11. ročník Přehlídky diplomových prací 2010

Vložil
Tisková zpráva
23.09.2010 09:00

Každoročně vyhlašuje Česká komora architektů Přehlídku diplomových prací absolventů škol a fakult architektury, se kterými trvale spolupracuje. Cílem této Přehlídky je porovnávat úroveň kvality výuky těchto škol, čímž ČKA usiluje o zvyšování standardu architektonického školství. Základním kritériem hodnocení předložených prací je jejich architektonická kvalita. Porota práce hodnotí bez ohledu na druh jejich zadání.
Do letošního již jedenáctého ročníku se přihlásilo celkem 110 absolventů, z toho 58 z FA ČVUT v Praze, 16 z FA VUT v Brně, 8 z FUA TU v Liberci, 6 z VŠUP v Praze, žádný z AVU v Praze, 1 z FAPPZ ČZU v Praze, 5 ze ZF MZLU v Lednici, 15 z FSV ČVUT Praha, 1 z FAST VŠB TU Ostrava a žádný z FAST VUT Brno. 15 přihlášených studentů splnilo podmínky pro udělení zvláštní ceny ArchiCAD a 7 pro zvláštní cenu Allplan.

Hodnotící porota:
Ing. arch. Marek Chalupa, Ing. arch. Jiří Střítecký, Ing. arch. Jan Línek, Ing. arch. Markéta Smrčková, Ing. arch. Michal Kutálek

Udělené ceny:
Ceny České komory architektů v celkové výši 50 000 Kč
Zvláštní cena Allplan: licence k užívání software Allplan Architecture v hodnotě 100 000 Kč
Zvláštní cena ArchiCAD: licence k užívání software ArchiCAD 13 v hodnotě 69 400 Kč
Výsledky 11. ročníku byly slavnostně zveřejněny dne 21. září 2010 v sídle ČKA v Praze a představeny formou výstavy, která bude probíhat od 21. září do 11. října 2010. Současně jsou výsledky prezentovány formou virtuální galerie na www.diplomy.cz, kde jsou zároveň všechny oceněné práce z předchozích ročníků Přehlídek. Výsledky jsou taktéž prezentovány v odborných médiích. Přihlášené práce budou také k prohlédnutí během putovních výstav v první polovině roku 2011 na zúčastněných školách.

1. cena ČKA 2010
Anna Borovská: Kostel místem setkání
vedoucí práce: Doc. Akad. arch. Jindřich Smetana
fakulta, škola: VŠUP PRAHA

Hodnocení poroty 
Porota považuje téma využití zchátralých sakrálních staveb kulturně a společensky za vysoce aktuální. Využití těchto staveb pro společenské, vzdělávací a liturgické účely považuje porota za vhodné; rovněž tak i princip přinesení nové soudobé vrstvy k historickému torzu. Odraz barokního prostoru ve vložené vysoce lesklé perforované kovové stropní desce dobře posiluje atmosféru prostoru, i když způsob uložení desky na sloupech vně stavby a její jednostranné vysunutí se porotě nejeví jako optimální.  

Autorská zpráva
  Fenomén duchovní architektury
  Fascinují mě historické sakrální formy, které pozbyly své původní funkce, ale ne architektonické a kulturní hodnoty. Hledám východiska a možnosti jejich nového využití.   
V procesu obnovy opuštěných kostelů je nejpodstatnější moment otevření. V symbolické rovině se otevření týká postoje a struktury církve a v praktickém smyslu jde o otevření dveří kostelů všem a nechat je, aby se podíleli na jejich osudu a nesli za něj odpovědnost.

  Duch místa   
Tachovská krajina vlní hřbety svých hor západní hranici České Republiky. Území protkané pavučinou cest a stezek, němými svědky pochodů smrti a útěků za svobodou a novým životem. Skrytá paměť kopců, strážená přimdským hradem, memento křivd a nenávisti zaniklých vesnic a jejich vyhnanců. Lesk bohatství a církevní moci prosvítající dějinami a odrážející se od zdí kladrubského kláštera a stovek rozpadlých kostelů, krčících se za horizonty. Lidé tu chodí pěšky, svazují se se zemí a zanechávají v ní stopy, jedni tu domov ztratili, druzí ho stále hledají.   
Obraz krajiny s rozervanou duší, ve které se nalézá největší počet opuštěných římskokatolických kostelů v České republice.

