Větruše: Divoké sny evropských dotací

O tom, jak unijní touha zvelebovat naše města nepočítá s elementem (severo)českých politiků. O tom, kam až může zajít nezájem našich zastupitelů o názor veřejnosti. O vzestupu podnikatelského baroka do nečekaných výšin.



Výletní zámeček Větruše se tyčí nad Ústím nad Labem nějakých 115 let a i přes řadu možných výhrad je opět reprezentativní dominantou města. Výletní restaurace postavená podle návrhu Alwina Köhlera na konci 19. století je první z obdobných staveb stavěných na přelomu století v městech po celých severních Čechách. Jako místo společenského a kulturního života fungovala přibližně do konce šedesátých let 20. století, kdy po častých změnách provozovatelů zůstala opuštěná chátrat. Tento stav se nezměnil ani po privatizaci v letech devadesátých, a v podstatě byl završen požárem střechy vyhlídkové věže 13. července 2000. O rok později se městu Ústí podařilo budovu odkoupit ve veřejné aukci a zahájit rekonstrukci. Větruše tak byla 23. září 2004 znovu otevřena veřejnosti. V prosinci 2010 pak byla spuštěna kabinková lanová dráha spojující Větruši s OC Forum. Happy-endem však tento příběh nekončí.

Opojeni úspěchem rekonstrukce u veřejnosti oprášili radní myšlenky z osmdesátých let na hotelovou přístavbu. První výběrové řízení z roku 2008 vyhrála (jako jediná přihlášená) společnost Dvořák spolu s Orea Hotels. Projekt monstrózní historizující dostavby byl pak z pera ústeckého architekta Zdeňka Havlíka. Finanční krize však záměr zastavila a město se rozhodlo s vypsáním nového výběrového řízení na investora stavby počkat do uklidnění situace. V říjnu 2009 pak v novém výběrovém řízení o jednom uchazeči vyhrála společnost Ekofin PC. Firma, která se do té doby zabývala účetnictvím a daňovým poradenstvím, nikdy nic nepostavila a hotel neprovozovala. Do 27.10.2010 byla navíc vlastněna současným ústeckým primátorem Vítem Mandíkem. V prosinci 2010 pak firma získala přes Regionální radu Severozápad (dnes je ústecké vedení rady vyšetřováno kvůli korupci) evropskou dotaci 80 mil.Kč. Vedení města nepožadovalo architektonickou soutěž na řešení přístavby zámečku, naopak navíc spolu s investorem pečlivě tutlalo výslednou podobu hotelu, která vyšla najevo až 29.1.2011 na serveru aktualne.cz. O pouhé 4 dny později Ústecký deník potvrdil, že stavba již začala.

Autorem je ústecký Archatelier 2000 architektů Jana a Jany Kallmünzerových. Ti údajně vypracovali 5 variant a vedení města si jednoduše vybralo. Přístavba má mít tři podlaží a podkroví, 47 dvoulůžkových pokojů na téměř 800m2 zastavěné plochy. Parkoviště v areálu se má rozrůst na enormních 92 parkovacích míst plus 3 autobusy.

(25.3.2011 pozastavilo Ministerstvo financí proplácení dotací přes ústeckou radu Severozápad, je tedy otázkou, zda a jak bude stavba hotelu pokračovat.)

Aktuální varianta hotelu, Archatelier 2000

Rozhovor historika Martina Krska s koordinátorem projektu Milošem Šnoblem, zveřejněný 3.3.2011 na webu o ústecké architektuře usti-aussig.net, názorně popisuje alibismus investora a stav, v jakém se nachází dnešní komunální politika.

Jak vnímáte hlasité reakce kritizující architektonické pojetí přístavby Větruše jako „neuvěřitelný průšvih a ostudu“? 

My jsme nechali zpracovat návrh asi v pěti variantách a tak jsme ho předložili do rady města, ať si vyberou. Toto architektonické řešení prošlo radou města a na to my jsme to pak stavbu naprojektovali. Nakonec si vybrali moderní variantu, která nás také vyjde nejvíc. Takže výsledné vizuální řešení nám předepsalo město a my jsme v tom naprosto nevinně.



Netlačilo na vás město, abyste vyhlásili pro tuto výjimečnou parcelu architektonickou soutěž? Nebo neuvažovali jste sami oslovit vícero architektů a nejen jednoho? 

Nikdo nás do toho netlačil. A myslím si, že to ani nebylo potřeba, jestliže jsme zpracovali více variant. Myslím si, že by architekti v podstatě nic jiného nevymysleli než něco moderního či historického a mezi tím nějaké polovarianty. Na Větřuši není zrovna moc velký prostor pro extra tvorbu. Stavební pozemek je prostorově velmi omezený.



Odpůrci stavby sepsali výzvu, aby investor stavbu zastavil a přehodnotil architektonické pojetí. Vyslyšíte je?

Je to absolutně nereálný požadavek. Na základě odsouhlaseného projektu k územnímu řízení bylo uděleno stavební povolení a na základě něho byla poskytnuta dotace z evropských fondů. V okamžiku, kdy něco v projektu změníme, tak přijdeme o dotaci. A bez dotace bychom stavbu ani nerealizovali. Rozpočet je kolem 136 miliónů a investor bude z toho muset 56 miliónů dát z půjček a ze svého. A to je na hraně, aby se mu investice vůbec vrátila.



Výzva apeluje jmenovitě na primátora Víta Mandíka jako jednatele společnosti Ekofin, která hotel staví. Nakolik ovlivňuje situaci on osobně?

To je absolutní nesmysl. Když se podívám do záznamů, tak se jednatelem firmy stal tři měsíce před volbami. Kdyby tušil, že se stane primátorem, tak by to asi neudělal. Ale protože je to firma jeho tatínka, který bydlí až ve Šluknovském výběžku, kde jsme měli problémy shánět jeho podpisy, tak bylo pro nás bylo pohodlnější, aby ho zastoupil. Nedůvtipní novináři pak píšou spekulace.



Rada města slovy své mluvčí Ivany Solničkové odmítá zodpovědnost za výběr architektonického návrhu dostavby Větruše: „Rada svým usnesením č. 191/10 z 8. dubna 2010 pouze vzala na vědomí předložené varianty D a F. Žádnou z přeložených variant nepreferovala.“ (upřesnění, co mluvčí města míní variantou F, když investor vypracoval jen pět variant, se snažíme získat, pozn. red.)



Seznam ústeckých politiků, kteří zasedali v radě města v době rozhodování o podobě hotelu na Větruši: Jan Kubata, Jan Řeřicha, Libor Turek, Arno Fišera, Miroslav Harciník, Tomáš Nedvěd, Petr Ryšavý, Zuzana Kailová, Michal Rožec, Ivan Dostál.