Nechci stavět na písku... rozhovor s Pavlem Stehlíkem

Bibiana Beňová

Zdroj
www.czexpo.com
Vložil
Tisková zpráva
23.07.2008 00:30
Kancelář generálního komisaře účasti ČR na EXPO 2010 vyhlásila výběrové řízení na návrh souborného díla pavilonu a expozice České republiky včetně jeho realizace a provozu na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

> Výběrové řízení na návrh pavilonu a expozice ČR na EXPO 2010
> Nechci stavět na písku... rozhovor s Pavlem Stehlíkem
> Mají světové výstavy ještě smysl? | Zdeněk Lukeš
> Světová výstava bez iluzí, ale s vědomím svých možností | Marek Pokorný

Generální komisař české účasti na EXPO Ing. Pavel Stehlík se nebojí jít proti zavedeným schématům a má jasnou představu, jak by se měla Česká republika na EXPO 2010 prezentovat. Nikoli historizující nostalgií, ale dynamickou současností...

Mohl byste shrnout, co se stalo od té doby, co jste byl jmenován generálním komisařem? Česká republika měla zpočátku v přípravách na EXPO skluz...
2. února ledna 2008 jsem byl se stal komisařem vedoucím organizace, která existovala pouze na papíře, neměla kanceláře, zaměstnance, telefon... Od té doby jsme vytvořili ideový koncept, probrali jej s poradním sborem a vypracovali celkovou koncepci účasti České republiky na EXPO plus rozpočet, které vláda schválila. V mezičase jsme vyjednali s čínskou stranou pavilon na skvělém místě a podepsali smlouvu o účasti České republiky na Expo, prosadili jsme projekt Prahy v Best Urban Practice.

Ani fotbalový šampionát se nedá vyhrát s jedenáctkou narychlo sestavenou půl roku předem. Podle jakých kritérií jste si vybíral tým spolupracovníků a poradní sbor, který bude rozhodovat o podobě českého pavilonu a expozice?
U poradního sboru jsem se snažil pokrýt všechy oblasti, kterí budou pro české vystoupení v Číně stežejní. Takže jsem hledal vynikající osobnosti, které se věnují ekonomické, kulturní i zahraničně-politické prezentaci České republiky, protože to všechno je součástí výstavy. Pak odborníky ze školství, protože bychom chtěli do přípravy zapojit mládež. Oslovil jsem osobnosti s velkým rozhledem v oblasti architektury, výstavnictví, s obrovskými zkušenostmi s EXPO samotným, lidi z podnikatelské sféry a v neposlední řadě divadelnictví, protože doprovodné programy budou také velkým happeningem. V týmu spolupracovníků jsem hledal a našel ty, kteří představují vysokou odbornost, výkonnost a lidskou kvalitu.

Jak jste nastavil kritéria, podle nichž budete vybírat vítězný projekt na pavilon a expozici?
Kritéria jsou dvě a vcelku předvidatelná: cenová výhodnost a atraktivnost řešení. To druhé bude podstatnější. Budeme se dívat, jestli je návrh inovativní, okouzlující, jestli přináší nová řešení a využívá prvků, kteráé je možno aplikovat na takové výstavě, jakou organizujeme. Taky na to, jaké technické řešení nabízí. Jestliže potřebujeme, aby pavilonem proteklo 30 tisíc lidí denně, řešení musí technicky tomuto požadavku odpovídat. A pak je tu atraktivita opláštení pavilonu. Protože si budeme pronajímat halu, je velmi důležité, aby exteriér už na dálku vzbuzoval pozornost a přilákal návštěvníky. Poblíž pavilonu se vine ve výšce jakýsi skywalk neboli vysutý chodník - hlavní komunikační tepna pro návštěvníky a je proto nutné, aby byl pavilon ČR nepřehlédnutelný z nadhledu pěti šesti metrů i z pozemní úrovně. To jsem zmínil jen některá subkriteria, úplný přehled najdou zájemci v zadávací dokumentaci.

