Plzeň - Výběrové řízení na restaurátory a další odborníky chce během několika týdnů vypsat Plzeňský kraj. Z takzvaných norských fondů dostal dotaci pro svých 11 institucí, hlavně muzeí a galerií, a potřebuje sehnat specialisty, kteří desítky projektů v celkové hodnotě kolem 20 milionů Kč zrealizují. Mezi zakázkami je například restaurování sklářských střihů a vzácných kartonů Mikoláše Alše, opravy lidového nábytku i kompletní digitalizace všech ročníků deníku Pravda. ČTK to řekl Aleš Tuček z krajského úřadu Plzeňského kraje. "Pokud to 2. září schválí rada, vypíšeme ihned výběrové řízení. Otevírání obálek by se uskutečnilo 20. až 21. října. První projekty by mohly být realizovány koncem roku, termín pro dokončení je konec roku 2010," vysvětlil. Kraj žádost o dotaci z norských fondů podal v roce 2005, na podzim 2007 mu byla udělena. Podle úředníků ale situaci komplikuje posílení koruny, které přináší nakonec o 20 procent méně peněz v české měně, ve které se budou realizovat zakázky. "Původně byl projekt vypracován při přepočtu s kurzem asi 30,10 Kč za euro na zhruba 21 milionů Kč, přepočet získané dotace po posílení koruny představuje zhruba 15,9 milionu Kč," uvedl Tuček. Dodal, že konečný rozdíl může být menší, pokud se podaří vysoutěžit "lepší ceny". Krajský radní Martin Baxa řekl, že podá radě a zastupitelstvu návrh na doplacení kurzového rozdílu. "Projekt do norských fondů může znamenat počátek významné obnovy a péče o fondy muzeí a galerií, a byla by škoda, kdyby kvůli tomuto musela být dotace vrácena," dodal. Projekt kraje byl rozdělen do dvou oblastí. Do první mohly muzea, galerie a další jeho instituce žádat o peníze na restaurování a konzervaci svých sbírek, ve druhém na vybavení depozitářů. Hodnoty nejmenších zakázek se pohybují od 40.000 korun, nejvyšší jsou za částky kolem 1,5 milionu Kč. Mezi finančně nejnákladnější patří restaurování devíti kartonů Mikoláše Alše, které je potřeba mimo jiné vyčistit, scelit na nich trhliny, nalepit je na nové plátno, zafixovat. Specialisty bude kraj dále hledat pro opravy oltářů, restaurování zbraní, hudebních nástrojů, knih a speciální sbírky praporů. Zásah odborníků čeká i část archivu sklářských střihů, neboli vzory pro slavné secesní sklo, které se vyrábělo na Šumavě na přelomu 19. a 20. století.