Výsledky soutěže na řešení pavilonu pro EXPO 2010
3. místo - D.R.N.H. + Unistav + Interexpo
Města a nebe
Andria byla vybudována tak důmyslně, že trasa každé ulice sleduje dráhu jedné planety a budovy a ostatní místa společenského života odrážejí řád konstelací a polohu nejjasnějších hvězd : Antaresu, Alpheratzu, Capelly, Cefeid. Kalendář města je sestaven tak, aby práce, úřední výkony a obřady probíhaly podle plánu, který odpovídá hvězdné obloze příslušného data : a tak se dny na zemi a noci na nebi odrážejí jako v zrcadle.
I když je život města svázán puntičkářskými pravidly, plyne klidně jako nebeská tělesa po svých drahách, s nutností jevů nepodřízených lidskému úsudku. Pochválil jsem přičinlivost a duchaplnost obyvatel Andrie a odhodlal jsem se prohlásit : - Dobře chápu, proč právě vy, cítíce se součástí nezměnitelného nebe, kolečky přesného hodinového stroje, se bráníte i těm nejmenším změnám ve vašem městě a ve vašich zvyklostech. Andria je jediné město které znám, jemuž vyhovuje zůstat nehybným v čase.
Zaraženě na sebe pohlédli. - Ale proč? A kdo to řekl? - A zavedli mě, abych si prohlédl nedávno dokončenou visutou ulici nad bambusovým hájem, rozestavěné stínové divadlo na místě obecního psince, nyní přemístěného do pavilónů bývalého lazaretu, který byl zrušen, protože se poslední nemocní morem uzdravili, a nově otevřený říční přístav, skluzavku i právě odhalenou Thaletovu sochu.
- A neporuší ty novoty hvězdný rytmus vašeho města? - zeptal jsem se.
- Vztah mezi naším městem a nebem je tak dokonalý - odpověděli - že každá změna v Andrii vyvolá něco nového mezi hvězdami. - Astronomové po každé změně, k níž dojde ve městě, objeví teleskopy výbuch novy nebo změnu barvy nějakého odlehlého bodu nebeské klenby z oranžové ve žlutou, rozpínání nějaké mlhoviny, zakřivení některého závitu Mléčné dráhy. Každá změna vyvolává v Adnrii i mezi hvězdami řetěz dalších změn : město a nebe nezůstávají nikdy stejné.
Z charakteristických vlastností obyvatel Andrie zaslouží zmínku dvě: to, jak jsou si jisti sami sebou, a jejich opatrnost. Protože jsou přesvědčeni, že každá nová změna ve městě ovlivní řád na nebi, zvažují před každým rozhodnutím rizika a přednosti nejen z hlediska města, ale celého vesmíru.
IDEOVÁ KONCEPCE A DESIGN EXPOZICE
Úvodní text Itala Calvina předznamenává svojí poetičností i obsahem charakter i filozofii návrhu české prezentace na Světové výstavě v Shanghai 2010. Hlavním cílem výstavy je poznání české republiky prostřednictvím interakce v co největší míře on-line v originálním a k dodatečnému zájmu inspirujícím prostředí. Motiv očí je hlavním prvkem dynamické fasády reagující na návštěvníky, motiv očí je přítomen i v hlavní expozici, kde je právě přímé vizuální spojení s obyvateli českých měst základním způsobem seznámení se s kvalitou života našich měst. Dalším motivem propojujícím plášť s hlavní expozicí je maximální užití bílé barvy. Ta je zde nositelkou jisté snovosti, i usilování o "čistotu" života městské struktury. Návrh důsledně usiluje o tzv. "dvojí kódování", totiž o přitažlivost pro běžné návštěvníky i odborníky. Dostatečně atraktivní svojí sdělností je originální forma "mrkající" fasády a možnost interakcí v obytné vnitřní krajině. Vzdělanější zájemci o problematiku měst jistě ocení přímé zprostředkování informací bez jakékoliv příkrasy, odkaz na současnou problematiku urban sprawl, lehce srozumitelnou symboliku barev bílé, zelené a modré, ale i usilování o jistou vertikalitu : užití "božského" motivu tisíce očí, zapojení projekce očí konkrétních osob do tohoto motivu. Nabídka je tímto pestrá : lze tedy zároveň odpočívat v jemné struktuře městské krajiny, pozorovat děti stavící vlastní a překvapující formy domů, nebo sledovat jejich obraz neurčitě zrcadlený v modrém "nebi" podhledu a přemýšlet o celém tom obrazu kolem jakožto výtvarné parafrázi ideálního vysněného města, jenž dle textu Itala Calvina umí žít v souladu s kosmickým principem.
