Turkmenistán v poušti uměle vytváří rozlehlé jezero

Ašgabat - Turkmenistán chce uprostřed vyprahlé a neplodné pouště vytvořit jezero. Začal tam proto ze vzdálenosti několika set kilometrů přivádět vodu. Informovala o tom dnes turkmenská státní média. Někteří odborníci se obávají, že by tento počin mohl rozpoutat ekologickou katastrofu.
    Turkmenští inženýři přivádějí do pouště sítí kanálů vodu odtékající ze zavlažovaných bavlníkových polí na opačné straně země, a plní jí přírodní proláklinu Karašor v odlehlém regionu na severu země ve snaze vytvořit jezero Zlatý věk. To by podle expertů mělo přinést život do vyprahlé pouště Karakum.
    Při slavnostním středečním ceremoniálu turkmenský prezident Burbanguli Berdymuhamedov vyhloubil rýčem trhlinu, která uvolnila cestu proudu vody z přítokového kanálu do budoucího jezera. Při této příležitosti prohlásil, že díky jezeru poušť rozkvete.
    Po ceremoniálu Berdymuhamedov nasedl na koně ozdobeného šperky, kterého mu darovali zaměstnanci vodárenského průmyslu, zamával davu a odklusal k vrtulníku čekajícímu opodál.
    Podle turkmenského vedení pomůže rozlehlé jezero odvodnit bavlníková pole nasáklá vodou a v poušti pak přispěje k růstu vegetace a přivábí stěhovavé ptactvo.
    Kritikové se o vodním díle vyjadřují s pohrdáním a tvrdí, že voda z bavlníkových polí je plná jedovatých insekticidů a hnojiv. Někteří odborníci jsou také přesvědčeni, že v pouštním vedru se voda rychle odpaří.
    Grandióznost projektu není v Turkmenistánu, postsovětské středoasijské republice, která proslula výstředností svého zesnulého vůdce, diktátora Saparmurata Nijazova, ničím nezvyklým. Ten také umělé vytvoření jezera před svou smrtí v roce 2006 navrhl.
    Nijazov, který udělal z Turkmenistánu jeden z nejrepresivnějších režimů na světě, nechal v zemi, jejíž velká většina obyvatel žije stále v chudobě, postavit řadu extravagantních staveb. Rozházel miliony získané za prodej zemního plynu na stavbu mramorových paláců a zlatých soch zobrazujících jeho samého. Napsal i knihy, v nichž popisuje zlatý věk svého národa.
    Jeho nástupce Berdymuhamedov nechal odstranit některé nejkřiklavější projevy Nijazovova kultu osobnosti, ale nyní je stále častěji obviňován z toho, že jeden kult nahrazuje jiným.
    Až bude jezero dokončeno, bude mít rozlohu 2000 čtverečních kilometrů, hluboké bude asi 70 metrů a bude v něm více než 130 miliard krychlových metrů vody. Plnění jezera může trvat až 15 let a vyžádá si náklady asi 4,5 miliardy dolarů.
    Podle ambiciózního vládního plánu bude jezero plněno vodou přitékající sítí přítokových kanálů v délce 2650 kilometrů.
    Životní prostředí ve středoasijských zemích po celá desetiletí devastovaly zavlažovací projekty ze sovětské éry. Aralské jezero, které kdysi leželo na hranicích mezi Kazachstánem a Uzbekistánem, bylo kdysi čtvrtou největší zásobárnou pitné vody na světě. Postupně ale vysychá v důsledku špatné koncepce zavlažovacích zařízení, která mají dodávat vodu bavlníkovým polím. Scvrklo se už téměř o 90 procent.
    Turkmenská vláda ale tvrdí, že jezero Zlatý věk přispěje k ozdravení životního prostředí a k citlivému využívání vodních zdrojů. Navíc prý zabrání poškozování archeologických nalezišť, ležících v blízkosti zemědělských polí.
    Ačkoliv se má za to, že jezero Zlatý věk bude napájet voda zavodňující pole, někteří pozorovatelé se obávají, že se Turkmenistán pokusí odvádět vodu také z řeky Syrdarji, tekoucí podél turkmensko-uzbeckých hranic. To by mohlo podnítit neshody mezi oběma zeměmi a napáchat další škody na životním prostředí.