Studie: Rozvoj Brna může zbrzdit nedokončená infrastruktura

Brno - Brno by mělo rychle vyřešit své problémy s nedostavěnou infrastrukturou. Městu jinak hrozí, že se zbrzdí jeho rozvoj. Kromě nedokončených silnic, zastaralé železnice a nedostavěné kanalizace může způsobit problém i výstavba satelitních sídel, zatímco plochy ve městě zůstávají nevyužity. Roste tak dopravní zátěž. Vyplývá to ze studie Vysoké školy ekonomické (VŠE), kterou dnes její autoři představili novinářům.
    Stěhování za hranici Brna souvisí s nedostatkem místa pro stavbu bytů i  továren a kanceláří v centru. Ve městě je sice řada nevyužitých ploch, často však jde o staré tovární areály s nevyjasněnými majetkovými vztahy a ekologickými zátěžemi. Investoři proto hledají jiné plochy na okraji a městu navíc hrozí, že začnou zastavovat i městskou zeleň včetně ploch v domovních vnitroblocích.
    Podle Milana Damborského z VŠE má odchod lidí do vesnic kolem Brna i negativní sociální důsledky. "Vazby mezi obyvateli satelitních měst jsou vždy daleko slabší než ve městě samotném, o vazbách, které vznikají na venkově, ani nemluvě," uvedl.
    Slabou stránkou města je podle studie také malá snaha o udržení vysoce kvalifikovaných lidí. "To je připomínka směrem k  podnikatelskému sektoru," řekl Damborský. Snad žádné město v ČR nemá podle něj víc absolventů vysokých škol v přepočtu na 1000 obyvatel než Brno. Vzdělaní lidé přesto z Moravy odcházejí za odpovídající prací do Prahy. "Nerozumím tomu, proč firmy přesouvají své centrály do Prahy. Možná to souvisí s PR města," řekl Damborský.
    Podle samotných investorů však ve městě sice promují žádaní inženýři v technických oborech, ale mezery mají v jazycích a komunikaci. V  regionu také rychle roste mzda, klesla nezaměstnanost a chybí plochy pro expanzi podniků.
    Podle primátora Romana Onderky se však trend odchodu elit do Prahy zastavil. Ve městě podle něj vznikají kvalitní kancelářské komplexy, kde pražské firmy zřizují své pobočky, a postupně se do Brna stěhují. "Je to vidět na realitních společnostech, a to jsou vždy předskokani vývoje," uvedl. Města si podle něj začínají cenit i lidé jako místa k bydlení. Postupně si uvědomují, že za hranicí města pořídí bydlení levněji, ale v místě nebudou mít školku, obchod ani kostel, řekl Onderka.