Český pavilon návštěvníka do svého interiéru nejprve z dálky (i z doslechu ) přivábí a příjemně naladí prostřednictvím interaktivní fasády pavilonu, aby je uvnitř nadchla zdánlivou neuchopitelností snové obyvatelné krajiny, ve které si mohou sami vybrat míru své vlastní aktivity. Hravá bílá struktura, evokující svojí pravoúhlostí město, umožní jak procházení bohaté na prostorové zážitky v nekonečné hloubce a šířce dané zrcadlícími stěnami, tak i možnost odpočinku s pohledem do modrého nebe stropu či na hrající si děti dotvářející vlastními silami městskou krajinu pomocí lehkých kvádrů a desek. Na první pohled je zřetelná bezbariérová stezka vedoucí návštěvníky prostorem, méně zřetelné jsou schody vedoucí do vyšších úrovní krajiny k jednotlivým terminálům. Aktivními prvky této krajiny jsou v prostoru rovnoměrně rozmístěné terminály, prostřednictvím kterých lze sledovat on-line dění ve vybraných českých městech interaktivně, návštěvníci mají sami možnost řídit si selektivně prostřednictvím konzolí pohyb kamery . Tímto způsobem je zprostředkována ničím neupravovaná zkušenost z typologicky různých českých městských prostorů návštěvníkům v rámci hlavního tématu EXPO 2010 ( Better City - Better Life ). Hlavní on-line stanoviště poblíž vstupu do haly je specifické, umožňuje propojení tzv. face to face, návštěvníků pavilonu s obyvateli české republiky.
Celá vnitřní struktura expoziční haly je výtvarnou parafrází definice města od L. Mumforda: "Město je jako zvláštní struktura, jemná a kompaktní, která byla stvořena proto, aby chránila plody lidské civilizace". Zároveň je však připomenuta i problematika tzv. sprawl, měst metastázujících do okolní krajiny. Za tímto účelem je jedna ze zrcadlících stěn tónovaná zeleně, výsledně tak vzniká adice dvou prostorů, zeleného evokujícího krajinu a bílého představujícího město. Důležitá je především ona pevná hranice mezi nimi. Podobnost struktur obou světů připomíná skutečnost,že nejen města, ale i krajina je utvářena lidskou činností. Bílá barva pak spojuje interiér s exteriérem a stává se primární barvou celého českého pavilonu. Mimo hlavní expoziční halu je bílá doplněna neutrální šedou, v hale pak zelenou a modrou s jejich primárními "přírodními" významy.
OPLÁŠTĚNÍ PAVILONU
Česká republika nebude nejspíše na seznamu běžného návštěvníka Expa mezi těmi zeměmi, které by neměl v žádném případě opomenout, je tedy nutné jej zaujmout jednoznačnou interakcí , lehce zapamatovatelnou "atrakcí" s pozitivním vyzněním a širokou srozumitelností. Fasáda složená z očí které jsou převážně zavřené a občas, především na základě interakce návštěvníků, zamrkají v určitém proměnlivém režimu na své okolí, je pro všechny kultury srozumitelný jev převzatý z mimiky obličeje. Očima vnímáme více než 80% všech informací a použití tohoto symbolu na fasádě symbolizuje hlavní ideu interiérové výstavy, totiž poznání České republiky on-line, "na vlastní oči", bez jakýchkoliv příkras. Pro asijské návštěvníky může být tento motiv uměleckým odkazem na hinduistická a buddhistická božstva vyobrazovaná s "tisícem očí a tisíci rukou", např. Avalokitešvara a Kuan Jin. Interakce návštěvníků ovládajících pohyb očí bude zprostředkována prostřednictvím ovladače umístěného v terminálu bezprostředně před fasádou pavilonu, zároveň bude případným zájemcům umožněn sugestivní pohled do "vlastních očí" naskenováním jejich oči kamerou užívanou pro personální identifikaci např. na letištích a následné promítnutí zřítelnic do panenek očí fasády.
Zatímco během denního světla těží vstupní fasáda ze své pohyblivosti, noční scénografie je obohacena o výrazné podsvícení celého membránového pláště po celém obvodu s dominantním světelným zvýrazněním hlavního vstupu. Rovněž promítání do čoček očí bude za sníženého venkovního světla efektnější.
Estetika obvodového pláště svojí střídmostí a lehkou elegancí odkazuje na tradiční čínskou malbu, která je typická právě používáním nezaplněné plochy coby výrazového prostředku a spojením malby, kaligrafie a poezie.
Konstrukce dodatečného obvodového pláště je částečně standardní, tvoří ji vynášecí ocelová konstrukce na kterou je vypnuta bílá velkoplošná membrána RubberGard EPDM Firestone. Jde o jednovrstvou membránu ze syntetické pryže, vyrobená ze směsi etylén propylen dien monomeru, technických sazí, záměsových olejů, speciálních přísad a vulkanizačních činidel. Membrána je vyráběná od roku 1980 a běžně se používá pro svoje specifické vlastnosti na izolaci plochých střech. Odolává všem běžným teplotám, je odolná proti UV záření, ozonu i stárnutí. Nevyžaduje žádnou údržbu a snese bez poškození protažení o více než 300%. Specifické jsou atypické pohyblivé ocelové fasádní díly, jejichž pohyb zajišťují servomotory napojené na řídící elektroniku. Vzhledem k atypičnosti dynamického fasádního dílu a nedostatku času na jeho prototypový vývoj, je připraveno rovněž náhradní řešení, kdy fasádní membrána zůstává bez pohybu, pohybuje se pouze samostatný díl víček osazený za úrovní fasády. Světelné "oční" efekty mají na svědomí speciální kamery umístěné za čočkami z plexiskla ovládané rovněž řídící elektronikou. Celou soustavu očí vstupní fasády lze užít jako světelný display, rozsvícením různých elementů v časovém sledu. Počítá se s dvaceti předem připravenými režimy spouštěnými z ovládacího terminálu návštěvníky nebo automaticky v delších časových odstupech za špatného počasí. Prakticky všechny elementy na čelní fasádě jsou pohyblivé, na zbývajících fasádách jsou pohyblivé vždy jen dva díly, jako vizuální magnet pavilonu. Sekundární střešní plášť je navržen z vypnuté perforované textilie Precontraint Ferrari rovněž bílé barvy.
