Dny evropského dědictví zvou na památky v krajině

Praha - Drobné architektuře, památkám na vesnicích či v krajině, lesním křížovým cestám, kapličkám, ale i celým krajinným celkům, ve kterých jsou umístěny, se věnují letošní Dny evropského dědictví v České republice. Národní téma letošních dnů je totiž Památky v krajině a krajina jako památka. Návštěvníkům se otevře tisícovka památek a lidé se mohou přijít podívat i do objektů, které jsou jindy nepřístupné.
    Slavnosti kulturního dědictví se konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy v řadě evropských zemích. Národní zahájení se každým rokem koná v jiném městě. Letos se odehraje v sobotu v Českých Budějovicích, již dnes bude ve městě zahájena výstava Nositelé tradice lidových řemesel. Tento titul udílí u příležitosti Dnů evropského dědictví ministr kultury vždy několika lidem, kteří ve výrobě uplatňují tradiční postupy či materiály a jsou často již jedinými v zemi. Zatím jich ocenil 37, v sobotu přibude dalších pět.
    Hlavním pořadatelem Dnů evropského dědictví v tuzemsku je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Od prvního ročníku, do kterého se přihlásilo 300 památek a přišlo se na ně podívat 50.000 lidí, roste návštěvnost i počet zúčastněných památek. Posledních deset let už návštěvnost překračuje půl milionu lidí. Informace o všech přístupných památkách jsou na internetové stránce www.ehd.cz.
    Cílem Dnů evropského dědictví je upozorňovat a poukazovat na uchovávání a využívání kulturního odkazu minulosti. Lidé se také mohou více dozvědět o aktuálních problémech státní památkové péče nebo o tom, jak se o památky starají soukromí vlastníci. Také někteří z nich totiž v rámci této akce své objekty zpřístupňují.
    Letošní národní téma Památky v krajině a krajina jako památka otevírá možnosti nových pohledů na vzájemný vztah kultury a přírody - umožňuje uvědomit si dlouholeté vzájemné působení architektury a krajiny. Účastníci Dnů evropského dědictví mohou poznat, jak v minulých stoletích působením člověka vznikala kulturní krajina i třeba to, že mnohé prvky v krajině dnes vnímané jako "přirozené" jsou lidským výtvorem.