Kultura 2008: Skončil blob, nepokročilo vyrovnání s církvemi

Praha - Po několika předchozích letech neprovázely letos ministerstvo kultury personální změny v jeho vedení, resort je však stále málo vidět a jméno ministra kultury mnozí lidí ani neznají. Nepříliš výrazný člen kabinetu Václav Jehlička (KDU-ČSL) možná i právě proto patří mezi ty ministry, o nichž se spekuluje, že by mohli vládu opustit. Ne všechny kroky, které ministr činí, jsou ale pravděpodobně jeho osobním rozhodnutím, svou roli hraje i jeho místo ve vládní koalici.
    Některé dlouhodobé úkoly se mu sice podařilo splnit, jiné ale stojí nebo skončily nezdarem. Vláda přijala novou kulturní politiku, byť v ní chybí některé požadované závazky, a rozpočet resortu se zvedl v konkrétních číslech i v podílu výdajů ministerstva na státním rozpočtu. Ten činil 0,79 procenta, nejvíce od roku 2000. Jednoho procenta ze státního rozpočtu chce vláda dosáhnout do roku 2010; pro rok 2009 se počítá s podílem přibližně stejným jako letos.
    Kritika se na ministerstvo letos snášela kvůli zastavení přípravy stavby nové budovy Národní knihovny (NK) či podobě navrhovaného památkového zákona. Příliš se letos nezměnila ani situace v příspěvkových organizacích ministerstva, které jsou velkým břemenem státu, resort kultury na ně vydává přes polovinu svého rozpočtu. Ministr by je chtěl transformovat - například i proto, aby mohly samy lépe hospodařit.
    Po pokusech s Divadelním ústavem z minulých let ministerstvo letos uvažovalo o rozdělení Památníku národního písemnictví mezi NK a Národní muzeum či o jeho sloučení s jednou z těchto institucí. Stejně jako v případě prvně zmíněné odborné instituce nakonec vše po vlně kritiky zůstalo při starém, ministr jen vyměnil jejího šéfa. Dlouholetou ředitelku Evu Wolfovou nahradil Pavel Hazuka, do té doby poradce ředitele NK. Památník dál trápí prostorové problémy, při jejichž řešení se nově spoléhá na pomoc z bruselských peněz.
    Pavel Hazuka se však v památníku zdržel jen od února do září, kdy se vrátil do NK - poté, co ministr kvůli údajně špatně připravené soutěži na novou budovu odvolal ředitele Vlastimila Ježka, povolal Hazuku na jeho místo.
    Tento krok byl zpečetěním odporu, který se proti odvážné stavbě Jana Kaplického zvedal ve vedení Prahy a zároveň v řadách ODS - po kritice projektu z úst prezidenta Václava Klause. Odvolání Ježkovi nepředal ministr kultury, ale první náměstek ministra František Mikeš (ODS), který se v kauze nové budovy angažoval. V březnu uplynou dva roky od vyhlášení výsledků soutěže, projekt se stane majetkem autora a knihovna začíná řešit své prostorové problémy znovu od začátku.
    Problém příspěvkových organizací ministerstvo letos řešilo jen tím, že vypsalo konkurzy na šéfy některých z nich; mnozí totiž mají smlouvu na dobu neurčitou. Příští rok tak bude již deset let ve funkci ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. I když se letos znovu objevila kritika jeho práce a petice za vyhlášení konkurzu na jeho místo, ministerstvo se za něj postavilo a konkurz nevyhlásilo.
    Odstoupení šéfa jiné velké instituce, České filharmonie (ČF), žádali zjara její hráči kvůli sporům o autorská práva k nahrávkám. Ministerstvo v červenci vyhlásilo výběrové řízení a ministr jmenoval s účinností od 1. července 2009 novým ředitelem ČF Vladimíra Darjanina. Někteří členové výběrové komise však uvedli, že ministr se pro Darjanina rozhodl sám, nikoli na jejich doporučení.
    Vyhlášen je konkurz na ředitele Státní opery Praha. Jeho vítěz by měl nahradit Jaroslava Vocelku, který stojí v čele operního domu od roku 2002. Nové ředitele budou mít či mají Slezské muzeum v Opavě, Moravské zemské muzeum a Národní památkový ústav.
    Oborem památkové péče více než personální změny hýbe příprava nového zákona. Kritiku sklízí zejména úmysl přepsat během 15 let seznam kulturních památek - podle kritiků to nejen nelze stihnout, ale někteří tento krok vnímají jako úmyslnou snahu počet památek snížit.
    Velkou památkářskou kauzou letošního roku je oprava Karlova mostu, při níž stojí ministerstvo proti pražskému magistrátu. Praha popírá, že by se při rekonstrukci most poničil, jak uvedla památková inspekce ministerstva.
    K neúspěchům resortu, jejichž vývoj ale záleží i na jednání dalších politiků, patří odkládaný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda návrh zákona schválila již v dubnu, ale nesouhlasí s ním kromě opozice i někteří poslanci ODS. Sněmovní komise proto připravuje vlastní návrh zákona.
    Také zrušení Státního fondu kultury do jisté míry vyvolalo jednání poslanců. Ti totiž již několik let nevolili radu fondu, která o rozdělení peněz rozhoduje. Peníze, které fond spravuje, tak nelze použít k podpoře české kultury. Namísto snahy najít nový způsob jeho fungování, rozhodl stát fond zrušit. Vláda se zrušením souhlasí.