VENKOVNÍ PROSTOR
Venkovní prostor před pavilonem na European Plaza nebude nijak zvláště pojednán. Bude obsahovat pouze mobilní zábradlí pro usměrnění proudu návštěvníků podél fasády až tělesu Skywalk a mobilní terminál s oční kamerou a spouštěčem pohybu fasády. Tento terminál nebude během nepříznivého v provozu, fasáda bude aktivovat pohyblivé elementy jen v delších časových intervalech. Nejvýraznějším prvkem situovaným před pavilonem je informační pylon čtvercového průřezu osazený ze všech stran elektronickými informačními poli, na kterých se neustále "poteče" nápis Česká republika v různých jazycích. Vzhledem k netradičnosti pohyblivé fasády bylo tímto dynamickým způsobem vyřešeno umístění názvu pavilonu. Dynamičnost a dobrá viditelnost nápisu ze všech stran,jakož i za všech světelných podmínek, jistě přispěje k lepšímu "zviditelnění" české prezentace.
ČÁSTI EXPOZICE
Vstupní hala pavilonu obsahuje vedle průchodu do hlavní expozice krátkou filmovou projekci přibližující Českou republiku jako centrum Evropy s hlavním městem Prahou, atd. Tato projekce slouží k základní orientaci návštěvníků o naší republice.
Vedle hlavního vstupu do expoziční haly je umístěn terminál "face to face" umožňující on-line propojení návštěvníků pavilonu v Shanghai s obyvateli České republiky. Jde o systém kamer a velkoplošné projekce, vytvářející podium, na kterém je možné se tváří v tvář v životní velikosti "setkat" s českými protějšky. Systém předpokládá zřízení stacionárního stanoviště v Praze, či mobilního, umožňujícího "setkání" během putovní jízdy po českých městech. Pozadím postav přenášených z české republiky bude přirozený městský prostor vybraný s ohledem na časový posun.
Rovnoměrně v bílé krajině jsou rozmístěny terminály on-line, které umožňují sledovat dění v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci pomocí kamer umístěných do různých městských prostor, přitom však dostatečně atraktivních pro asijské návštěvníky. Pomocí počítačové konzole budou moci uživatelé terminálu řídit pohyby kamer umístěných na nábřeží Vltavy v Praze, Zelného trhu v Brně, Horního náměstí v Olomouci a Masarykova náměstí v Ostravě. Každý terminál bude mít spojení pouze na jedno město. Tímto způsobem bude možné sledovat současně přirozené městské prostředí čtyř největších českých měst bez předchozí selekce a interaktivně. Přenášený obraz se bude promítat na projekční plochy umístěné naproti terminálům, což umožní sledování průzkumné cesty kamerou po českých městech i ostatním návštěvníkům. Obrazy českého prostředí tak nepřímo zasáhnou i ty návštěvníky, kteří zvolí spíše odpočinkovou polohu v rámci obyvatelné krajiny. Protože časový posun může způsobit menší atraktivnost snímaného prostředí českých měst, je možno pomocí konzole terminálu spustit některý z připravených filmových pořadů věnovaných problematice městského a krajinného prostředí, zachování památek atd. Vzhledem ke snaze zachovat "on-line" linii nepřikrášlování českých reálií pro návštěvníky,bude výběr zúžen pouze na pořady české televize vybrané s ohledem na atraktivnost pro čínského prostředí z cyklů Styl, Šumná města a Památky na prodej. Vybrané filmy budou opatřeny anglickými a čínskými titulky.
Šikmo proti hlavnímu vstupu do hlavní expozice je situováno půlkruhové auditorium s volně umístěnými bílými kostkami a kvádry z polystyrenu vybízející svou lehkostí příchozí k vytvoření vlastní "architektury" navazující na stávající strukturu, od které se na pohled budou lišit pouze nápisem "made in czech republic" provedené hlubotiskem do hmoty kvádrů i v čínštině. Přiléhající zrcadlová stěna doplňuje půlkruhový prostor do celku kruhu a vybízí k interakci při vytváření staveb návštěvníků. Celý prostor může být rovněž atraktivním a přitom dostatečně funkčním rámcem pro pořádání různých kulturních akcí, např. koncertů, módních přehlídek, výstav apod.
Základní nosná konstrukce krajinné struktury je ocelová, opláštěná dřevěnými překližkami s bílým laminem. Osvětlení je navržené jako nepřímé, osvětlovací tělesa jsou integrována do horních ploch vyvýšených bodů krajiny a svítí nasvětlují celý prostor odrazem od stropu tvořeného vypnutou barrisolovou folií modré barvy. Zrcadlové čiré stěny jsou obloženy zrcadly velkých formátů s potlačenými spárami, zelená plocha boční stěny je tvořena barrisolovu zrcadlovou folií zeleně tónovanou. Barrisol bude použit i pro opláštění stěn kvádrů určených pro promítání zevnitř. Vzduchotechnika je integrována nad podhled stropu při využití spár v konstrukci podhledu. Stávající technické místnosti jsou ponechány v nezměněné podobě pod reliéfem krajiny, přístup je umožněn jak zevnitř, tak zvenku. Rovněž napojení zásobovacího boxu je situováno pod "terén" krajiny výstavní haly.
