Odborníci se kvůli návrhu památkového zákona obracejí na vládu

Praha - Zástupci vysokých škol, institucí a občanských iniciativ se obávají snížení počtu památkově chráněných objektů. V memorandu určeném ministerstvu kultury, vládě a parlamentu požaduje 17 signatářů odmítnutí návrhu nového památkového zákona a vytvoření předpisu, který by umožnil účinnou ochranu památkového fondu České republiky. Novinářům to dnes za signatáře memoranda Za ochranu památek sdělila předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.
    V novém památkovém zákoně, k němuž mají výhrady i další odborné a akademické instituce, signatářům memoranda podle Bečkové vadí především záměr přepsat celý seznam movitých i nemovitých kulturních památek. Původně zamýšlená desetiletá lhůta se během připomínkování návrhu prodloužila na 15 let, i to je však podle kritiků na opětovný zápis množství položek málo.
    V České republice je v současné době přibližně 100.000 nemovitých i movitých kulturních památek, kterých se opětovný zápis týká také. Pokud by se opětovný zápis nepodařil včas, skončila by ochrana dotyčné památky. Ministerstvo kultury ale říká, že to stihne.
    Další zásadní připomínky mají signatáři memoranda k  tomu, že nový zákon umožní zrušení odbornosti při posuzování památek.
    "Zákon by v případě přijetí umožnil rozhodování o osudu památek úředníkům bez povinnosti zajímat se o stanovisko odborníků, přitom patříme k  zemím, kde má památková péče mimořádnou tradici," řekl ČTK prezident české sekce Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) Josef Štulc. K plánované redukci památek dodal, že zatím není jasné, jakým způsobem by se měla dělat, protože ministerstvo k tomu nemá příslušnou odbornou komisi.
    Předkladatelé zákona argumentují tím, že Národní památkový ústav (NPÚ) je zavalen žádostmi vlastníků, kteří chtějí svou památku upravovat. Mnohdy je podle nich takové řízení jen formální, a proto chtějí vlastníkům památek ulehčit od byrokratické zátěže.
    Kritici zákona se obávají, že absence povinného stanoviska nezávislých odborníků povede ke zhoršení památkové péče, kvality památek a k  prosazování developerských zájmů. "Je omyl se domnívat, že máme příliš mnoho památek a málo financí na jejich údržbu" uvedl vedoucí Ústavu památkové péče a renovací Fakulty architektury ČVUT v Praze Václav Girsa s tím, že by se stát neměl ochuzovat a snižovat svůj ekonomický potenciál likvidaci památek.
    Věcný záměr návrhu památkového zákona dostala legislativní rada vlády na začátku listopadu. Od prvotního návrhu sice věcný záměr zákona doznal několika změn, přesto je stále v mnoha směrech kritizován odborníky a institucemi.
    Výtky vůči podobě normy, která by měla nahradit zákon z roku 1987, mají nejen občanská sdružení jako Klub za starou Prahu, Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče či Památkářská obec českokrumlovská, ale i Národní památkový ústav (NPÚ), Ústav památkové péče a renovací ČVUT, restaurátorské školy AVU, Archeologický ústav AV a Česká komora architektů; problémy vidí v  návrhu i sedm děkanů českých filozofických fakult.
    Připravit nový památkový zákon, který by mimo jiné také reflektoval změnu vlastnických vztahů po roce 1989, slibovalo již několik českých vlád. Současný ministr kultury Václav Jehlička by ho chtěl po schválení vládou předložit parlamentu do 31. března 2009.