Výsledky soutěže na řešení pavilonu pro EXPO 2010

Ideová koncepce, libreta a designu expozice a pavilonu
V koncepci „Plody fantazie“ se snažíme maximálně respektovat hlavní téma Expa 2010 „Lepší město – lepší život“ i téma české expozice „Plody civilizace“. Rovněž jsme přihlédli k zájmům České republiky, aby se česká expozice stala mostem k větším ekonomickým vztahům s Čínou. V neposlední řadě jsme se snažili vytvořit co nejpříjemnější prostředí restaurace, která mnohdy nepřímo spolurozhoduje o celkové úspěšnosti pavilonu.
Naše základní představa o naplnění témat expozice vychází z přesvědčení, že každý člověk se již v dětství stal architektem budoucích měst a zlepšení života v nich, stejně jako nadějným nositelem „plodů civilizace“. Proto již jako dítě stavěl města, například z dřevených barevných kostek, zabydloval je a nevědomky tak vytvářel nové civilizační plody. V dospělosti pak mnozí z těchto dětských tvůrců staví opravdová města, ochraňují staré a vytvářejí nové  civilizační plody. Mnohé z nich jsou i v České republice. Od plodů, které nám zanechali naši předkové, přes současné, zlepšující se městské aglomerace, továrny, ochranu životního prostředí a kulturní hodnoty, až po smělé plány do budoucnosti, jejichž realizace je v mnoha případech doslova za dveřmi.
Dospělý návštěvník české expozice se vrátí na chvíli do dětských let, stane se tedy na několik okamžiků dítětem. Dětskému návštěvníkovi prostředí expozice připomene jeho dětský svět, plný snů a smělých plánů do budoucna. Aniž si to uvědomí, již před vstupem do českého pavilonu si připadá i dospělý návštěvník jako dítě. Poté při prohlídce vlastní expozice se ocitne ve skutečném dětském světě, konkrétně ve městě, postaveném z barevných dřevěných stavebnic, z kostek, jehlanů, oblouků a dalších typických stavebnicových tvarů. Dítětem postavené stavebnicové město v dospělém návštěvníkovi evokuje jeho dětství, sny a smělé plány, aby v závěru expozice byl svědkem transformace těchto dětských snů do skutečných staveb, vynálezů a civilizačních plodů, včetně vize budoucnosti. Realističtější informace o plodech české civilizace shlédnou ti návštěvníci, kteří navštíví Media Hall. Tam budou mít možnost sledovat neobvyklý film „Česká republika z Vltavy“, jehož „zlatou nití“ je řeka Vltava od pramene až do Prahy a z ní „klipové výlety“, nejen do atraktivních míst naší země, ale také do takových míst, která jsou nekomerční připomínkou, či ukázkou české dovednosti (Hotel na Ještědu, Tančící dům v Praze apod. 
Část návštěvníků se jistě nechá při odchodu z expozice zlákat do krásné restaurace, postavené na typickém českém náměstíčku, lemovaném středověkým podloubím. Na rohu náměstíčka je obchod a v jeho části je umně ukrytý živý billboard s propagací českých firem, či výrobků.

Popis návrhu opláštění pavilonu
Návštěvníky, kteří jsou na Evropském náměstí Expa, anebo přicházejí po nadzemní komunikaci, zcela jistě zaujme český pavilon již z dálky. Plášť pavilonu představuje přírodní svět, který nás obklopuje, tedy obklopuje i města. Nekonečný prostor blankytně modré oblohy, která je naplněna čistým vzduchem s plovoucími mraky. Je to prostředí sídel, která jsou ve světě dětské fantazie v budoucím městě standardem pro zdravý život bez exhalací a stresu současného města. 
Při setmění se fasády pavilonu spolu s  mráčky zabarví vestavěnými světly, což bude evokovat zapadající slunce, či vycházející měsíc. Plášť pavilonu se tak každý večer barevně  proměňuje a  přináší návštěvníkovi  další vjemy a zážitky. 
Na původní konstrukci pavilonu jsou zavěšeny dva předsazené pláště. První plášť je z desek „Cembonit“, ve formátech 120 x 300 cm, který sjednotí a překryje původní konstrukci pavilonu. Desky jsou ponechány v přírodní šedé barvě. Druhý plášť je předsazená vypnutá perforovaná polopropustná  textilie, do které jsou všité bubliny mraků. Ty na bázi pneumatického principu tvoří prostorovou konstrukci. Jsou průběžně dofukovány malými vestavěnými ventilátory a navečer programově prosvětleny „LED“ svítidly. Polopropustná textilie je volena zejména pro svoji celistvost v provedení ve velkoplošných formátech, cenovou dostupnost a také pro možnost propouštění denního světla k plášti fasády, což může mít význam tehdy, pokud se podaří projednat s veletržní správou možnost realizování oken na fasádě do kanceláří KGK.
Na vnějším plášti na každé fasádě  je označení České republiky vlajkou a textem, jak v anglickém tak čínském jazyce (viz vizualizace a maketa). Expo bude nepochybně  v častých filmových záběrech také z nadhledu (z letadla), proto doporučujeme nápis Česká republika v anglické i čínské verzi umístit také na střechu pavilonu.
Součástí jižní  fasády s hlavním vstupem je umístění promítacího panelu a zavěšených plazmových monitorů, které přenášejí filmované situace před pavilonem a poutají pozornost,  jak kolemjdoucích, tak návštěvníků, stojících ve frontě.