Český pavilon nemá ambici ohromovat, ani vzdělávat návštěvníky, český pavilon je chce okouzlit.
REALIZAČNÍ A AUTORSKÝ A TÝM
Jádrem realizačního týmu je jeden z největších tuzemských dodavatelů staveb, firma Unistav a.s. , která během své téměř dvacetileté činnosti ve stavebnictví získala řadu ocenění za perfektní kvalitu stavebního díla, např. tituly Stavba roku za realizaci Arcidiecézního muzeum v Olomouci v roku 2007, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v roce 2005, Moravskou zemskou knihovnu v Brně v roce 2001, International Bussiness Centrum v Brně v roce 1997 a Boby Centrum v Brně v roce 1993. Výstavářskou erudici zastupuje v realizačním týmu firma Interexpo a.s. s vlastní dřevovýrobou a bohatými zkušenostmi v realizaci atypických veletržních expozic a interiérů v tuzemsku i zahraničí - Německu, Francii, Polsku, Itálii, Anglii, Maďarsku a Rusku.
Projekční a autorský tým je založen na zkušenostech Atelieru DRNH, specializovaného od začátku své existence na náročné architektonické intervence do významného přírodního či historického prostředí. Atelier získal řadu ocenění, např. Nominace na cenu Mies van der Roheho, Grand Prix Obce Architektů, Stavba roku,Stavba Jihomoravského kraje, Titul Ekologická stavba Ministerstva životního prostředí atd. za následující realizace : areál koupaliště Kraví hory v Brně, rekonstrukci divadla Reduta, rekonstrukci továrny Vaňkovka, Dům s pečovatelskou službou na Hybešové v Brně, obytný soubor Divoká Šárka v Praze na Krutci. Kromě staveb realizoval ateliér rovněž řadu významných interiérů a výstav, např. interiér Schrattenbachova paláce, interiér Dopravního podniku v Brně, interiér divadla Reduta a výstavu Lodní deník hraběte Dubského v Moravské galerii. Realizace ateliéru jsou pravidelně publikovány a vystavovány v rámci přehlídek české architektury v tuzemsku i v zahraničí.
Projektový manažer - Ing. Miloslav Brukner, Designer - Ing. arch. Petr Valenta, Architekt - Ing. arch. Antonín Novák, Projektant - Ing. arch. Eduard Štěrbák, Autor ideové koncepce díla - Ing. arch.Petr Stančev, spolupráce - Martin Daněk, Martin Doležel
Motiv tisíce očí
Motiv tisíce očí je asijském prostoru tradičně spojován s vyobrazením některých božstev, např. s bodhisattvou milosrdenství a soucitu Kuan Jin. V Číně, Koreji, Japonsku a dalších východoasijských zemích, ve kterých je rozšířen Zen buddhismus, zaujímá Kuan Jin přední místo mezi všemi buddhy a bodhisattvy. Ve zdejších klášterech je obvykle bodhisattvě Kuan Jin věnována jedna síň, v Koreji nazvaná Kwanumjon. Jméno bodhisattvy Kuan Jin v překladu znamená "Ta, která vnímá zvuky světa". Příběh o duchovním probuzení bodhisattvy Kuan Jin vypráví, že úplného osvícení dosáhla nasloucháním nářků a utrpení vnímajících bytostí. Je zobrazována v jejích 36 různých podobách, nejčastěji jedoucí na oblaku, nebo mořské vlně a rozlévající vody soucitu na svět a v podobě s tisíci očí a rukou, která se váže na jednu z jejích dřívějších inkarnací - Miao Shan. Bodhisattva soucitu Kuan Jin je v buddhistických zemích spojován s vegetariánstvím a veganstvím. Její obraz lze nalézt v každé čínské vegetariánské restauraci a objevuje se často v tamních vegetariánských tiskovinách. Ze současných světových umělců používá tento motiv ve své tvorbě např. Anita Dube a Takashi Murakami.
Legenda o Miao Shan.
Miao Shan, jež byla inkarnací Kuan Jin, byla třetí dcerou krále Čuanga ze státu Čchu. Jejím cílem bylo vstoupit do buddhistického kláštera a stát se mniškou. Její otec jí však bránil v její cestě a nutil ji k sňatku s mužem, kterého si vybral. Když přesto vstoupila do kláštera, přinutil mnišky, aby Miao Shan dávaly těžké a podřadné práce. Když se Miao Shan nenechala odvrátit od své duchovní cesty, rozzuřil se její otec a chtěl ji nechat zavraždit. Ona však díky svému milosrdenství unikla a vstoupila do kláštera na hoře Pchu tchuo schan, v jehož okolí léčila nemoci a pomáhala lidem. Když její otec vážně onemocněl, z vlastních očí a paží připravila lék, který ho zachránil. Poté nechal její otec zhotovit její sochu, která měla mít oči i ruce nepoškozené, umělci si však jeho příkaz vyložili tak, že mají zhotovit její sochu s tisíci očí a rukou a tak vznikla její tisícioká a tisíciruká podoba.
