Josef Polášek 1899-1946

Nejvýznamnější český architekt 20. století ve veřejné službě
k výstavě Josefa Poláška, nositele pocty ČKA in memoriam

"Vy si vůbec nedokážete představit život v bezstarostné době." Zřejmě nikdy nezapomenu slova, jimiž architekt Jaromír Sirotek při našem hovoru charakterizoval atmosféru doby a společnosti, v níž vyrůstal, éru meziválečného Československa. Tedy dobu a společnost, s níž je spjat i život a tvorba Josefa Poláška. Samozřejmě, že měla i řadu jiných starostí, než které trápily Josefem Škvoreckým vytvořeného dospívajícího představitele prvorepublikových středních vrstev Danny Smiřického, totiž najít ten nejlepší bar pro poslech jazzu a okukování slečen. Měla však současně i nezlomnou - byť záhy zlomenou - víru, že je s to všechny starosti a problémy úspěšně vyřešit a že se tak při daném chodu věci i jednoho dne stane. Tato víra byla založena na hospodářské prosperitě, která měla základ v industrializaci českých zemí v 19. století, na přechodu jejich správy zpět do českých rukou i na liberálním demokratickém zřízení masarykovského Československa. Město Brno bylo po Praze druhým centrem mladého státu, charakteristické rychlým růstem, prosperitou, moderností. A to jsou i tři určující faktory tvorby Josefa Poláška, vedle Bohuslava Fuchse, Jindřicha Kumpošta, Jana Víška a Ernsta Wiesnera nejvýznamnějšího reprezentanta brněnského funkcionalismu. Za pouhých deset let, které byly Poláškovi dány na vytvoření jeho životního díla (1929-1939), postavil ve službách města Brna jedenáct škol a šest souborů domů pro chudé. Tedy nesrovnatelně více než kterýkoliv jiný zdejší architekt. Obdivuhodná však není pouze kvantita, nýbrž právě kvalita. Vždyť také jeho vlastní rodinný dům se spolu s domem Eislerovým a Kumpoštovým řadí k nejhezčím vilám, které si brněnští architekti postavili. Úchvatná bankovní hala První moravské spořitelny je dodnes nejkrásnějším veřejně přístupným moderním interiérem ve městě. Úprava bývalé sněmovny zemských stavů pro brněnskou radnici představuje jednu z prvních velkých a zdařilých moderních intervencí do stavební památky u nás.

Poláškův přínos však netkví pouze v jeho stavebním umění. Napsal a vydal dvě odborné publikace, intenzivně spolupracoval s časopisy Index, Žijeme a Stavitel, byl aktivním členem CIAM a CIRPAC, ustavujícím členem Levé fronty. Svým společenským angažmá chtěl přispět k řešení problémů, jimiž se zabýval i ve svém stavebním díle, totiž problémů prostého člověka. Sám pocházel z chudého prostředí Moravského Slovácka. Poláškův osud jako by byl svým způsobem pro tehdejší dobu typický. Ač ze skrovných venkovských poměrů, dostane vynikající vzdělání a možnost realizovat své představy architektonické i sociální. Zastává důležité úřední místo na brněnském magistrátu. Přesto že je k řadě politických a společenských jevů velmi a otevřeně kritický, nemá to vliv na jeho úřední postavení. Přesto že je jako sociálně cítící intelek- tuál levicově orientován, není komunistou. "Vesnice by měla dostat vyhovující školu, kostel a pořádnou hospodu," říká v rozhlasovém pořadu za války. Tehdy také prokazuje osobní odvahu, když ve svém domě ukrývá člena odboje hledaného gestapem.
Můžeme-li Poláškův život nazírat i jako zosobnění ducha československé první republiky, potom jeho smrt na Vánoce roku 1946 můžeme chápat jako symbolický konec této "bezstarostné doby", která dala vyrůst lidem Poláškova typu. Smrt, s níž podle svědectví básníka Ivana Jelínka pracovitý a nevyléčitelně nemocný architekt léta bojoval i počítal, mu znemožnila zažít asiatisaci české kultury umělecké i společenské, drastický úpadek města, pro které tolik vykonal, znásilnění české architektury stiskem socrealismu, emigraci synů a později i manželky za svobodou na druhý konec světa, zničení jeho krásného domu konfiskovaného komunistickým aparátčíkem. Předčasná smrt, změna politických poměrů a v jejím důsledku emigrace pozůstalých zřejmě zapříčini- ly, že byla dílu a osobnosti Josefa Poláška věnována dosud menší pozornost, než by odpovídala jeho skutečnému přínosu.
Tato výstava a monografie vznikla s přáním daný stav změnit a vyjevit Poláškův význam pro českou moderní architekturu a meziválečné Brno. A to nejen pro naši dobu, která je svými hodnotami a atmosférou tak vzdálená času, v němž žil a tvořil, jako by je neoddělovala vzdálenost kratší jednoho lidského života...