Popis návrhu využití venkovního prostoru před pavilonem
Před jižním vstupním pláštěm je vydlážděná plocha, která je  pouze funkčně upravena krátkou nástupní rampou a  mobilním vedením pro organizování fronty. Do prostoru jsou zakomponovány volně posazené barevné kostky - zvětšené dětské stavebnice, které současně vytvářejí vyvýšený prostor mini pódií a umožňují tak pohyb dětského klauna.  Návštěvníci se řadí od vchodu do pavilonu na ploše mezi barevnými kostkami.
Klaun, který se prodírá mezi návštěvníky, anebo postává na jednotlivých stavebnicových kostkách, připomíná dětského maňáska, či loutku. Na nose má typický červený nos, na nohou velké barevné boty, na těle klaunské oblečení a na hlavě klaunský klobouk.
V klobouku je umístěna televizní mikrokamera. Další statická kamera snímá zepředu přicházející, anebo pomalu postupující dav návštěvníků. Nad vchodem do pavilonu je ledková stěna. Kromě toho je kolmo na stěnu pavilonu zavěšeno několik velkoplošných televizních obrazovek. Na nich přicházející návštěvníci sledují „sami sebe“, tedy polocelkové záběry divácké fronty, prolínané s detaily návštěvníků, kteří se smějí klaunovým taškařicím. Ostatní diváci na velké ledkové stěně vidí, jak klaun dospělé diváky tahá za uši, anebo nos, jakoby byli dětmi, jiným na chvíli nasadí barevný klaunský nos, anebo je posype barevnými papírovými konfetami. Zkrátka čekající lidé se stejně jako děti baví klaunovými legráckami.
Takto se snažíme zabavit čekající návštěvníky, kteří budou nepochybně pobaveni nejen tím, že se uvidí na obrazovkách, ale také dalšími, většinou se smějícími návštěvníky, kteří sledují dětského klauna, anebo jsou jím škádleni. Navíc jsou návštěvníci vtahováni do dětského světa, do něhož za chvíli vejdou.