Expo je platformou i pro architektonický experiment, některé pavilony se natrvalo zapsaly do světových dějin architektury. Češi ale tentokrát stavět nebudou? Proč?
Přípravu jsme zahájili o rok později, než by bylo optimální. Volná místa na vlastní pavilon byla v té době pouze na nevýhodných místech v náplavové zóně u řeky Huang hu. Jak nás poučili ti, co se do budování pavilonu pustlili, znamená to buď zapustit do hloubky 38 metrů betonové piloty nebo pavilon umístit na plovoucí desku. Náročnost těchto technických řešení ovšem v reálu znamenala, že bychom nestihli EXPO. Proto jsme zvolili druhou možnost, pronajmout si halu na místě, které se nám zdálo atraktivní.

Nebude nás to znevýhodňovat?
Stavba by nám určitě dala větší prostor pro architektonické vyjádření, na druhou stranu EXPO není architektonickou soutěží. Doby, kdy hlavním kritériem byla architektonická úroveň pavilonů jsou minulé, v současnosti je světová výstava ekonomicko-kulturní olympiádou.

Nejsou takovéto prezentace v globalizovaném a komunikačně propojeném světě už přežitkem? V čem vidíte jejich přínos?
Na to odpovědělo asi 172 účastnických zemí, které dosud potvrdily účast. Já osobně EXPO vnímám jako soutěž národů v tom, čím přispívají lidstvu. A pokaždé je ta soutěž vymezena konkrétním tématem. EXPO je výraznou příležitostí pro marketing jednotlivých států, které se prodávají v soutěži s ostatními vystavovateli a proto jej není možné nahradit virtuální prezentací.

Může být EXPO bránou pro české podniky na čínský trh?
Tím jsem si naprosto jist a moje úvaha je výsledkem mnoha konzultací s podnikatelským sektorem. Území Číny je ekonomicky úžasně zajímavý prostor a musím říct, že to takto vnímá většina účastnických států. Komisařem britské účasti je ministr financíhospodářství. To je signál, který hovoří za všechno.

Jak konkrétně můžete být českým firmám nápomocni?
Využijeme maximálně možnosti, které nám světová výstava nabízí. Proto jsme zvolili velkorysou výstavní plochu pavilonu dva tisíce metrů, z nichž asi 30 procent by mělo sloužit pro prezentace komerční aktivity a zázemí. Budeme tam mít super kvalitní restauraci, prostorný obchod a velikánský meeting room, který budeme poskytovat jak státním představitelům České republiky, tak podnikatelským subjektům, aby tam mohli uskutečnit své schůzky. Možnost zviditelnit se na 184 dnů 70 milionům návštěvníků ze 172 zemí, to je, myslím, hodně zajímavá nabídka.

Čína zahlcuje svět vlastními produkty, ale proniknout na tamní trhy je mimořádně obtížné. Máte reference, po čem je v Číně poptávka?
V Šanghaji např. stojí a vyrábí velká fabrika Škoda Auto, skupina PPF tam už léta úspěšně operuje se svými developerskými projekty. Někteří ten modus operandi našli, jiní ne. Je ale pravda, že podmínky vstupu na tamní trhy jsou stále složité, nicméně mě osobně se zdály prostupnější než například u japonského trhu.

Jaká je čínská představa o České republice?
Bavili jseme se o tom nedávno s paní Huo Yuzhen, velvyslankyní ČLR v České republice. V Číne jsou města a regiony, které mají družbu s těmi českými a berou ji stále velmi vážně. Je tam například ohromný zemědělský komplex, kde po léta každý den vyvěšují českou vlajku. Po rozdělení Československa k ní přidali ještě slovenskou. Když si Číňané vytvoří závazek k protistraně, vnímají ho velice silně. Sice nechápou některé naše výtky, ale už víckrát jsem dostal signál ve smyslu: jestli děláme něco špatně, řekněte nám to, my se chceme zlepšit. Zatímco tady obvykle slyším, že Číňané odmítají kritiku, moje zkušenost je opačná.

