Pardubické krematorium bude od července národní kulturní památkou

Pardubice - Statut národní kulturní památky dává krematoriu v  Pardubicích větší šance na státní dotace. Novým označením se začne honosit od 1. července. ČTK to dnes řekl při slavnosti předseda představenstva Služeb města Pardubic Josef Kubát. Stavbu projektoval architekt Pavel Janák a první žeh se v  ní uskutečnil v roce 1923.
    "Je-li krematorium národní kulturní památkou, dává nám to šanci vyžadovat malinko víc peněz. Generální oprava nás stála 20 milionů korun a my jsme dostali od státu jen 2,5 milionu korun. Čeká nás rekonstrukce pecí a to je deset milionů," řekl Kubát.
    Janák vytvořil krematorium v takzvaném rondokubistickém slohu, jinak se mu také říká obloučkový dekorativismus. Architekt se mimo jiné inspiroval lidovou architekturou. Vnitřní výzdoba je dílem Františka Kysely. Ke krematoriu náleží objekt určený pro ukládání uren, které navrhl architekt Karel Řepa.
    "Udělalo mi ohromnou radost, že se stavba dostala takto vysoko. Je to uznání Janákovi i Kyselovi. Ke krematoriu mám osobní vztah, je za ním kolumbárium, které navrhl můj táta. Vyskytoval jsem se tady často, když nebyly obřady," řekl ČTK architekt Miroslav Řepa.
    Loni majitel památky, Služby města Pardubic, dokončil nákladné opravy, které stály 20 milionů korun. Trvaly pět let a završily je práce na nové fasádě objektu. Útroby krematoria jsou naopak často bez omítek, to kvůli vlhkosti.
    "Omítky jsme otloukli, aby zdi dýchaly. Prohlídková trasa u  starých pecí má díky tomu lepší atmosféru. Vždycky tu trochu budeme bojovat s  vlhkostí. Ale budova je dobře postavená. Generální oprava pecí nás čeká příští rok, ale to se netýká stavby samotné," řekl vedoucí divize pohřební služby a krematorium Služeb města Pardubic Pavel Ježek.
    O stavbě krematoria rozhodla městská rada v roce 1919. Začalo vznikat o dva roky později. Nemovitou kulturní památkou se stalo v roce 1958. Technologické zázemí se v roce 1995 přemístilo do nových prostor. A o tři roky později se krematorium stalo majetkem Služeb města Pardubic. Ročně krematorium uskuteční asi 3500 žehů.
    V prostředí krematoria se natáčel slavný film Juraje Herze Spalovač mrtvol (1968). V roce 2006 se tam v rámci festivalu Febiofest uskutečnily tři projekce tohoto černobílého snímku.