  Koncept komunitního kostela  
Nedostupná občanská vybavenost a snížená kvalita společenského a kulturního života na venkově mě dovedly k idee komunitního centra v prostoru kostela. Oživený kostel je dobrým příkladem pro okolní opuštěné kostely.  

Kostel Sv.Prokopa, Lestkov
  Původní hmotu kostela doplňuji novými, které prostor člení do nových funkčních zón. Smršťuji prostor určený k liturgiím a vytvářím samostatnou kapli. Prostor lodi zastřešuji deskou odkazující na původní plochý barokní strop a vytvářím atrium k setkávání lidí věřících i bez vyznání. V prostoru pod kúrem navrhuji knihovnu-útočiště pro volný čas. Do prostoru věže vkládám ocelové segmentové schodiště, na jehož vřeteni je umístěna expozice věnující se mikroregionálním tématům.

1. cena ČKA 2010
Nina Pevná: Polyfunkční komplex Plzeň
vedoucí práce: Doc. Ing. arch. Miloš Florián
fakulta, škola: FA ČVUT PRAHA

Hodnocení poroty 
Bez ohledu na umístění stavby respektive urbánního kontextu se porotě projekt líbí. Je natolik svůj, že má právo existovat v daném místě, bez hodnocení hodí-li se či ne vzhledem k okolním vztahům. Předpokladem k naplnění výše zmíněného práva existence je jeho dokonalá realizace vizuálních hodnot, kterými oplývá. To znamená tak jak hovoří o použití programu, kterým je stvořen, tak se musí jevit i v samotném reálu, jinak by se mohl velmi snadno stát jen nepovedenou realizací a tento fakt si musí autorka uvědomit při každém svém dalším podobném návrhu.   

Autorská zpráva  
Řešené území se nachází v Plzni mezi hlavním vlakovým nádražím a historickým centrem města. Jedná se o blok vymezený ulicemi Americká, Sirková a Denisovým nábřežím. Jedním z cílů projektu byla expanze zeleného pásu obklopujícího historické jádro města dále k nádraží a vytvořit tak ideální pěší spojení zelení s vedlejšími aktivitami. Cílem bylo vytvořit objekty, které nebudou fungovat na úkor zeleně, ale svou kompozicí hmot ideu parku podpoří. Parter je volně průchozí, komerční a jiné aktivity se nachází pod zemí, nebo v horních částech budov. Budovy se nestávají barierou, ale aktivní součástí parku, nekonkurují zeleni, ale jen funkčně doplňují danou lokalitu. Primární je pohyb lidí a to v různých úrovních (horizontálně pod zemí, horizontálně na povrchu, horizontálně skrze vrchní části budov nebo kombinace prostřednictvím vertikálních stonků budov). Domy jsou vzájemně proklenuty podobně jako stromy v alejích či volné přírodě, kterými se člověk pohybuje právě primárně navrženými nebo spontáně vytvořenými pěšími cestami. Dané území se nachází ve svahu, který klesá od ulice Americká směrem k severu s výškovým převýšením až 7 metrů. Tohoto bylo využito pro zbudování podzemních podlaží, skrze něž může pěší sklesat až k řece. Pro návrh ideálního hmotového řešení byl vytvořen script prostřednictvím programu Grasshopper. Vstupními daty jsou křivky, vytvořené spojením bodů reprezentujících možné průchody pěších. Křivky tak představují pomyslné pěší trasy, došlo však k jejich redukci a optimalizaci, kdy byla vybrána ideální možná spojení (trasy). Uvnitř nich jsou pak generovány křivky udávající tvar objektů, právě tak, aby neblokovaly vybrané pěší trasy. Byly vytvořeny objekty, “kokony”, s ideálním rozmístěním jednotlivých budov, jejich velikostí, šířkou a výškou, orientací a tvarem vzájemně propojené prostřednictvím scriptu založeného na metaballs.