Andria byla vybudována tak důmyslně, že trasa každé ulice sleduje dráhu jedné planety a budovy a ostatní místa společenského života odrážejí řád konstelací a polohu nejjasnějších hvězd : Antaresu, Alpheratzu, Capelly, Cefeid. Kalendář města je sestaven tak, aby práce, úřední výkony a obřady probíhaly podle plánu, který odpovídá hvězdné obloze příslušného data : a tak se dny na zemi a noci na nebi odrážejí jako v zrcadle.
I když je život města svázán puntičkářskými pravidly, plyne klidně jako nebeská tělesa po svých drahách, s nutností jevů nepodřízených lidskému úsudku. Pochválil jsem přičinlivost a duchaplnost obyvatel Andrie a odhodlal jsem se prohlásit : - Dobře chápu, proč právě vy, cítíce se součástí nezměnitelného nebe, kolečky přesného hodinového stroje, se bráníte i těm nejmenším změnám ve vašem městě a ve vašich zvyklostech. Andria je jediné město které znám, jemuž vyhovuje zůstat nehybným v čase.
Zaraženě na sebe pohlédli. - Ale proč? A kdo to řekl? - A zavedli mě, abych si prohlédl nedávno dokončenou visutou ulici nad bambusovým hájem, rozestavěné stínové divadlo na místě obecního psince, nyní přemístěného do pavilónů bývalého lazaretu, který byl zrušen, protože se poslední nemocní morem uzdravili, a nově otevřený říční přístav, skluzavku i právě odhalenou Thaletovu sochu.
- A neporuší ty novoty hvězdný rytmus vašeho města? - zeptal jsem se.
- Vztah mezi naším městem a nebem je tak dokonalý - odpověděli - že každá změna v Andrii vyvolá něco nového mezi hvězdami. - Astronomové po každé změně, k níž dojde ve městě, objeví teleskopy výbuch novy nebo změnu barvy nějakého odlehlého bodu nebeské klenby z oranžové ve žlutou, rozpínání nějaké mlhoviny, zakřivení některého závitu Mléčné dráhy. Každá změna vyvolává v Adnrii i mezi hvězdami řetěz dalších změn : město a nebe nezůstávají nikdy stejné.
Z charakteristických vlastností obyvatel Andrie zaslouží zmínku dvě: to, jak jsou si jisti sami sebou, a jejich opatrnost. Protože jsou přesvědčeni, že každá nová změna ve městě ovlivní řád na nebi, zvažují před každým rozhodnutím rizika a přednosti nejen z hlediska města, ale celého vesmíru.
Italo Calvino - Neviditelná města
IDEOVÁ KONCEPCE A DESIGN EXPOZICE
Úvodní text Itala Calvina předznamenává svojí poetičností i obsahem charakter i filozofii návrhu české prezentace na Světové výstavě v Shanghai 2010. Hlavním cílem výstavy je poznání české republiky prostřednictvím interakce v co největší míře on-line v originálním a k dodatečnému zájmu inspirujícím prostředí. Motiv očí je hlavním prvkem dynamické fasády reagující na návštěvníky, motiv očí je přítomen i v hlavní expozici, kde je právě přímé vizuální spojení s obyvateli českých měst základním způsobem seznámení se s kvalitou života našich měst. Dalším motivem propojujícím plášť s hlavní expozicí je maximální užití bílé barvy. Ta je zde nositelkou jisté snovosti, i usilování o "čistotu" života městské struktury. Návrh důsledně usiluje o tzv. "dvojí kódování", totiž o přitažlivost pro běžné návštěvníky i odborníky. Dostatečně atraktivní svojí sdělností je originální forma "mrkající" fasády a možnost interakcí v obytné vnitřní krajině. Vzdělanější zájemci o problematiku měst jistě ocení přímé zprostředkování informací bez jakékoliv příkrasy, odkaz na současnou problematiku urban sprawl, lehce srozumitelnou symboliku barev bílé, zelené a modré, ale i usilování o jistou vertikalitu : užití "božského" motivu tisíce očí, zapojení projekce očí konkrétních osob do tohoto motivu. Nabídka je tímto pestrá : lze tedy zároveň odpočívat v jemné struktuře městské krajiny, pozorovat děti stavící vlastní a překvapující formy domů, nebo sledovat jejich obraz neurčitě zrcadlený v modrém "nebi" podhledu a přemýšlet o celém tom obrazu kolem jakožto výtvarné parafrázi ideálního vysněného města, jenž dle textu Itala Calvina umí žít v souladu s kosmickým principem.
