Klášter premonstrátů v Teplé se dočkal opravy

Teplá (Karlovarsko) - Klášter řádu premonstrátů v Teplé patří mezi nejvýznamnější památky svého druhu v Česku. Přesto v uplynulých desetiletích rozsáhlý komplex, založený roku 1193 blahoslaveným Hroznatou, chátral. Teprve nyní se dočká rozsáhlé opravy, jež mu má vrátit původní slávu. Po staletí býval centrem vzdělanosti, ale také důležitým hospodářským subjektem.
    Příběh založení kláštera Teplá souvisí s třetí křížovou výpravou pořádanou Jindřichem VI. Této výpravy se v březnu 1188 měl zúčastnit i Hroznata. Protože nakonec na cestu do Svaté země nevyrazil, náhradou slíbil založit klášter. Do něj poté povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Hroznata také vstoupil do tepelské kanonie a řádové roucho přijal přímo z rukou papeže Innocence III. Po zajetí loupeživými rytíři 14. července 1217 ve vězení zemřel.
    V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup. První mši byl přítomen také český král Václav I. Vzkvétající klášter byl v roce 1380 vylidněn morem a poté se v kraji od roku 1381 usidlovali němečtí kolonisté. Za husitských válek byl klášter uchráněn plenění a hlavně díky politice opata Zikmunda Hausmanna (1458 až 1506) prožíval dobu rozkvětu.
    Těžké časy nastaly pro klášter v době reformace, ovšem řada opatů potížím úspěšně čelila. Značné škody utrpěl klášter za třicetileté války. V letech 1641 a 1648 ho vydrancovali Švédi. V roce 1659 zcela vyhořely budovy konventu a prelatury. Jejich dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby z doby opata Raimunda II. Wilferta. Klášter prosperoval také v 18. století a tepelský opat Karel Reitenberger byl zakladatelem Mariánských Lázní.
    V roce 1950 byl klášter stejně jako další kláštery v Československu uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny. Po odchodu armády budovy i nadále chátraly. Teprve v roce 1990 byl klášter navrácen řádu premonstrátů. Nyní má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách.
    Areál tepelského kláštera je unikátní například kostelem Zvěstování Páně, jenž dokládá přechod od románského k raně gotickému slohu a je prvním halovým trojlodím v Čechách. Současně ukazuje průřez stavebního vývoje, který se v něm zastavil až ve 20. století. O barokní podobu budov v komplexu se zasloužil stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
    Významná je klášterní knihovna, druhá největší této kategorie v Česku. Se svými více než 100.000 svazky je pokladnicí informací pro badatele. Z toho je 1149 rukopisů (45 středověkých kodexů). Uloženy jsou v ní dvě velmi významná germanika, a to Poenitentionale se staroněmeckou modlitbou napsanou přibližně roku 830 a takzvaný Codex Teplensis, první překlad Nového zákona do němčiny vzniklý před rokem 1400.