A v čem jsou podle vás naopak schematické naše představy o Číně?
Začnu očekávaními, které jsem si v přímém kontaktu s tamní mentalitou potvrdil. Číňaní jsou opravdu pracovití a nesmírně pohostinní, jak se o nich říká. Původní představa o tom, jak budou probíhat obchodní jednání, byla ale jiná a my jsme ji museli rychle korigovat. Původně jsme předpokládali, že při sporných otázkách postačí, pokud se budeme odvolávat na pravidla BIE (Mezinárodní úřad pro výstavnictví) a na smlouvy. Zjistli jsem ovšem, že to nefunguje. S Číňany se můžeme domluvit dobře tehdy, když jim přesně vysvětlíme, co chceme, co nás k tomu vede, jak jsme daleko a proč je právě tato konkrétní věc důležitá. Takže způsob jednání, kterému osobně dávám přednost, takový velmi racionální a na faktech postavený tam není úspěšný, je potřeba být velice otevřený. Ovšem pokud to uděláte, vždycky se můžete spolehnout na jejich ochotu vyhovět. Pokud poznáte pravidla, zjistíte, že stoprocentně fungují. Nikdy mi například špatnou zprávu neřekl šéf, vždy jeho zástupce, nikdy mi dobrou zprávu nesdělil zástupce, vždycky jenom šéf.

Téma EXPO 2010 "Lepší město - Lepší život přitahuje pozornost mezinárodního společenství na celosvětové bujení měst. Což je problematika velmi aktuální ve 18-ti milionové Šanghaji...
Musím říct, že pro toto téma byla Šanghaj vybrána úžasně vtipně. Prožívá totiž všechny bolesti megapolí a nekontrolovatelného nárůustu obyvatelstva. Jenom pro ilustraci, mezi 18 miliony obyvatel tam žijí tam čtyři miliony lidí, kteří svůj pobyt nemají formalizovaný vůbec nebo pouze jako dočasný, ale jsou fyzicky přítomni. Tito lidé mají děti, které nemají kam chodit do škol, protože mají nárok na vzdělání ve vlastních kantonech, kde jsou rodiče trvale hlášeni. U nás bychom se to snažili vyřešit operativně a děti rozestrkat po volných školách. Ale tady jde o čtyři miliony lidí! To je témněřr celé Slovensko. Teprve když vnímáte ten ohromný rozměr problému, stává se něčím zcela jiným, než jsme v evropském kontextůdoma zvyklí.

Pro Šanghaj bude EXPO znamenat i konkrétní urbanistický přínos...
Šanghaj zbourala na ploše 5,5 km² průmyslovou zónu i ze slumy, kde žilo asi 30 tisíc lidí. A jelikož město kdysi periferní industriální oblast obrostlo, leží dneska toto prostranství téměř v centru Šanghaje. Takže EXPO zcela výjimečně nevyroste na zelené louce, ale na brownfields, které takto zhodnotí.

Odvážíte se v tomto kontextu Česko ukázat jinak, než jak jsme byli dosud zvyklí?
Plánujeme Česko prezentovat jako moderní, inovativní zemi a to je důvod, proč ji tentokrát nechceme spojovat s barokem nebo hutním sklem. Tedy věcmi, které opakovaně na EXPO přinášíme a přestože jsou zajímavé, je to přeci jenom poněkud repetitivní. My ČR hodláme ukázat jako stát 21. století.

Jaký projekt byste vy sám podpořil?
Takto návodný být nechci, abych tvůrce předem nesvazoval, ale dám vám příklad. Na jaře jsme zjistili, že ještě máme mizivou šanci účastnit se soutěže měst. Součástí EXPA je totiž prostor, ve kterém budou města prezentovat příklady nejlepších moderních urbanistických řešení. Návrhy posuzovala mezinárodní komise a vybírala s více než stovky přihlášených ty relevantní pro celý svět. Já jsem dostal od Komory architektů několik tipů, s čím bychom tam mohli jít: Krumlov, Litomyšl, Pražský hrad... Nakonec jsme tam šli se systémem protipovodňové ochrany Prahy, což je světově unikátní systém, který chrání město a jeho ekonomické i kulturní hodnoty, ale přitom jej nenarušuje. A to je přesně ten styl, kterým bych chtěl Česko prezentovat.

Bibiana Beňová
0 komentářů
přidat komentář