Technická knihovna vystavuje projekty škol pro rozvojové oblasti
Praha - Návrhy na podobu školy v místech, kde se děti z různých důvodů vzdělávají jen sporadicky, vystavuje ode dneška Národní technická knihovna v Praze-Dejvicích. Výstava přináší práce finalistů mezinárodní architektonické soutěže 2009 Open Architecture Challenge, mezi nimiž bodoval i český projekt. Architekti navrhli bambusovou školu pro děti v Nepálu.
Soutěž pořádala americká nadace Architecture for Humanity. Kolem 400 projektů zaměřených na různé světové lokality řešilo konkrétní problémy a nedostatky jednotlivých vzdělávacích institucí. Z větší části jde o projekty pro rozvojové oblasti Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Výstava představuje také projekt českého týmu Bambusová škola pro Nepál, který navrhli Petr Kostner, Martina Sobotková a Soňa Huberová.
Většina škol v nepálském regionu Kavre trpí nedostatkem prostoru a personálu. Ve třídách se učí 40 až 45 dětí v místnostech poloviční plochy, než je zvykem v české škole. Oblast Kavre je velmi hornatá, děti chodí do školy i dvě hodiny přes prudké svahy, v období dešťů se do školy často ani nedostanou. Jen málokteré školy mají vyšší třídy, návrh počítá s jejich doplněním. Rozšíření škol na potřebnou kapacitu by také mohlo výrazně omezit stěhování obyvatel do měst.
Autoři návrhu konstrukční záměr konzultovali s ředitelem školy při své návštěvě vesnice. Dohodli se, že rozšíření školy bude navrženo jako potenciální pilotní projekt pro budoucí stavby škol v oblasti, řekla ČTK Soňa Huberová.
Vzhledem ke komplikované geografii oblasti a její odlehlosti museli architekti počítat jen s využitím místních zdrojů. Místo betonu se tedy užívá kámen, avšak v co nejmenší míře, neboť se často musí dopravovat stovky i tisíce metrů; nahrazuje jej hlína.
Původně tradiční rákos byl moc hořlavý, jako střešní krytinu ho nahrazoval vlnitý plech. Během monzunů ale je pod takovou střechou výuka obtížná. Bambus autoři navrhli kvůli jeho rychlému růstu. Zvažovali i využití odpadových materiálů, v tradičně rurální oblasti však téměř žádný odpad nenašli. Architekti počítali i s tím, že mezi vesničany nejsou řemeslníci, každý si musí umět postavit a opravit dům svépomocí. Do udržitelného a realizovatelného projektu musí být maximálně zapojena místní komunita.
Podle Světové banky bude v roce 2015 vzdělávání všech dětí vyžadovat zřízení deseti milionů nových tříd ve více než 100 zemích. Nadace Architecture for Humanity proto vyzvala designéry a architekty, aby se ve spolupráci se studenty a učiteli pokusili navrhnout třídu pro budoucnost.
Výstavbě škol se věnují také české humanitární organizace, Člověk v tísni například takto působí v Afghánistánu, Etiopii, Angole a na Srí Lance, ADRA v Indonésii, Angole, Bangladéši či Indii.
Soutěž pořádala americká nadace Architecture for Humanity. Kolem 400 projektů zaměřených na různé světové lokality řešilo konkrétní problémy a nedostatky jednotlivých vzdělávacích institucí. Z větší části jde o projekty pro rozvojové oblasti Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Výstava představuje také projekt českého týmu Bambusová škola pro Nepál, který navrhli Petr Kostner, Martina Sobotková a Soňa Huberová.
Většina škol v nepálském regionu Kavre trpí nedostatkem prostoru a personálu. Ve třídách se učí 40 až 45 dětí v místnostech poloviční plochy, než je zvykem v české škole. Oblast Kavre je velmi hornatá, děti chodí do školy i dvě hodiny přes prudké svahy, v období dešťů se do školy často ani nedostanou. Jen málokteré školy mají vyšší třídy, návrh počítá s jejich doplněním. Rozšíření škol na potřebnou kapacitu by také mohlo výrazně omezit stěhování obyvatel do měst.
Autoři návrhu konstrukční záměr konzultovali s ředitelem školy při své návštěvě vesnice. Dohodli se, že rozšíření školy bude navrženo jako potenciální pilotní projekt pro budoucí stavby škol v oblasti, řekla ČTK Soňa Huberová.
Vzhledem ke komplikované geografii oblasti a její odlehlosti museli architekti počítat jen s využitím místních zdrojů. Místo betonu se tedy užívá kámen, avšak v co nejmenší míře, neboť se často musí dopravovat stovky i tisíce metrů; nahrazuje jej hlína.
Původně tradiční rákos byl moc hořlavý, jako střešní krytinu ho nahrazoval vlnitý plech. Během monzunů ale je pod takovou střechou výuka obtížná. Bambus autoři navrhli kvůli jeho rychlému růstu. Zvažovali i využití odpadových materiálů, v tradičně rurální oblasti však téměř žádný odpad nenašli. Architekti počítali i s tím, že mezi vesničany nejsou řemeslníci, každý si musí umět postavit a opravit dům svépomocí. Do udržitelného a realizovatelného projektu musí být maximálně zapojena místní komunita.
Podle Světové banky bude v roce 2015 vzdělávání všech dětí vyžadovat zřízení deseti milionů nových tříd ve více než 100 zemích. Nadace Architecture for Humanity proto vyzvala designéry a architekty, aby se ve spolupráci se studenty a učiteli pokusili navrhnout třídu pro budoucnost.
Výstavbě škol se věnují také české humanitární organizace, Člověk v tísni například takto působí v Afghánistánu, Etiopii, Angole a na Srí Lance, ADRA v Indonésii, Angole, Bangladéši či Indii.
0 komentářů
přidat komentář
