V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy, přibudou další

Křižany (Liberecko) - Sláma, dřevo a jíl stačí na výstavbu ekologického domku, který vyrůstá v Křižanech na Liberecku. Jednoduché stavení o  ploše 24 metrů čtverečních s útulným obytným podkrovím přijde na zhruba 150.000 korun. Cena ovšem není jeho hlavní výhodou. Vedle toho, že je dům levný a energeticky nenáročný na stavbu i provoz, panuje v něm velmi příznivé klima, dobře se v něm dýchá a žije, řekl ČTK Petr Porada, který se svou přítelkyní dům buduje jako dlouhodobý brigádník a nyní v něm i přechodně bydlí.
    "Dovnitř nás zahnal říjnový sníh, dokončit potřebujeme schody a sprchový kout, domu chybí ještě zelená střecha z trávy, to musíme ale počkat na jaro," dodal.
    Mladý pár začal stavět loni a na pomoc měl střídavě asi 30 brigádníků, vesměs mladých lidí, kteří mají dost městského shonu a smogu. Porada se dříve věnoval sociální práci, jeho partnerka studovala biologii. Teď se stali z někdejších Pražáků stavaři, stavba jim prý otevírá nové poznání a v budoucnu se chtějí oba věnovat ještě ekologickému zemědělství.
    Majitelem slaměného domu v Křižanech, který brigádníci staví, je Peter Skořepa. Až se dům postaví, chce ho asi za půl milionu prodat. Mimo takzvaného slamáku postavil letos ještě kulatou dřevostavbu izolovanou ovčí vlnou v Senci u Bratislavy, kde sám bydlí. Za Ještědem, odkud pochází, chce postavit asi 40 dalších ekodomů, roubenky, poloroubenky, dřevostavby, slaměné a hliněné stavby. S ekodomy se podle něj roztrhl pytel, vyrostly u Brna, Mladé Boleslavi nebo ve Skalce u Doks. V Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku letos herec Jaroslav Dušek postavil kopuli z pytlů naplněných hlínou.
    "Hodně mladých lidí tíhne k  ekologickému bydlení. Obávají se syndromu nezdravých budov ze sádrokartonu a betonu, ve kterých nelze ani pořádně vyvětrat," říká Porada, který chce jednou využít zkušenosti ze stavby v Křižanech při výstavbě vlastního domu. I ten má být z balíků suché slámy, jejichž cena je od 100 do 200 korun za metr krychlový, a mazlavého jílu, který stačí někde nakopat. Jíloviště se prý najde téměř u  každé vesnice. Poradův pozemek by měl být ale ještě na odlehlejším místě než je okraj Křižan se 700 obyvateli.
    Podle Skořepy lidé budují ekodomy nejčastěji svépomocí. Není výjimkou, že se do práce zapojí celá rodina a že se do ní pouštějí lidé, kteří jinak se stavbou domu nemají žádné zkušenosti. Dozvědí se o nich na internetu a sami se pak hlásí na brigádu. Skořepa pro ně připravuje projekty a kalkulace, nabízí jim také dohled nad stavbou. "Lidé si mohou svůj domek postavit vlastníma rukama za zlomek ceny, kterou si účtují stavební firmy," podotkl.
    Slaměné domy mají vlastnosti pasivní stavby. A pokud nejsou velké, lidé nepotřebují ani stavební povolení. Hliněné omítky zaručují nehořlavost slámy a zlepšují izolační a akumulační vlastnosti, 40 centimetrů slámy vydá za 20 centimetrů polystyrenu. Výhodou hlíny je snadné tvarování, nechají se z ní vyrobit lampy, kamna, sezení, výklenky nebo kulaté rohy. Když se okoukají, stačí je namočit a předělat. "Dnes už není ani problém stavby pojistit," poznamenal Skořepa.
    Slaměné domy nejsou žádnou novinkou, již v 19. století se stavěly v USA, na Balkáně, ale i Německu a Rakousku, a dodnes stojí. Nové slaměné domy se budují navíc na betonových základech, používají se i pozinkované zemní vruty nebo trvanlivé fólie na střechu. Oproti ostatním stavbám jsou však asi desetkrát levnější.