Český pavilon návštěvníka do svého interiéru nejprve z dálky (i z doslechu ) přivábí a příjemně naladí prostřednictvím interaktivní fasády pavilonu, aby je uvnitř nadchla zdánlivou neuchopitelností snové obyvatelné krajiny, ve které si mohou sami vybrat míru své vlastní aktivity. Hravá bílá struktura, evokující svojí pravoúhlostí město, umožní jak procházení bohaté na prostorové zážitky v nekonečné hloubce a šířce dané zrcadlícími stěnami, tak i možnost odpočinku s pohledem do modrého nebe stropu či na hrající si děti dotvářející vlastními silami městskou krajinu pomocí lehkých kvádrů a desek. Na první pohled je zřetelná bezbariérová stezka vedoucí návštěvníky prostorem, méně zřetelné jsou schody vedoucí do vyšších úrovní krajiny k jednotlivým terminálům. Aktivními prvky této krajiny jsou v prostoru rovnoměrně rozmístěné terminály, prostřednictvím kterých lze sledovat on-line dění ve vybraných českých městech interaktivně, návštěvníci mají sami možnost řídit si selektivně prostřednictvím konzolí pohyb kamery . Tímto způsobem je zprostředkována ničím neupravovaná zkušenost z typologicky různých českých městských prostorů návštěvníkům v rámci hlavního tématu EXPO 2010 ( Better City - Better Life ). Hlavní on-line stanoviště poblíž vstupu do haly je specifické, umožňuje propojení tzv. face to face, návštěvníků pavilonu s obyvateli české republiky.
Celá vnitřní struktura expoziční haly je výtvarnou parafrází definice města od L. Mumforda: "Město je jako zvláštní struktura, jemná a kompaktní, která byla stvořena proto, aby chránila plody lidské civilizace". Zároveň je však připomenuta i problematika tzv. sprawl, měst metastázujících do okolní krajiny. Za tímto účelem je jedna ze zrcadlících stěn tónovaná zeleně, výsledně tak vzniká adice dvou prostorů, zeleného evokujícího krajinu a bílého představujícího město. Důležitá je především ona pevná hranice mezi nimi. Podobnost struktur obou světů připomíná skutečnost,že nejen města, ale i krajina je utvářena lidskou činností. Bílá barva pak spojuje interiér s exteriérem a stává se primární barvou celého českého pavilonu. Mimo hlavní expoziční halu je bílá doplněna neutrální šedou, v hale pak zelenou a modrou s jejich primárními "přírodními" významy.
OPLÁŠTĚNÍ PAVILONU
Česká republika nebude nejspíše na seznamu běžného návštěvníka Expa mezi těmi zeměmi, které by neměl v žádném případě opomenout, je tedy nutné jej zaujmout jednoznačnou interakcí , lehce zapamatovatelnou "atrakcí" s pozitivním vyzněním a širokou srozumitelností. Fasáda složená z očí které jsou převážně zavřené a občas, především na základě interakce návštěvníků, zamrkají v určitém proměnlivém režimu na své okolí, je pro všechny kultury srozumitelný jev převzatý z mimiky obličeje. Očima vnímáme více než 80% všech informací a použití tohoto symbolu na fasádě symbolizuje hlavní ideu interiérové výstavy, totiž poznání České republiky on-line, "na vlastní oči", bez jakýchkoliv příkras. Pro asijské návštěvníky může být tento motiv uměleckým odkazem na hinduistická a buddhistická božstva vyobrazovaná s "tisícem očí a tisíci rukou", např. Avalokitešvara a Kuan Jin. Interakce návštěvníků ovládajících pohyb očí bude zprostředkována prostřednictvím ovladače umístěného v terminálu bezprostředně před fasádou pavilonu, zároveň bude případným zájemcům umožněn sugestivní pohled do "vlastních očí" naskenováním jejich oči kamerou užívanou pro personální identifikaci např. na letištích a následné promítnutí zřítelnic do panenek očí fasády.
Zatímco během denního světla těží vstupní fasáda ze své pohyblivosti, noční scénografie je obohacena o výrazné podsvícení celého membránového pláště po celém obvodu s dominantním světelným zvýrazněním hlavního vstupu. Rovněž promítání do čoček očí bude za sníženého venkovního světla efektnější.
Estetika obvodového pláště svojí střídmostí a lehkou elegancí odkazuje na tradiční čínskou malbu, která je typická právě používáním nezaplněné plochy coby výrazového prostředku a spojením malby, kaligrafie a poezie.
Konstrukce dodatečného obvodového pláště je částečně standardní, tvoří ji vynášecí ocelová konstrukce na kterou je vypnuta bílá velkoplošná membrána RubberGard EPDM Firestone. Jde o jednovrstvou membránu ze syntetické pryže, vyrobená ze směsi etylén propylen dien monomeru, technických sazí, záměsových olejů, speciálních přísad a vulkanizačních činidel. Membrána je vyráběná od roku 1980 a běžně se používá pro svoje specifické vlastnosti na izolaci plochých střech. Odolává všem běžným teplotám, je odolná proti UV záření, ozonu i stárnutí. Nevyžaduje žádnou údržbu a snese bez poškození protažení o více než 300%. Specifické jsou atypické pohyblivé ocelové fasádní díly, jejichž pohyb zajišťují servomotory napojené na řídící elektroniku. Vzhledem k atypičnosti dynamického fasádního dílu a nedostatku času na jeho prototypový vývoj, je připraveno rovněž náhradní řešení, kdy fasádní membrána zůstává bez pohybu, pohybuje se pouze samostatný díl víček osazený za úrovní fasády. Světelné "oční" efekty mají na svědomí speciální kamery umístěné za čočkami z plexiskla ovládané rovněž řídící elektronikou. Celou soustavu očí vstupní fasády lze užít jako světelný display, rozsvícením různých elementů v časovém sledu. Počítá se s dvaceti předem připravenými režimy spouštěnými z ovládacího terminálu návštěvníky nebo automaticky v delších časových odstupech za špatného počasí. Prakticky všechny elementy na čelní fasádě jsou pohyblivé, na zbývajících fasádách jsou pohyblivé vždy jen dva díly, jako vizuální magnet pavilonu. Sekundární střešní plášť je navržen z vypnuté perforované textilie Precontraint Ferrari rovněž bílé barvy.