1. cena ČKA 2010 a cena ArchiCAD
Filip Tittl: Vnitřní periferie Prahy, městské prostředí pro 20XX
vedoucí práce: doc. Ing. arch. Roman Koucký
 fakulta: FA ČVUT PRAHA

Hodnocení poroty
 Autor na základě analýzy městského prostředí definuje obecné parametry pro koncentrované město. Výslednou vrstvenou strukturu aplikuje na bílá místa rozsáhlých ploch o velikosti částí městských čtvrtí v centrální části Prahy. Porota shledává tuto práci za skvělou a přínosnou jak z hlediska trefného popisu současného stavu centrální části města, tak z hlediska aktuálního pohledu na způsob možného řešení nápravy.   

Autorská zpráva  
Práce popisuje prostředí „vnitřní periferie“, rozsáhlých zanedbaných ploch v centrální části Prahy, a hledá způsob, jak tyto prostory vyplnit městským prostředím.  
Kvalitní městské zásahy v Praze za posledních 20 let vznikaly výhradně v místech s již existující kritickou masou ‚městské hmoty‘ (Anděl, Karlín). To málo, co se událo v prostředí vnitřní periferie, je až na několik výjimek na první pohled tristní. Periferizace tohoto prostředí byla novými zásahy kompletně dovršena. Fyzická podoba nové zástavby je téměř archetypální pro prostorovou podobu periferie.  Obecně řečeno umíme (nebo se alespoň snažíme) do historických částí města přinášet novou kvalitu a měřítko, revitalizovat bývalé průmyslové areály. Naučili jsme se ovlivňovat městské prostředí architektonickými zásahy. V kontextu vnitřní periferie Prahy však stojíme před zásadně jiným úkolem. Není co upravovat, doplňovat, ovlivňovat.   
Téměř volné plochy velikosti městské čtvrti nás nutí přemýšlet nad celkovou logikou a strukturou městského prostředí. Hledání urbanistických konceptů těchto lokalit v měřítku celého města je bezpochyby klíčové. Neodpovídá však na fundamentální otázky: Co tvoří ‚hmotu‘ nového města? Jak vypadá (může vypadat) současná městská struktura? Jakou má vnitřní logiku a typologickou skladbu?
  V situaci, kdy ani kopírování předmodernistických struktur klasického města nevede k cíli a import exotických high-rise typologií je diskutabilní, se práce pokouší nalézt alternativní městskou strukturu kompaktního města.  
Na základě analýzy městského prostředí definuje obecné parametry pro koncentrované město. Nesnaží se najít logiku městské struktury na základě vnějších vztahů a konkrétní situace, nýbrž na základě obecných principů, vnitřních vazeb a způsobů tvoření města. Snaží se odpovědět na otázky, jak takové město navrhovat, co plánovat.  
Představená vrstvená struktura ukazuje možný způsob, jak vytvořit město, které je zároveň dostatečně husté, aby uživilo skutečně kvalitní veřejný prostor s metropolitní atmosférou, ale zároveň přinese kvalitu otevřeného prostoru a umožní širokou typologickou variabilitu. Typologický rozbor a analýza velikosti investic definuje vhodné jednotky města – „superbloky“, obsahující jak stavby, tak s nimi svázané veřejné prostory. Je hledána variabilita systému a jednotlivé výstupy kvantifikovány daty.   
Navržená městská struktura je jako příklad „aplikována“ v prostoru Bubenského nádrží. Výsledná struktura je pak zpětně analyzována a porovnána s existujícími pražskými čtvrtěmi.

1. cena ČKA 2010 a cena Allplan
Jiří Žid: Obnova zchátralého Nového města v Liberci
vedoucí práce: Doc. Ing. arch. Zdeněk Fránek
fakulta, škola: FUA TU LIBEREC

Hodnocení poroty 
Projekt zaceluje dnes hluché místo v srdci Liberce. Nové město, čtvrť s krásnou polohou sevřenou kopci a s výrazným geniem loci citlivě doplňuje strukturou hmotově navazující na zbytky původní čtvrti. Zachovává drobné měřítko až pitoresknost čtvrti, přičemž zároveň úspěšně ověřuje využitelnost této struktury pro současné požadavky bydlení. Nová struktura nabízí velkou pestrost veřejných i soukromých městských prostor.

