V Památkovém ústavu dělá Hájek personální a organizační změny

PRAHA - Národní památkový ústav čekají pod novým vedením Tomáše Hájka personální a organizační změny. Dostupné informace hovoří o dvou až třech desítkách lidí, kteří budou muset odejít. Nezbytnost takových kroků potvrdil minulý týden hned po jmenování i sám ředitel. Do konce ledna by také měla být známa jména vítězů výběrového řízení na místa ředitelů desítky územních odborných pracovišť, odvolaných loni v prosinci spolu s "jednodenním" ředitelem ústavu Zdeňkem Novákem.
    Hájkův záměr vypsat výběrové řízení rovněž na obsazení funkcí kastelánů všech hradů a zámků ve správě památkového ústavu se v odborných kruzích setkal s opatrnou reakcí. Památkáři oslovení ČTK upozornili na to, že jde o celou stovku objektů a že ne všichni kasteláni jsou jmenováni - někteří jsou zaměstnanci; navíc inventura, potřebná pro předání zámku, by mohla trvat u velkých objektů i více než rok.
    Nový statut Národního památkového ústavu, vydaný v pondělí, podle ministerstva kultury výrazně zvyšuje samostatnost ústavu a kompetence jejího generálního ředitele a omezuje vliv ministerstva. Mluvčí ministerstva dnes ČTK informovala, že novinkou oproti dosavadnímu statutu je především organizační členění ústředního pracoviště na sekce řízené náměstky ředitele.
    Jsou to sekce koncepce a metodiky památkové péče, kterou prozatím povede nový ředitel ústavu Tomáš Hájek, dále sekce výkonu památkové péče - hlavního konzervátora v čele s náměstkem Josefem Štulcem a sekce provozně ekonomická řízená novým náměstkem Ivanem Noveským.
    Hájek při nástupu do funkce prohlásil, že chce oddělit správu státních památkových objektů od výkonu expertní činnosti. Jeho cílem je nový památkový zákon, který by odstranil dvojkolejnost památkové péče, tedy dosavadní oddělení správních řízení a vypracovávání odborných posudků.
    Památkáři kolem Klubu za starou Prahu by také byli pro odbourání této dvoukolejnosti. Jde ovšem podle nich o to, zda by to znamenalo soustředění výkonné a odborné činnosti v jednom státním úřadu, což by považovali za ideální, nebo jestli by pravomoci naopak přešly k obcím.
    Přestože současná podoba památkové péče není ideální, řešit její systémové problémy improvizací, politicky motivovanými kroky v rámci předvolebního boje či přirozenou smělostí silné osobnosti v čele resortu, a to ve spěchu, bez analýzy současných trendů vývoje a bez rozboru možných rizik, by mohlo vést spíše k trvalému poškození památkové péče než k její nápravě, varuje klub na své internetové stránce.
    Mají-li nynější události v oboru nějaký smysl, tedy v naději, že konečně skoncují s dlouholetým konzervováním současného stavu a novelou památkového zákona zaručí povinnost respektovat vyjádření odborníků, uvedl v Literárních novinách publicista Jaromír Procházka.