VENKOVNÍ PROSTOR
Venkovní prostor před pavilonem na European Plaza nebude nijak zvláště pojednán. Bude obsahovat pouze mobilní zábradlí pro usměrnění proudu návštěvníků podél fasády až tělesu Skywalk a mobilní terminál s oční kamerou a spouštěčem pohybu fasády. Tento terminál nebude během nepříznivého v provozu, fasáda bude aktivovat pohyblivé elementy jen v delších časových intervalech. Nejvýraznějším prvkem situovaným před pavilonem je informační pylon čtvercového průřezu osazený ze všech stran elektronickými informačními poli, na kterých se neustále "poteče" nápis Česká republika v různých jazycích. Vzhledem k netradičnosti pohyblivé fasády bylo tímto dynamickým způsobem vyřešeno umístění názvu pavilonu. Dynamičnost a dobrá viditelnost nápisu ze všech stran,jakož i za všech světelných podmínek, jistě přispěje k lepšímu "zviditelnění" české prezentace.
ČÁSTI EXPOZICE
Vstupní hala pavilonu obsahuje vedle průchodu do hlavní expozice krátkou filmovou projekci přibližující Českou republiku jako centrum Evropy s hlavním městem Prahou, atd. Tato projekce slouží k základní orientaci návštěvníků o naší republice.
Vedle hlavního vstupu do expoziční haly je umístěn terminál "face to face" umožňující on-line propojení návštěvníků pavilonu v Shanghai s obyvateli České republiky. Jde o systém kamer a velkoplošné projekce, vytvářející podium, na kterém je možné se tváří v tvář v životní velikosti "setkat" s českými protějšky. Systém předpokládá zřízení stacionárního stanoviště v Praze, či mobilního, umožňujícího "setkání" během putovní jízdy po českých městech. Pozadím postav přenášených z české republiky bude přirozený městský prostor vybraný s ohledem na časový posun.
Rovnoměrně v bílé krajině jsou rozmístěny terminály on-line, které umožňují sledovat dění v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci pomocí kamer umístěných do různých městských prostor, přitom však dostatečně atraktivních pro asijské návštěvníky. Pomocí počítačové konzole budou moci uživatelé terminálu řídit pohyby kamer umístěných na nábřeží Vltavy v Praze, Zelného trhu v Brně, Horního náměstí v Olomouci a Masarykova náměstí v Ostravě. Každý terminál bude mít spojení pouze na jedno město. Tímto způsobem bude možné sledovat současně přirozené městské prostředí čtyř největších českých měst bez předchozí selekce a interaktivně. Přenášený obraz se bude promítat na projekční plochy umístěné naproti terminálům, což umožní sledování průzkumné cesty kamerou po českých městech i ostatním návštěvníkům. Obrazy českého prostředí tak nepřímo zasáhnou i ty návštěvníky, kteří zvolí spíše odpočinkovou polohu v rámci obyvatelné krajiny. Protože časový posun může způsobit menší atraktivnost snímaného prostředí českých měst, je možno pomocí konzole terminálu spustit některý z připravených filmových pořadů věnovaných problematice městského a krajinného prostředí, zachování památek atd. Vzhledem ke snaze zachovat "on-line" linii nepřikrášlování českých reálií pro návštěvníky,bude výběr zúžen pouze na pořady české televize vybrané s ohledem na atraktivnost pro čínského prostředí z cyklů Styl, Šumná města a Památky na prodej. Vybrané filmy budou opatřeny anglickými a čínskými titulky.
Šikmo proti hlavnímu vstupu do hlavní expozice je situováno půlkruhové auditorium s volně umístěnými bílými kostkami a kvádry z polystyrenu vybízející svou lehkostí příchozí k vytvoření vlastní "architektury" navazující na stávající strukturu, od které se na pohled budou lišit pouze nápisem "made in czech republic" provedené hlubotiskem do hmoty kvádrů i v čínštině. Přiléhající zrcadlová stěna doplňuje půlkruhový prostor do celku kruhu a vybízí k interakci při vytváření staveb návštěvníků. Celý prostor může být rovněž atraktivním a přitom dostatečně funkčním rámcem pro pořádání různých kulturních akcí, např. koncertů, módních přehlídek, výstav apod.
Základní nosná konstrukce krajinné struktury je ocelová, opláštěná dřevěnými překližkami s bílým laminem. Osvětlení je navržené jako nepřímé, osvětlovací tělesa jsou integrována do horních ploch vyvýšených bodů krajiny a svítí nasvětlují celý prostor odrazem od stropu tvořeného vypnutou barrisolovou folií modré barvy. Zrcadlové čiré stěny jsou obloženy zrcadly velkých formátů s potlačenými spárami, zelená plocha boční stěny je tvořena barrisolovu zrcadlovou folií zeleně tónovanou. Barrisol bude použit i pro opláštění stěn kvádrů určených pro promítání zevnitř. Vzduchotechnika je integrována nad podhled stropu při využití spár v konstrukci podhledu. Stávající technické místnosti jsou ponechány v nezměněné podobě pod reliéfem krajiny, přístup je umožněn jak zevnitř, tak zvenku. Rovněž napojení zásobovacího boxu je situováno pod "terén" krajiny výstavní haly.