Podrobný popis jednotlivých částí expozice
Takto připravení návštěvníci vstupují do expozice – dětského stavebnicového města.
Vlastní expozici vytváří prostorové stavby částí města ze zvětšených dětských stavebnicových kostek, které vytvořily děti ve své fantazii. Stavby navozují atmosféru ideálního města, kde se obyvatel a návštěvník cítí příjemně. Jednotlivé prvky staveb – kostky, jsou zvětšeniny reálných kostek dětské stavebnice a mají tak působit i na návštěvníka expozice.
Za vchodem do pavilonu (expozice) se musí návštěvníci vyhnout velké sestavě barevných kostek, představujících NÁDRAŽÍ a rozdělí se tak na dva proudy: jeden proud vstupuje do expozice pravou stranou, druhý levou. Poté se diváci ocitají v kostkovém barevném městě, které je v makro rozměru, jakoby je dítě postavilo ve svém dětském pokoji. Makro rozměr jim kromě velkých stavebnicových kostek připomenou i figurky z „Člověče nezlob se!“, které postávají v ulicích, obchodech, v parku, restauracích a na dalších místech dětského města. Protože figurky jsou větší než dospělí lidé, cítí se dospělí návštěvníci daleko menší, než ve skutečnosti jsou, tedy jako děti. Tento rozměr jim připomenou i další atributy dětského města, anebo dětského pokoje. Například barevné auto ve skutečné velikosti, v těchto rozměrech připomínající dětské angličáky, anebo velikánská barevná tužka, opřená o jednu z kostek a pod.
Návštěvníci expozice procházejí klikatým labyrintem uliček dětského města, kolem OBCHODU, za jehož pultem jsou figurky z „Člověče nezlob se!“, připomínající  prodavače, jiné figurky připomínají kupující, anebo hosty RESTAURACE. Návštěvníci expozice projdou po MOSTĚ PŘES VLTAVU, PARKEM, ve kterém jsou typické stavebnicové stromy, kolem KINA, mezi MRAKODRAPY atd.
Postupně se diváci dostanou na náměstíčko před DIVADLEM, které je dominantou expozice. Tam je umístěna velká  počítačová klávesnice, která je současně pódiem, na němž se pohybuje stejný dětský klaun, jaký diváky bavil před vstupem do pavilonu. Poskakuje po  klávesnici a komunikuje s lidmi způsobem, jakoby komunikoval s dětmi. Nabízí jim program na obrovském počítačovém monitoru, který je součástí dětského pokoje, ve kterém je postaveno stavebnicové město.
Klaun zápasí s obrovskou tužkou, visící na silné gumě od stropu a snaží se touto tužkou, anebo v jiné chvíli vlastní nohou, zmáčknout jednu z kláves. Když se mu to podaří, na velkém monitoru za ním se postupně objevují klipy, ve kterých návštěvník rychle rozpozná uskutečněné dětské sny, „plody naší civilizace“, tedy „PLODY FANTAZIE“! Klipy jsou natočeny poetickou kamerou Jana Malíře v režii Filipa Renče (obsah jednotlivých klipů – náměty - jsou v článku „e“). Krátké klipy, znázorňující plody naší, tedy české civilizace, postupně klaun spouští divákům, kteří se po procházce dětským stavebnicovým městem ocitli před počítačem, na němž sledují nejzajímavější české stavby, výrobky a „plody fantazie“, tedy současnosti i budoucnosti, které vzešly z někdejších dětských snů a představ.
Diváci, které zaujala česká expozice a její pointa - klaunem spouštěné klipy, mohou navštívit Media Hall, tedy místnost, ve které si lze sednout do sedadel kina a na velkém plátně sledovat několikaminutový film „Česká republika z Vltavy“. Ve filmu, který rovněž natočí režisér Filip Renč s kameramanem Janem Malířem, je neobvyklým způsobem prezentována Česká republika prostřednictvím projížďky po řece Vltavě a z ní „klipovými výlety“ do nejrůznějších částí České republiky (viz synopsi scénáře filmu v článku „e“).
Reálná stavebnice je zabarvené dřevo. Zvětšeniny stavebnicových kostek budou vyrobeny z konstrukčních plošných materiálů na bázi dřeva a budou nalakovány pastelovými barvami tak, aby v rohových spojích působily kompaktně a bez spár. Takto budou vyrobeny i stromy, modely aut a pod. Pódium pro klauna – klávesnice, má působit jako reálná plastová klávesnice z počítače. Podlaha v expozici je zátěži odolná rohož pro sportovní povrchy (Tartan,) který bude z různých barev  intarzován do grafických podob – přechod  pro chodce, trávník atd.
Vnitřní prostor expozice je scénicky uměle osvětlen tak, aby po celý den mohla být provozována stejnorodá atmosféra a kulisa expozice. Vnitřní stěny pavilonu budou ponechány ve své průmyslové technické  podobě. Na stěny pavilonu, které jsou z vnitřku většinou maskovány, jsou umístěna velká promítací plátna, na která jsou promítány dětské kresby města tak,  jak jsou dětmi tvořeny. Na některých plochách jsou „nehybné“ základy dětských kreseb, které se vzápětí „neviditelnou rukou“ dotvářejí a zase mizí z obrazu. Motiv kreseb je nejrůznější svět stavění, dopravy a přírody, prezentován jako svět dětské fantazie, která vede návštěvníka k zamyšlení a motivuje jej k rozvoji fantazie, jako budoucího tvůrce zdravého města.

Popis jednotlivých exponátů
Popisovat jednotlivé části stavebnicového dětského města je obtížné a zbytečné. Jak již bylo řečeno, stavebnicové město je sestaveno z řady fragmentů, charakterizujících skutečné město:

• NÁDRAŽÍ
• OBCHODY
• MRAKODRAPY
• KINO
• MOST
• PARK
• PASÁŽ
• HŘIŠTĚ
• FONTÁNA
• DIVADLO

Na nárožích ulic, či u jednotlivých fragmentů města, jsou zavěšené tabule, představující označení ulic. Na rozdíl od skutečných měst jsou na nich však jen dětské obrázky, charakterizující jednotlivé části stavebnicového města (Nádraží, Kino, Most atd.).
Z procházky tímto dětským stavebnicovým městem v návštěvníkovi vznikne celkový dojem, že se na chvíli stal dítětem, které s dětskou fantazií a prostřednictvím města z kostkové stavebnice vytvořilo civilizační plody, které v budoucnu uskuteční. Splnění těchto plodů dětské fantazie se konkrétně vysvětlí na monitoru dětského počítače v závěru expozice – divadle.
Dětský klaun přihlížejícím divákům postupně spouští na monitoru krátké desetivteřinové klipy, v nichž se trikově proměňují dětské sny ve skutečné plody naší civilizace.
Před odchodem z expozice se návštěvníci zastaví u sochy z Karlova mostu, která je na černém kulatém podstavci, obklopena a ochráněna širokým skleněným válcem. Nad sochou je důmyslné, v kruhu se pohybující  světelné zařízení, které umožňuje vrhání pohyblivého stínu sochy na jakési sluneční hodiny, které ubíhají daleko rychleji, než skutečný čas. Pohyb času lze tedy sledovat lidským okem a v konfrontaci s barokní sochou ve futuristickém skleněném válci nám připomíná nejen rychle ubíhající čas, ale také uzavírá obě motta expozice: „Lepší město – lepší život“ i „Plody civilizace“.
Součástí expozice je Media Hall, ve které návštěvník v klidu může sledovat na velkoplošné obrazovce několikaminutový film „Česká republika z Vltavy“.

Restaurace a obchod
Při východu z českého pavilonu lze uličkou nahlédnout do velmi atraktivní romantické restaurace, která nepochybně zláká nejednoho návštěvníka Expa.  Budeme usilovat o to, aby bylo po dohodě s veletržní správou možné na západní fasádě pavilonu realizovat samostatný vchod do restaurace. V návrhu je uvažován východ z expozice na západní fasádě zároveň jako vstup do restaurace. Pokud by se podařilo projednat vstup samostatný vedle stávajícího východu z expozice, bylo by kromě provozního zlepšení také umožněno pohlédnout do restaurace i z Evropského náměstí Expa, neboť tento vstup by byl prosklený.
Segment restaurace je samostatný funkční a provozní  celek, kde bylo cílem vytvořit osobitou atmosféru historického městského náměstí. Stoly restaurace jsou umístěny na dlažbě náměstí, obklopeny historickými fasádami domů.
Host přichází do restaurace po typické staroměstské dlažbě. Uprostřed náměstíčka jsou „trojhodiny“ na sloupu (varianta: vázovitá kašna s tekoucí vodou). Náměstí – restaurace – je lemováno domy s podloubím, v nichž jsou prostřené restaurační stoly. V jednom z podloubí je velký hospodský pult, kolem něhož z kuchyně, umístěné v přízemí domu za ním, proudí do restaurace a zpět číšníci. Před vstupem do náměstíčkové restaurace jdeme kolem obchodu s českými suvenýry, kde lze zakoupit „všechno české“, včetně loutek dětského klauna, pohybujícího se v expozici, anebo malé repliky sochy z Karlova mostu, která zakončuje českou expozici. V obchodě je na stěně za prodejním pultem ledková obrazovka, na níž se objevují reklamní slogany hlavních reklamních partnerů českého Expa.
Když host restaurace usedne ke stolu na malebném náměstíčku, může sledovat na živém billboardu reklamní klipy, podobné těm, které host před chvíli zahlédl na monitoru expozice. Tyto klipy jsou však na rozdíl od expozice zcela konkrétní a reklamně, či marketingově doplněné tak, aby z nich bylo patrné, že z oné „tovární haly vyjíždí česká Oktávie“, anebo že ve švejkovské hospodě se pije „Plzeňský Prazdroj“, či nad městečkem létá český „letoun L 159“ apod. Včetně log těchto hlavních reklamních partnerů české expozice. V restauraci si to na rozdíl od expozice můžeme dovolit! A pokud vedení české expozice posadí například svého obchodního hosta na vhodné místo v této restauraci, společně s ním pak může nenápadně, až podprahově, sledovat i „jeho“ reklamy.

Meeting room a ostatní prostory
Meeting Room a kancelářské zázemí bude zvlášť designováno pouze v reprezentačních prostorách, recepce a jednací místnosti VIP. Jako propojení České republiky s úspěšným obdobím, kdy český design promluvil na světové scéně se jeví styl Brusel 58, který dnes velmi získává opět oblibu. V těchto VIP interiérech se použijí novodobé repliky sedacího stolového nábytku, včetně svítidel, které budou navrženy,  vyvinuty a vyrobeny v malé sérii  pro EXPO 2010 a mohly by odstartovat další etapu stylu NEO Brusel.