SIAL - výstava o výjimečných architektech

Ve čtvrtek 20. ledna 2011 se v liberecké Oblastní galerii koná vernisáž výstavy Sial. Výstava potrvá až do 27. března 2011 (otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek do 19 hodin, každou první středu v měsící vstup zdarma). Výstava byla připravena ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Oproti olomoucké výstavě (proběhla v roce 2010 v Muzeu umění) je ale mírně obměněná a objevují se na ní tři nové modely.

Oblastní galerie představuje práce Karla Hubáčka a Sialu

Ve čtvrtek 20. ledna 2011 bude v liberecké Oblastní galerii zahájena výstava s jednoduchým názvem Sial. Výstava mapuje tvorbu inženýrů a architektů sdružených kolem Karla Hubáčka, autora známého televizního vysílače a hotelu na Ještědu, Miroslava Masáka a dalších. Bezmála dvě desítky architektonických modelů, desítky plánů, doprovodné texty a archivní fotografie nabídnou návštěvníkům ucelený přehled nejzajímavějších projektů z období mezi lety 1958-1996. Architekti a inženýři Sialu získali za své architektonické realizace a návrhy uznání po celém světě; jejich tvorba bude v Liberci představena vůbec poprvé.
První realizací, kterou výstava nabízí, je kino Máj v Doksech. Navrhl jej Karel Hubáček s Otakarem Binarem a dalšími kolegy již v roce 1958 a tato stavba – ovlivněná tzv. bruselským stylem – znamenala zlom v dosavadní Hubáčkově tvorbě a v organizaci práce. Hubáček kolem soustředil mladé a nadané architekty a inženýry – Otakara Binara, Miroslava Masáka, Václava Vodu, Zdeňka Patrmana, Zdeňka Zachaře, Pavla Švancera a další, kteří se stali jádrem budoucího Sialu.
Sial ale vznikl vlastně až v roce 1968 jako městská projektová organizace,“ přibližuje začátky architektonického ateliéru Jan Randáček, ředitel Oblastní galerie a pokračuje, „Do té doby všichni pracovali ve Stavoprojektu.“ Konec šedesátých let patří k nejslavnějším obdobím libereckých architektů – v plném proudu je stavba televizního vysílače a hotelu na Ještědu, vznikají projekty zaměřené na tzv. dolní centrum Liberce, Miroslav Masák navrhuje pavilon F pro LVT, spolu s Karlem Hubáčkem a statikem Václavem Vodou pak pracují na libereckém obchodním domě Ještěd.
Úspěchy se přes nepřízeň politických kruhů dostavují i v následujícím desetiletí, kdy již naplno pracuje tzv. Školka Sialu. Školka byla jakýmsi postgraduálním studijním programem, který absolvovali mladí a nadějní architekti a inženýři. Školka se stala motorem, kde vznikaly smělé plány a neotřelé postupy v projektování. „Školkou prošlo několik architektů, kteří se výrazně zapsali do historie české, ale i světové architektury. Připomeňme třeba profesory Jiřího Suchomela nebo Emila Přikryla, Mirko Bauma, Jiřího Špiklu, Helenu Jiskrovou, Johna Eislera či Zdeňka Zavřela,“ zmiňuje nejznámější „frekventanty“ Školky Jan Randáček. „Zajímavé je, že skoro každý, kdo v české architektuře něčeho dosáhl, prošel sialáckou Školkou. Sial tak vlastně ovlivnil podobu podstatné části dnešní české architektury,“ doplnil Randáček. řada architektů a inženýrů, kteří působili v Sialu dnes navíc vyučují budoucí architekty na univerzitách a prodlužují tradici Sialu a Školky.
Pro Sial je příznačné také to, že projekty vznikaly na základě interdisciplinární diskuse. Potřeby, které pomáhaly formulovat sociologové, psychologové nebo filozofové se promítli ve výsledné podobě projektu.
Z prací, které jsou vystavené v Oblastní galerii v Liberci, zaujme nejenom slavný Ještěd, ale také obchodní domy Máj, Ještěd, divadla Disk, Husa na provázku nebo liberecké Naivní. Neobyčejně zajímavý projekt představuje návrh na stavbu české boudy s koncovou stanicí lanovky na Sněžce. Pro mnohé bude překvapením, že Sial projektoval také sportovní stavby na Ještědu, v Harrachově nebo Špindlerově Mlýně. Ale tím překvapení nekončí, vystavené architektonické modely a plány nabídnou poutavou procházku historií české architektury.
Tvorba Karla Hubáčka a všech inženýrů a architektů sdružených kolem něj patří k tomu nejlepšímu, co tehdejší československá architektura mohla nabídnout. Práce libereckého Sialu obstály také v zahraniční konkurenci, o čemž svědčí například realizace v Berlíně, pravidelná pozvání k architektonickým soutěžím v Evropě nebo početné články o Sialu v odborných časopisech. „Sial je skutečně fenomén, něco výjimečného a já jsem rád, že v Liberci můžeme ukázat alespoň malou část jejich práce,“ uzavřel Jan Randáček.
Výstava je v Oblastní galerii v Liberci otevřená od 20. ledna do 27. března 2011 denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin, ve čtvrtky do 19 hodin.

Autoři výstavy: Miroslav Masák, Jakub Potůček, Rostislav Švácha
Kurátor výstavy: Jan Randáček
Animace: Adéla Pomothy
Grafické řešení: Jan Stolín
Instalace: Přemysl Machálek, Jaroslav Trojan, Jan Pražák
Exponáty laskavě zapůjčily: Astronomický ústav Akademie věd čR, Ondřejov Naivní divadlo Liberec Národní galerie Praha Národní technické muzeum v Praze Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Severočeské muzeum v Liberci SIAL architekti a inženýři spol. s r. o. Liberec
Poděkování: Galerie N (Technická univerzita Liberec, fakulta textilní, katedra designu) Severočeské muzeum v Liberci

Výstava je pořádána ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc.

---

Přednášky a komentované prohlídky k výstavě

17. 2. 2011, 17:30 - komentovaná prohlídka "Pre-Sial (Pokus o zlidštění architektury)" s Ludmilou Hůrkovou
23. 2. 2011, 17:00 - komentovaná prohlídka "Sial a školka Sial" s prof. Rostislavem Šváchou, spoluautorem výstavy
3. 3. 2011, 17:30 - přednáška Ivy Karáskové a Jiřího Bláhy "Projekt přestavby Naivního divadla v Liberci"
10. 3. 2011, 17:30 - komentovaná prohlídka "Mezi enviromentalismem, postmodernou a novou modernou" s Jakubem Potůčkem, spoluautorem výstavy
17. 3. 2011, 17:30 - komentovaná prohlídka výstavou s Janem Randáčkem
24. 3. 2011, 17:30 - přednáška Jiřího Křížka "Památková ochrana staveb Sialu"