasílá koncem května 2007 Otevřený dopis ministru kultury Václavu Jehličkovi. V návaznosti sepíší petici, která vyjadřuje nesouhlas - s odkazem na Otevřený dopis - s obávaným budoucím vývojem. Iniciativy se chápou též studenti, kteří pod názvem "Ježek v kleci byznysu" koncem června 2007 pořádají před vstupem do Klementina happening. (Od počátku června 2007 do předání podepíše petici přes tisíc nespokojenců, převážně studentů, akademických a dalších vědeckých pracovníků.)
Petice je dne 19. února 2008 předána Ministerstvu kultury a na vědomí postoupena Poslanecké sněmovně PČR, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a pražskému magistrátu.

Ministerstvo kultury na dopis odpovídá, dopis předcházel petici a obsahově je s ní prakticky totožný) s tím, že otázka využití Klementina je v danou chvíli poněkud předčasná, neboť "je třeba zajistit výstavbu nové budovy na Letné", přičemž MK bylo Národní knihovnou informováno, že "v Klementinu má zůstat její významná složka - Slovanská knihovna a odbor historických a hudebních fondů". Dále vyjadřuje přesvědčení, že areál Klementina bude "v budoucnu nadále sloužit kulturním účelům, resp. k činnostem vykonávaným v souladu se statutem Národní knihovny ČR (...) která majetek využívá k zabezpečení činností, pro které je zřízena". Zároveň slibuje, že v rámci budoucího využití Klementina budou brány v úvahu i "názory spolupracujících kulturních a vědeckých institucí".
Nutno dodat, že již v létě roku 2007 zasílají signatáři rozsáhlý podnět Památkové inspekci MK ČR, ve kterém žádají o "prošetření vzniku a provozu nových komerčních prostor": a to tam, kde byla již zahájena tzv. revitalizace, tzn. u vstupu z Karlovy ulice (viz též fotoreportáž). Odpověď inspekce, po prošetření vzniku obchodu s turistickými "suvenýry" (který nahradil knihkupectví), a Café bar restaurantu (který nahradil dřívější infocentrum), jen potvrdila obavy signatářů z komercionalizace Národní kulturní památky.

Signatáři Otevřeného dopisu a členové petičního výboru a další sympatizanti s Iniciativou za zachování Klementina studentům a vzdělanosti kromě upozornění na nekulturní zacházení s Klementinem publikují svá zjištění dokonce o manipulaci s doklady na webové stránce Národní knihovny… (viz Tisková zpráva petičního výboru, otázky zaslané vedení NKP a odpověď generálního ředitele a další články Vítka Georgiana a Adama Křístka pro Literární noviny - viz Doporučená četba.)