Muzeum keramiky, které se musí stěhovat, má nabídku z Milevska

ČESKÉ BUDĚJOVICE/BECHYNĚ (Táborsko) - Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni na Táborsku, které se musí do konce letošního září vystěhovat z budovy bývalého pivovaru, dostalo nabídku z milevského kláštera. Je to pátá varianta, kam přemístit unikátní kolekci keramiky, která vznikala při mezinárodních sympoziích od roku 1966.
Muzeum spadá pod Alšovu jihočeskou galerii, jejímž zřizovatelem je krajský úřad. Jeho mluvčí Maria Ptáčková ČTK informovala, že kraj dostal nabídku od superiora milevského premonstrátského kláštera Františka Vehovského na umístění muzea keramiky do některého z tamějších objektů. "Každopádně využijeme pozvání na prohlídku románského konventu i barokní budovy s malovanými stropy, které by údajně mohly připadat v úvahu," uvedl krajský radní František Štangl.
Kolekce čítá asi 2600 exponátů, které jsou nyní rozmístěny na ploše 3600 metrů čtverečních. Pro náhradní umístění jedinečné sbírky moderní keramiky byly dosud ve hře čtyři varianty: klášter minoritů v Českém Krumlově, zámek a bývalá škola v Borovanech, solnice v Týně nad Vltavou a budova Jitexu v Bechyni.
Ideální by bylo najít nové místo v Bechyni, aby tradice zůstala zachována a nepřerušila se návaznost na keramickou školu, která spolupořádala sympozia. Kraj však nemá požadovaných 25 milionů na zakoupení vybydleného továrního objektu, jehož nutná rekonstrukce by podle Štangla přišla na další desítky milionů.
Nabídka z milevského kláštera připadá Štanglovi zajímavá, neboť Bechyně a Milevsko byly už od středověku jednou kulturní oblastí, a výroba keramiky v Milevsku dokonce předcházela bechyňské. "Nejnovější archeologické objevy dokladují, že milevský klášter navázal na výrobu románských dlaždic ostrovského kláštera, a v průběhu 13. až 14. století se dokonce stal nejvýznamnějším centrem výroby zdobených dlaždic a stavebních detailů na českém území," uvedl Štangl.