Tel Aviv: Jewish Architects in Prague 1900-1938
V sobotu dne 4. prosince byla v Bauhaus Center Tel Aviv za přítomnosti velvyslance České republiky v Izraeli Tomáše Pojara zahájena výstava:
Výstava je otevřena do 15. ledna 2011
Praha patřila od konce XIX. století k předním evropským metropolím. Uchovala si sice kompaktní historické jádro s mnoha památkami středověké, renesanční i barokní architektury, ale vedle těchto skvostů se začala objevovat řada nových staveb vynikající architektonické úrovně ve stylu historismu, secese a moderny a těsně pře první světovou válkou dokonce poněkud výstředního architektonického kubismu. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se tu pak vystřídaly další styly: art déco, expresionismus, moderní klasicismus i avantgardní konstruktivismus a funkcionalismus. V té době byla česká metropole jedním z nejmodernějších měst s řadou skvělých paláců, činžovních domů, škol, nemocnic, kulturních staveb, mostů i kostelů, důraz byl kladen i na sociální výstavbu.
Druhá světová válka tento slibný vývoj přerušila a po roce 1948 následovala vynucená éra stalinské architektury sovětského typu. V období komunismu (1948-1989) bylo úspěšné období první poloviny XX. století záměrně opomíjeno. Zcela se pak vytratily informace o pracích pražských i mimopražských židovských architektů, kterých v metropoli působily desítky. Byli to většinou absolventi pražské německé techniky nebo vídeňských či německých škol. Jejich hlavním jazykem však byla němčina a tak byli později z české avantgardy exkomunikováni. Bránit se nemohli – většina z nich zahynula během války v koncentračních táborech, další emigrovali do často velmi vzdálených zemí – USA, Kanady, Austrálie, Ekvádoru, Mexika ad. Po válce se někteří sice vrátili, ale po komunistickém puči znovu emigrovali. Jejich pozůstalosti se – až na výjimky – nezachovaly a jejich tvorba upadla v zapomnění. Přitom na území Prahy navrhli desítky vynikajících staveb v různých stylech od secese až po funkcionalismus.
Před 10 lety jsme se rozhodli připomenout alespoň některá jména a připravili ve spolupráci s předními českými fotografy: prof. Pavlem Štechou a jeho žáky Ester Havlovou a Karlem Cudlínem výstavu a katalog s názvem Splátka dluhu. Připomíná na sedm desítek německy hovořících architektů, kteří v Praze působili. Expozice vyvolala překvapení – návštěvníci slyšeli často poprvé v životě jména projektantů staveb, které velmi dobře znali. Mnozí v těch domech bydleli, pracovali, chodili do školy. Najednou se ukázalo, že v české metropoli působily desítky výrazných osobností, jako byli Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Erwin Katona, Martin Reiner, Leo Mayer, Max Gerstl, Rudolf Wels, manželé Oscar a Elly Oehlerovi a mnozí další.
Postupně se také daří doplňovat bílá místa a dnes již víme více o osudech některých těchto architektů, neboť se z celého světa hlásí jejich příbuzní a přátelé. Výstavu Splátka dluhu jsme postupně představili v řadě evropských měst: po Praze, kde jí udělil záštitu prezident Václav Havel, byla prezentována v Regensburgu, Berlíně, Vídni, Rotterdamu, Stockholmu a dalších městech a nyní ji uvádíme také v Tel Avivu – městě, které je rovněž významným centrem moderní architektury.
Touto výstavou byla zahájena plánovaná dlouhodobá spolupráce Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, Bauhaus Center Tel Aviv a Goethe Institutu Tel Aviv, která by měla společně mapovat moderní a současnou architekturu v Praze a Tel Avivu.
