Odstřel Těšnova je mementem, průmyslové stavby ale vyhráno nemají

Praha - Demolice bývalého pražského nádraží Těšnov platí nejen mezi památkáři za odsouzeníhodný příklad péče o kulturní dědictví. Kvůli stavbě severojižní magistrály bylo nádraží odstřeleno 16. března před 25 lety. Přestože tak radikální řešení urbanistického problému již pravděpodobně nehrozí, podle odborníků ani dnes nemají průmyslové památky vyhráno.

    "Demolice nádraží Těšnov je traumatem předlistopadové památkové péče i varovným mementem, nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by se něco podobného nemohlo opakovat," řekla ČTK předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Nepůjde však podle ní o demolici jako takovou, v tom se památkové vědomí a svědomí společnosti přece jen o kousek posunulo.
    "Avšak i v zdánlivě chvályhodných projektech všelijakých 'revitalizací' se dnes objevují nápady, které si s brutalitou těšnovského odstřelu nezadají. Z tohoto pohledu vzbuzuje obavy například připravovaná přestavba Klementina," uvedla.
    Obavy z toho, že odstřel Těšnova nebyl dostatečným mementem, má i ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamin Fragner. Například i proto, že každý další příklad zničení památky není nikdy zcela shodný, a tak je možné hledat kličky a výmluvy, proč bourat dál, řekl ČTK.
    Architektura dokládající průmyslovou éru se bourá i dnes, doložila to třeba i výstava a kniha Co jsme si zbořili, připravená zmíněným výzkumným centrem. Celkový počet zničených staveb jen za posledních deset let se počítá na stovky.
    "Nejen pro většinu z nás, kteří jsme tehdy zánik nádraží bezmocně sledovali, se Těšnov stal spíš zkratkovým, symbolickým vyjádřením varovné zkušenosti. Byl až modelovým příkladem umanuté posedlosti a arogance, která vedla k realizaci pochybného projektu. Cíleně směřoval k zániku nesporných hodnot," míní Fragner.
    Podobná arogance, ale často i používaný slovník podle něj ještě po čtvrtstoletí provázejí i kauzy dnešních dnů. "Vzpomeňme probíhající diskuse o místě nepříliš vzdálené od Těšnova, o prvořadé památce na rozvoj železnic, areál Masarykova nádraží," připomíná jeden ze záměrů developerů, které nyní pravděpodobně brzdí jen ekonomická krize.
    "Přece jen jsme však o 25 let jinde, argumenty odborné veřejnosti i zájem a povědomí o mizejících hodnotách průmyslového dědictví už není možné nebrat v úvahu. V tom vidím optimistický signál připomenutí tohoto poněkud podivného výročí," uzavřel Fragner.
    Těšnov nezachránilo před zkázou ani to, že byl kulturní památkou. I po roce 1989 se někdy zcela záměrně ničily památky, málokterá z nich ale byla tak významnou jako Těšnov.
    Symbolickou demolicí v Praze bylo podle odborníků také zbourání Špačkova domu v 90. letech minulého století. Pozdější zbourání Ringhofferových závodů, jedné z významných průmyslových památek v Praze, pak přímo vedlo k založení bienále Industriální stopy, které od roku 2001 připomíná kulturní dědictví z oblasti průmyslové architektury.