Karlštejn byl perlou Čech i chátrající stavbou před zánikem

Výběr hlavních událostí z historie hradu Karlštejna:
10. června 1348 - Na příkaz českého krále Karla I. (pozdější císař Karel IV.) začal Matyáš z Arrasu se stavbou hradu (podle řady historiků je toto datum však nejisté). Slavnostní obřad položení základního kamene vykonal arcibiskup Arnošt z Pardubic, král nebyl přítomen.
1355 - Pravděpodobně byly dokončeny hlavní stavební práce. V tomto roce je také poprvé připomínán první hradní purkrabí, kterým byl Vít z Bítova.
Listopad 1355 - Karel IV. se na hradě údajně poprvé ubytoval, a to při návratu z Říma, kde byl korunován na císaře.
27. března 1357 - Císař založil na Karlštejně hradní kapitulu, pro její potřeby byl zřízen kostel Panny Marie.
1365 - Vysvěcením kaple sv. Kříže byla dokončena stavba a výzdoba hradu. Pravděpodobně v době dokončení kaple sv. Kříže byly na Karlštejn z Prahy převezeny říšské korunovační klenoty (jistě tam jsou doloženy roku 1386) - Karlštejn se tak stal pomyslným centrem celé říše římské a zároveň její klenotnicí; klenoty zde zůstaly asi 50 let, počátkem husitských válek je Karlův syn Zikmund nechal převézt do Uher.
- Mistr Theodorik dokončil cyklus 129 deskových obrazů.
1376 - Karel IV. údajně naposledy navštívil Karlštejn.
Květem až listopad 1422 - Hrad neúspěšně obléhali husité.
1436 - Zikmund byl uznán českým králem, údajně poté nechal české korunovační klenoty uložit na Karlštejně.
Kolen 1488 - Král Vladislav Jagellonský na žádost českých stavů rozhodl, že hradem Karlštejnem ani korunovačními klenoty nesmí král disponovat bez vůle pánů, rytířstva a pražských měst.
1578-97 - Hrad byl na příkaz Rudolf II. renesančně přestavěn stavitelem Oldřichem Avostalisem da Sala.
1619 - Byly odvezeny korunovační klenoty i s archivem na Pražský hrad; Karlštejn přestal vyhovovat jako pevnost.
1625 - Císař Ferdinand II. zrušil dosavadní statut Karlštejna, hrad se stal pouze věnným statkem českých královen.
1626 - Císařovna Eleonora údajně zastavila hrad Janu Kavkovi z Říčan; nastal úpadek hradu, který pokračoval do poloviny 18. století.
1646 - Hrad byl vyloupen švédskými vojsky.
1755 - Císařovna Marie Terezie darovala hrad Ústavu šlechtičen.
1812 - Karlštejn navštívil císař František I., hrad jej zaujal tak, že nařídil, aby byl opraven.
1815-18 - Částečná oprava hradu pod záštitou Antonína Libštejnského z Kolovrat.
1836 - Nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek nařídil, aby byl Karlštejn opravován ze zemských prostředků.
1837-38 - Částečná oprava hrad zachránila před další zkázou.
1866 - Vídeňská Centrální komise pro ochranu památek pověřila architekta Fridricha Schmidta vypracováním projektu úplné restaurace Karlštejna.
1887-97 - Hrad byl puristicky restaurován; při přestavbě vedené Josefem Mockerem dle Schmidtova projektu, která měla hradu vrátit gotickou podobu, avšak která znamenala značný zásah do autentičnosti objektu, získal Karlštejn dnešní vzhled.
1910 - Karlštejn zpřístupněn veřejnosti.
1. května 1919 - Ústav šlechtičen byl rozpuštěn, hrad přešel do správy státu.
1954 - Hrad převeden do státního vlastnictví.
1962 - Karlštejn byl prohlášen za národní kulturní památkou.