Nároží před libereckou radnicí obsadí Malý Marťan Jaroslava Róny

Liberec - Nároží před libereckou radnicí obsadí opět po delší době socha. Na místě, které před čtyřmi lety zdobila známá Židle Magdaleny Jetelové a pak vrabci Martiny Klouzové Niubó, zasedne už ve středu Malý Marťan Jaroslava Róny. Pro Liberečany není postava uplakaného Marťánka ničím novým, v době lyžařského šampionátu vévodil prostoru před libereckou knihovnou. Socha se stala nejoblíbenější ze soch vystavených v rámci projektu Sculpture Forum Winter 2008-2009, řekla dnes ČTK Ivona Rajmanová, ředitelka společnosti Spacium, která přehlídku pořádala.
    I proto podle Raimanové vznikl nápad Malého Marťana v Liberci ponechat. "Říkali jsme si, že by bylo škoda o tuto sochu přijít," poznamenala ředitelka a dodala, že vznikl nápad umístit 170 centimetrů vysokou bronzovou plastiku sedícího chlapce na Ještěd do blízkosti sci-fi architektury slavné věže hotelu a vysílače. "Socha se tam skutečně přestěhuje, ale až v červenci u příležitosti tradičních Oslav Ještědu, do té doby bude na náměstí," dodala Raimanová.
    Marťan není první Rónovou sochou v Liberci. Jen pár kroků od radnice osvětluje od loňského listopadu dlážděný dvorek mezi náměstím a centrem Plaza jeho socha Edison, která je současně funkční lampou. Malíř, sochař, amatérský herec a literát Róna má k Liberci vztah, v roce 1987 stál u zrodu výtvarné skupiny Tvrdohlaví, která se scházela právě v Liberci. Je autorem pomníku Franze Kafky, který byl v roce 2003 odhalen na pražském Starém Městě. Před dvěma lety realizoval plastiku David a Goliáš v Chebu. Jeho díla vlastní přední světové galerie.
    Historie vzniku Malého Marťana je podle autora poměrně spletitá. "Dřív, než jsem udělal sochu, namaloval jsem obraz s tímto tématem. Inspirovala mě k tomu fotografie s obrázkem embrya, které si mne oči," poznamenal výtvarník. Později našel fotografii Venuše se žhavou lávou a napadlo ho namalovat tvora, který žije v prostředí naprosto nepřijatelném pro člověka, ale který se tam pohybuje naprosto přirozeně. "Vznikl z toho příběh dítěte z jiné planety - jakéhosi Marťánka, který pláče, že se ztratil," dodal Róna. Po malířské verzi následovala socha.
    Rónovy sochy nejsou v ulicích Liberce prvním podobným počinem. Společnost Spacium, která vznikla před devíti lety, usiluje o to, aby se Liberec stal městem soch, kde výtvarné umění bude nedílnou součástí života. Do Liberce už dostala Kouli Milana Housera, která zdobí prostor nedaleko hotelu Zlatý lev. Z autobusové zastávky u knihovny se stala takzvaná Snídaně obrů Davida Černého a na tramvajové zastávce u kina Lípa je lavička nazvaná Věčná něha od Lukáše Rittsteina. Díky Spaciu vrátili také restaurátoři původní lesk a krásu dvojici soch - Brána snů od Evy Kmentové a Motýlí křídla Jiřího Nováka, která přes 30 let zdobí parčík proti Severočeskému muzeu.