Sluneční hodiny v Moravské Třebové patří k nejstarším v zemi

Moravská Třebová (Svitavsko) - Svým vzhledem připomínají spíš kamenný řečnický pult. Až při pohledu zblízka je poznat, že jde o sluneční hodiny. Moravská Třebová na Svitavsku se pyšní renesančním unikátem. Sluneční hodiny patří k nejstarším v zemi. Letopočet na nich udává rok 1558.
    "Hodiny jsou unikátní svým provedením. Byly zařazeny do seznamu nemovitých památek jako ojedinělá památka hodin pultového typu. Jsou vyrobeny z  místního pískovce. Za nejstarší hodiny jsou považovány dvoje hodiny v Telči umístěné na pilířích kostela svatého Jakuba. Jejich vznik je odhadován někdy kolem roku 1450," řekl ČTK Miloš Nosek, který se zabývá slunečními hodinami 21 let.
    Historie moravskotřebovských hodin je poměrně pohnutá a jen náhodou se stalo, že nezůstaly navždy ukryté před veřejností. Patrně první renovací prošly v roce 1763, jak udává datum na jejich severní straně. Poté se nejspíš o  jejich vzhled nikdo nestaral a dokonce se staly součástí zdi a zakryla je omítka. Znovuobjeveny byly a možná i restaurovány až v roce 1916, své místo pak s novým hranolovým podstavcem dostaly v parku před muzeem.
    V 90. letech je opět provázela smůla. Při neodborném kácení je poničil strom a hodiny musely do depozitáře, kde až do roku 2004 čekaly na opravu. Podle Noska mělo muzeum nahradit originál replikou a renesanční hodiny uchránit před povětrnostními vlivy i jinými nehodami uvnitř objektu.
    Dnes stojí na nádvoří moravskotřebovského zámku. Tyčky, které ukazují čas, už ulámali vandalové. Podle zástupce ředitele Kulturních služeb města Jindřicha Kose by bylo vhodnější sluneční hodiny osadit tyčkami z ohebnějšího materiálu, aby odolaly nešetrnému zacházení návštěvníků, řekl ČTK.
    Po restaurování kdysi barevné linie na pískovci nahradily černé. Hned vedle stojící informační cedule vysvětluje návštěvníkům funkci jednotlivých hodin a u vícenásobných číselníků i význam jednotlivých čar. Svislé hodiny jsou na všech čtyřech stěnách, na jižní straně jsou hodiny dvoje. Horní hodiny obsahují hned tři systémy měření času.
    "Díky informacím na tabuli je princip činnosti každých hodin jasný a význam čar stejně přehledný jako při jejich různobarevném provedení," řekl Nosek.
    Zájemcům o gnómoniku, nauku o slunečních hodinách, skýtá Česká republika mnoho míst ke studiu. Sluneční hodiny najdou asi na 3000 místech, v  Pardubickém kraji jich odborný katalog eviduje 222, některé však již zanikly a jiné nejsou funkční. Dochované lze nalézt například na budově děkanství v  Chocni, na kostele v obci Kočí a Ostřetíně nebo na zámku v Letohradě.
    Největší, o průměru pět metrů, jsou na zámku v Litomyšli a v Gorkého ulici v Pardubicích. Naopak nejmenší hodinami s průměrem čtvrt metru bývaly v  zámeckém parku v Žamberku. Nejvýš jsou umístěné hodiny na kostele v Heřmanově Městci na náměstí Míru (16 metrů).