Šalounův Hus shlíží na Staroměstské náměstí už 95 let

Praha - Před 95 lety byl na Staroměstském náměstí v Praze odhalen pomník Mistra Jana Husa. Dílo sochaře Ladislava Šalouna, dnes vnímané jako přirozená součást tohoto prostoru, se v době svého vzniku setkalo s  kritikou.
    Impulsem ke zřízení monumentu se v listopadu 1889 stala diskuse v zemském sněmu, v níž šlo o umístění Husovy pamětní desky na budově Národního muzea. Když však šlechtic Karel Schwarzenberg označil husity za "bandu lupičů a žhářů", vyvolalo to u jeho oponentů krom silně nesouhlasné reakce i  rozhodnutí postavit Husovi místo pouhé desky rovnou celý pomník.
    První soutěž na podobu monumentu byla vypsána v roce 1891. Vítězný návrh Vilíma Amorta měl stát na Malém náměstí, ale nakonec nebyl realizován. Druhou soutěž, v níž už se počítalo s instalací na Staroměstské náměstí, vyhrál v lednu 1901 tandem Ladislav Šaloun - Antonín Pfeifer. Není bez zajímavosti, že Šaloun, podobně jako řada dalších, nebyl z vybraného místa nadšený a raději by býval své dílo umístil na Karlovo náměstí.
    V létě 1903 byl položen základní kámen pomníku, ale střety o jeho podobu pokračovaly i poté. Nešlo zdaleka jen o umělecké spory; do diskusí se ve velké míře promítaly i rozdílné představy zaangažovaných osobností o české národní minulosti. Původní Šalounův návrh, na němž byl Hus zachycen na hranici a se skloněnou hlavou, se postupně měnil, až získal svou dnešní podobu.
    Pomník byl předán veřejnosti v červenci 1915. K dokončení pomníku se přikročilo ale až po válce, kdy byl doplněn o nápisy, mísy na ohně a zábradlí.