Český pavilon nemá ambici ohromovat, ani vzdělávat návštěvníky, český pavilon je chce okouzlit.
REALIZAČNÍ A AUTORSKÝ A TÝM
Jádrem realizačního týmu je jeden z největších tuzemských dodavatelů staveb, firma Unistav a.s. , která během své téměř dvacetileté činnosti ve stavebnictví získala řadu ocenění za perfektní kvalitu stavebního díla, např. tituly Stavba roku za realizaci Arcidiecézního muzeum v Olomouci v roku 2007, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v roce 2005, Moravskou zemskou knihovnu v Brně v roce 2001, International Bussiness Centrum v Brně v roce 1997 a Boby Centrum v Brně v roce 1993. Výstavářskou erudici zastupuje v realizačním týmu firma Interexpo a.s. s vlastní dřevovýrobou a bohatými zkušenostmi v realizaci atypických veletržních expozic a interiérů v tuzemsku i zahraničí - Německu, Francii, Polsku, Itálii, Anglii, Maďarsku a Rusku.
Projekční a autorský tým je založen na zkušenostech Atelieru DRNH, specializovaného od začátku své existence na náročné architektonické intervence do významného přírodního či historického prostředí. Atelier získal řadu ocenění, např. Nominace na cenu Mies van der Roheho, Grand Prix Obce Architektů, Stavba roku,Stavba Jihomoravského kraje, Titul Ekologická stavba Ministerstva životního prostředí atd. za následující realizace : areál koupaliště Kraví hory v Brně, rekonstrukci divadla Reduta, rekonstrukci továrny Vaňkovka, Dům s pečovatelskou službou na Hybešové v Brně, obytný soubor Divoká Šárka v Praze na Krutci. Kromě staveb realizoval ateliér rovněž řadu významných interiérů a výstav, např. interiér Schrattenbachova paláce, interiér Dopravního podniku v Brně, interiér divadla Reduta a výstavu Lodní deník hraběte Dubského v Moravské galerii. Realizace ateliéru jsou pravidelně publikovány a vystavovány v rámci přehlídek české architektury v tuzemsku i v zahraničí.
Projektový manažer - Ing. Miloslav Brukner, Designer - Ing. arch. Petr Valenta, Architekt - Ing. arch. Antonín Novák, Projektant - Ing. arch. Eduard Štěrbák, Autor ideové koncepce díla - Ing. arch.Petr Stančev, spolupráce - Martin Daněk, Martin Doležel
Motiv tisíce očí
Motiv tisíce očí je asijském prostoru tradičně spojován s vyobrazením některých božstev, např. s bodhisattvou milosrdenství a soucitu Kuan Jin. V Číně, Koreji, Japonsku a dalších východoasijských zemích, ve kterých je rozšířen Zen buddhismus, zaujímá Kuan Jin přední místo mezi všemi buddhy a bodhisattvy. Ve zdejších klášterech je obvykle bodhisattvě Kuan Jin věnována jedna síň, v Koreji nazvaná Kwanumjon. Jméno bodhisattvy Kuan Jin v překladu znamená "Ta, která vnímá zvuky světa". Příběh o duchovním probuzení bodhisattvy Kuan Jin vypráví, že úplného osvícení dosáhla nasloucháním nářků a utrpení vnímajících bytostí. Je zobrazována v jejích 36 různých podobách, nejčastěji jedoucí na oblaku, nebo mořské vlně a rozlévající vody soucitu na svět a v podobě s tisíci očí a rukou, která se váže na jednu z jejích dřívějších inkarnací - Miao Shan. Bodhisattva soucitu Kuan Jin je v buddhistických zemích spojován s vegetariánstvím a veganstvím. Její obraz lze nalézt v každé čínské vegetariánské restauraci a objevuje se často v tamních vegetariánských tiskovinách. Ze současných světových umělců používá tento motiv ve své tvorbě např. Anita Dube a Takashi Murakami.
Legenda o Miao Shan.
Miao Shan, jež byla inkarnací Kuan Jin, byla třetí dcerou krále Čuanga ze státu Čchu. Jejím cílem bylo vstoupit do buddhistického kláštera a stát se mniškou. Její otec jí však bránil v její cestě a nutil ji k sňatku s mužem, kterého si vybral. Když přesto vstoupila do kláštera, přinutil mnišky, aby Miao Shan dávaly těžké a podřadné práce. Když se Miao Shan nenechala odvrátit od své duchovní cesty, rozzuřil se její otec a chtěl ji nechat zavraždit. Ona však díky svému milosrdenství unikla a vstoupila do kláštera na hoře Pchu tchuo schan, v jehož okolí léčila nemoci a pomáhala lidem. Když její otec vážně onemocněl, z vlastních očí a paží připravila lék, který ho zachránil. Poté nechal její otec zhotovit její sochu, která měla mít oči i ruce nepoškozené, umělci si však jeho příkaz vyložili tak, že mají zhotovit její sochu s tisíci očí a rukou a tak vznikla její tisícioká a tisíciruká podoba.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
-
Martin Cviček
17.12.08 12:11
zobrazit všechny komentáře