Výstavu společně zahájili — Micha Gross, ředitel, Bauhaus Center Tel Aviv; Georg M. Blochmann, ředitel, Goethe Institut Tel Aviv; David Stecher, ředitel, České centrum v Tel Avivu
Výstavu připravila — Galerie Jaroslava Fragnera v Praze v roce 2010
Pořadatelé — Czech Centre Tel Aviv, Bauhaus Center Tel Aviv, Goethe-Institut Tel Aviv, Galerie Jaroslava Fragnera
Kurátor — Zdeněk Lukeš
Foto — Ester Havlová, Pavel Štecha, Karel Cudlín
Grafika — Studio Novák a Balihar
Překlad — Robin Cassling
Za podpory — Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Česká centra
Jewish Architects in Prague 1900-1938
Výstava je otevřena do 15. ledna 2011
 |
Praha patřila od konce XIX. století k předním evropským metropolím. Uchovala si sice kompaktní historické jádro s mnoha památkami středověké, renesanční i barokní architektury, ale vedle těchto skvostů se začala objevovat řada nových staveb vynikající architektonické úrovně ve stylu historismu, secese a moderny a těsně pře první světovou válkou dokonce poněkud výstředního architektonického kubismu. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se tu pak vystřídaly další styly: art déco, expresionismus, moderní klasicismus i avantgardní konstruktivismus a funkcionalismus. V té době byla česká metropole jedním z nejmodernějších měst s řadou skvělých paláců, činžovních domů, škol, nemocnic, kulturních staveb, mostů i kostelů, důraz byl kladen i na sociální výstavbu.
Druhá světová válka tento slibný vývoj přerušila a po roce 1948 následovala vynucená éra stalinské architektury sovětského typu. V období komunismu (1948-1989) bylo úspěšné období první poloviny XX. století záměrně opomíjeno. Zcela se pak vytratily informace o pracích pražských i mimopražských židovských architektů, kterých v metropoli působily desítky. Byli to většinou absolventi pražské německé techniky nebo vídeňských či německých škol. Jejich hlavním jazykem však byla němčina a tak byli později z české avantgardy exkomunikováni. Bránit se nemohli – většina z nich zahynula během války v koncentračních táborech, další emigrovali do často velmi vzdálených zemí – USA, Kanady, Austrálie, Ekvádoru, Mexika ad. Po válce se někteří sice vrátili, ale po komunistickém puči znovu emigrovali. Jejich pozůstalosti se – až na výjimky – nezachovaly a jejich tvorba upadla v zapomnění. Přitom na území Prahy navrhli desítky vynikajících staveb v různých stylech od secese až po funkcionalismus.
Před 10 lety jsme se rozhodli připomenout alespoň některá jména a připravili ve spolupráci s předními českými fotografy: prof. Pavlem Štechou a jeho žáky Ester Havlovou a Karlem Cudlínem výstavu a katalog s názvem Splátka dluhu. Připomíná na sedm desítek německy hovořících architektů, kteří v Praze působili. Expozice vyvolala překvapení – návštěvníci slyšeli často poprvé v životě jména projektantů staveb, které velmi dobře znali. Mnozí v těch domech bydleli, pracovali, chodili do školy. Najednou se ukázalo, že v české metropoli působily desítky výrazných osobností, jako byli Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Erwin Katona, Martin Reiner, Leo Mayer, Max Gerstl, Rudolf Wels, manželé Oscar a Elly Oehlerovi a mnozí další.
Postupně se také daří doplňovat bílá místa a dnes již víme více o osudech některých těchto architektů, neboť se z celého světa hlásí jejich příbuzní a přátelé. Výstavu Splátka dluhu jsme postupně představili v řadě evropských měst: po Praze, kde jí udělil záštitu prezident Václav Havel, byla prezentována v Regensburgu, Berlíně, Vídni, Rotterdamu, Stockholmu a dalších městech a nyní ji uvádíme také v Tel Avivu – městě, které je rovněž významným centrem moderní architektury.
Zdeněk Lukeš
Touto výstavou byla zahájena plánovaná dlouhodobá spolupráce Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, Bauhaus Center Tel Aviv a Goethe Institutu Tel Aviv, která by měla společně mapovat moderní a současnou architekturu v Praze a Tel Avivu.
Výstavu společně zahájili — Micha Gross, ředitel, Bauhaus Center Tel Aviv; Georg M. Blochmann, ředitel, Goethe Institut Tel Aviv; David Stecher, ředitel, České centrum v Tel Avivu
Výstavu připravila — Galerie Jaroslava Fragnera v Praze v roce 2010
Pořadatelé — Czech Centre Tel Aviv, Bauhaus Center Tel Aviv, Goethe-Institut Tel Aviv, Galerie Jaroslava Fragnera
Kurátor — Zdeněk Lukeš
Foto — Ester Havlová, Pavel Štecha, Karel Cudlín
Grafika — Studio Novák a Balihar
Překlad — Robin Cassling
Za podpory — Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Česká centra
0 komentářů
přidat komentář
