Průkazy energetické náročnosti mohou zvýšit nájemné i ceny bytů

Praha - Zvýšení nájemného kancelářských prostor či cen bytů může být důsledkem nové normy, platné od ledna příštího roku. Vyplývá to ze zjištění ČTK mezi odborníky na realitní trh. Podle této normy budou muset mít v Česku nově stavěné či rekonstruované nemovitosti nad 1000 metrů čtverečních takzvaný průkaz energetické náročnosti budov.
    Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující náročnost stavby z hlediska energií a grafické znázornění energetické náročnosti domu. V budovách s podlahovou plochou nad 1000 čtverečních metrů, které jsou určené pro poskytování služeb veřejnosti, jako jsou například školy, budovy veřejné správy nebo obchod, bude muset být grafická část průkazu vyvěšena na viditelném místě. Průkazy jsou zaváděné v celé Evropské unii.
    K vydání průkazu bude nutné vedle dosavadní projektové činnosti uskutečnit ještě například energetický audit budovy. Stavitelé však nepředpokládají, že by to pro znamenalo výrazné zvýšení nákladů. "Finanční náklady s tím spojené jsou v řádech desítek tisíc korun a proto nebudou ovlivňovat konečnou cenu nemovitosti pro klienta," řekla ČTK Martina Huclová z Metrostavu.
    Energetická náročnost budovy je vyjádřena na škále mezi písmeny A až G. Do kategorie A patří mimořádně úsporné stavby, na opačné straně stupnice jsou naopak domy s mimořádným plýtváním energiemi.
    Například byty developerské společnosti Finep patří podle vyhlášky do skupiny C, řekl ČTK architekt z Finepu Luděk Hruška. Z hlediska energetické náročnosti tedy spadají do kategorie vyhovujících staveb. "Pokud bychom chtěli snížit energetickou náročnost na kategorii B, znamenalo by to výrazné navýšení stavebních nákladů, které by se promítlo do finální ceny bytů," podotkl Hruška.
    Architekt se však nedomnívá, že by hodnota neúsporných bytových domů kvůli novému opatření klesla. "Myslím, že pokud budeme uvažovat o bytových domech, je daleko významnějším cenovým tvůrcem poloha a kvalita bytu a okolního prostředí," uvedl. Jako zajímavý parametr se však prý energetická úspornost ukáže zejména u rodinných domů.
    U komerčních nemovitostí se nová norma podle odborníků může odrazit na výši nájmů. "Budovy, které mají v důsledku vyšší energetické náročnosti i vyšší provozní náklady, by měly nabízet nižší nájemné, aby zůstaly konkurenceschopné," řekl Bert Hesselink z poradenské společnosti DTZ. Poplatky za služby tvoří podle Lucie Šindlerové z poradenské společnosti King Sturge v kancelářských budovách totiž z 30 až 50 procent náklady na energie jako je elektřina, voda, chlazení nebo topení.
    "Z pohledu správce nemovitosti bude v budoucnosti nájemce hradit nižší poplatky za služby výměnou za vyšší nájem," uzavřela Šindlerová k vlivu důrazu na energetickou úspornost budov.