  Autorská zpráva  
Dva ideály obytné čtvrtě v srdci Liberce:
 Piazzetty. Bohatost městských prostorů s různým poměrem soukromí ku veřejnému, návaznost prostorů na městskou strukturu s vtažením historie místa.  Ideál velké rodiny hodující na př. u svíčkové na smetaně. K tomu musí být vytvořeny podmínky pro hodování (soukromí rodiny a důstojnost domu) a podmínky pro založení rodiny, která zde může žít ,,navždy“.

  Popis řešení:  
Důstojné zachování se ke starým domům jako zbytkům krásného stavitelství, vytyčení pevné hmotové hradby vůči dramatickému parku ve svahu, která vytváří charakterově uzavřené prostředí jedné městské obce s důrazem na kvalitu bydlení, tvořenou klidem škálou a městských prostor.  Čtvrť hlavně pro bydlení, doplněná o manufaktury v parteru a komerční prostory pro kavárny a drobné služby v hradbě k parku. Čtvrť intenzivního bydlení, k níž přiléhá město osmi „branami“ a navrženým masivním parkem. Nové domy z dřevěného skeletu svoji racionální logikou, omezenými možnostmi a tvarovou elementárností, přiléhají ohleduplně ke starým domům. Domy umožňují trvalé rodinné žití ve společnosti malého množství sousedů a důrazem na individuální postavení domů vůči městským prostorům. Funkce pro pohodlné každodenní žití jsou součástí čtvrti. Z obytného prostředí je co nejvíce odstraněno stání automobilů. Domy vytváří prostory, kde se na mění poměr soukromí ku veřejnému. Domy jasně vymezují hranici parku ku zastavitelnému území. Park slouží městu a také pomáhá zachovat duch místa, odděluje charakter zadků domů z Pražské ulice a Sokolovského náměstí, vyzdvihuje palácové domy žabáka, fary a školy a drží i jejich výškový odstup. Veduty, průhledy a síla stávajících domů postavených na skále zůstávají. Park odkrývá ve středu města jeho základní princip prudkého žulového kopce, obestavěného domy, kterého město využívá nedostatečně. Scuknutá uzavřená městská struktura doplňuje urbánní rytmický řád liberecké zástavby.

Čestné uznání poroty
Václav Odvárka: Objekty hromadné rekreace / Labská bouda
 vedoucí práce: doc. akad. arch. Jindřich Smetana
fakulta, škola: VŠUP Praha

Hodnocení poroty: Porota ocenila navrhované řešení, které je v současné době aktuální v rovině bourat – nebourat. Diplomant se zabývá problémem staveb, které vznikly v jiném politickém systému a ztratily tak vazbu na způsob využívání pro hromadnou rekreaci. Zachovává původní objekt pro jeho architektonickou hodnotu a hledá způsob nového smysluplného využití v řetězci horských chalup. Porota se shodla, že objekt je hodnotný a nemá se bourat.

Čestné uznání poroty
Ivo Pavlík: „Cesta“ Návrat obřadu rozloučení / Kříž – brána v poli 
vedoucí práce: Ing. arch. Jiří Buček
fakulta, škola: FUA TU Liberec

Hodnocení poroty: Diplomní projekt se zabývá problematikou rozloučení se se zemřelým v době, kdy tradiční pohřební rituály obvyklé na vesnici pohltil společenský vývoj. Hledá artefakty, které by vytvořily a evokovaly zamyšlení, co teď a co potom, se současným obnovením tradičních krajinných prvků, jako je kříž v krajině.

Čestné uznání poroty
Miroslav Strigáč: [myo] Tension Bridge - experimentálny most Bratislava
vedoucí práce: Ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.
fakulta, škola: FA ČVUT Praha

Hodnocení poroty: Jde o složitou konstrukci vyznívající ve své délce velmi čistě. Navržená makrostruktura s jistým vztahem k funkčnosti lidského těla. Mimo statickou polohu konstrukce jsou možné pohyby ve směru prodloužení, což umožňuje změnu vertikálního plavebního profilu.