ÚS zrušil restituční tečku pro přímé restituenty a dědice

BRNO/PRAHA - Přímí restituenti a jejich dědici budou moci o vrácení pozemků žádat i po letošním 31. prosinci. Ostatní, kteří například nárok na vydání pozemku koupili od původních restituentů, mohou o majetek požádat jen do konce roku. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud, když částečně vyhověl návrhu 81 poslanců a senátorů na zrušení takzvané restituční tečky.
Ústavní soud se postavil pouze na stranu restituentů kvůli dosavadní praxi při vypořádávání restitučních nároků. "Ústavní soud při dokazovaní zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byli uspokojováni naopak jiné osoby (skupující nároky na restituční plnění)," řekl předseda soudu Pavel Rychetský.
Z vyjádření soudu plyne, že upřít lidem, jimž pozemky zabavil komunistický režim, právo na satisfakci, by za daných okolností bylo nespravedlivé. Naopak lidé, kteří nároky na vydání pozemků skupovali, si musí být vědomi podnikatelského rizika.
Odkladem termínu ukončení restitucí pozemků se zabývala minulý měsíc také sněmovna. Návrh byl ale hlasy komunistů a sociálních demokratů zamítnut. Pro žadatele, jimž by Pozemkový fond nestihl do konce roku vydat půdu, by to znamenalo to, že by jim stát dal místo pozemků peníze. Podle kritiků zákona by to ale bylo pro restituenty méně výhodné.
"Pozemkový fond plně respektuje toto rozhodnutí a je okamžitě připraven je realizovat," reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu mluvčí fondu Michal Bureš. Fond od počátku své činnosti evidoval nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho bylo vypořádáno 5,5 miliardy korun a zbývá vyřešit nároky zhruba za 1,8 miliardy. Drží je zhruba 90.000 lidí, z nichž část tvoří ti, kdo nároky odkoupili od původních držitelů.
Nárok na náhradní pozemek získali lidé, kteří během minulého režimu přišli o zemědělskou půdu a ta jim při restitucích již nemohla být z rozhodnutí pozemkového úřadu vydána.
Pozemkový fond restituentům nabízí pozemky formou veřejných nabídek. "Zákon dává oprávněným osobám možnost výběru náhradního pozemku. Tím pádem záleží na nich, zda se pro ten který nabízený pozemek rozhodnou, či nikoli," uvedl Bureš. Držitelé nároků si v řadě případů stěžují na to, že jim fond nabízí plochy bezcenné nebo těžko využitelné.
Restituční tečka proti sobě postavila nejen politiky, ale i zemědělské svazy. Proti posunutí termínu konce restitucí se dříve vyjádřila Agrární komora, naopak Asociace soukromého zemědělství hájí opačné stanovisko.