Praha - Pokud by Praha uspěla v klání o pořádání letní olympiády v roce 2016, sportovci a diváci by přijeli do města, v němž by podle nynějších plánů měla být dokončena většina důležitých infrastrukturních staveb. Rozestavěné by stále byly dva plánované úseky metra, a to prodloužení trasy A na ruzyňské letiště a nová linka D do Písnice. V dalším termínu pro případné hry o čtyři roky později by již měly být hotovy i tyto části podzemní dráhy. ČTK to dnes řekl radní Martin Langmajer (ODS). Z prodloužení linky A metra by se do olympiády v roce 2016 měl stihnout postavit úsek z nynější konečné do Motola. První cestující by měli podle nynějších plánů dojet například do motolské nemocnice podzemní dráhou v roce 2014. Na Dlouhou Míli by mělo metro vést až v roce 2017 a na letiště ještě o rok později. Tou dobou už by mělo být centrum Prahy spojeno s letištěm rychlodráhou, kterou chce stát postavit modernizací nynější buštěhradské dráhy. Vlaky mezi Prahou a Kladnem s odbočkou na letiště by měly jezdit po nové trati s kolejemi v obou směrech do konce roku 2013.
V případě nové trasy D zatím není ani jasné, jakým způsobem se bude hradit. Město na výstavbu peníze nemá a uvažuje se o takzvaném PPP projektu, tedy spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Někteří zastupitelé ale namítají, že by to pro magistrát nebylo výhodné; firmě, která by trasu postavila a určitou dobu provozovala, by údajně zaplatil příliš vysokou částku. Podle nynějších předpokladů by v roce 2016 soupravy na trase D měly jezdit mezi Pankrácem a Písnicí. Úsek z Pankráce na hlavní nádraží by měl být dokončen o dva roky později. Ze silničních staveb bude podle předpokladů zhruba už do dvou let v provozu jižní část vnějšího automobilového obchvatu metropole mezi Slivencem a brněnskou dálnicí. Do roku 2016 by mohl být podle Langmajera dokončen s největší pravděpodobností i sporný úsek mezi Ruzyní a Březiněvsí přes Suchdol. "Ke schválení se připravuje vyhláška, kterou se trasa zanese do závazné části územního plánu," uvedl radní. V roce 2016 už budou automobily asi pět let projíždět novým úsekem vnitřního automobilového okruhu mezi Špejcharem a Pelc-Tyrolkou s tunely pod Letnou a Stromovkou, který se nyní staví. Magistrát udělá podle Langmajera vše pro to, aby byla za osm let dostavěna i poslední severovýchodní část vnitřního okruhu, ač z dopravního hlediska není tak důležitá. Stát by měl pokračovat i ve výstavbě dalších úseků vnějšího obchvatu na jihovýchodě a severovýchodě města. Z dalších velkých investic má být na ruzyňském letišti postavena nová dráha. Praha by rovněž měla mít přestavěnou čistírnu odpadních vod. S ohledem na hry se chystá nový územní plán metropole. Zahrne místa pro výstavbu olympijských sportovišť a dalších budov, zejména v Letňanech. Zařízení určená přímo pro olympiádu se začínají stavět vždy až potom, co Mezinárodní olympijský výbor rozhodne o pořadatelském městě. Praha nyní zahajuje jen dostavbu plaveckého areálu Šutka, který však bude sloužit široké veřejnosti. Uchazečství o hry v roce 2016 zatím stálo hlavní město 60 milionů korun. Do souboje o pořádání letních olympijských her se Praha oficiálně zapojila začátkem loňského září. Tento týden olympijský výbor rozhodne o tom, zda českou metropoli zařadí mezi kandidátská města. O pořadateli se ale rozhodne až později. Městští politici hrám v Praze v roce 2016 velkou šanci nedávají. O čtyři roky dříve je bude pořádat jiné evropské město, Londýn. Podle zvyklostí by pak měly být na jiném kontinentu. Větší pravděpodobnost na úspěch politici kladou do let 2020 nebo 2024. Záměr pořádat v Praze olympijské hry kritizují starostové menších měst a obcí, bojí se o veřejné rozpočty. Požadují proto, aby se o pořádání her rozhodovalo v referendu. Referendum podporuje podle průzkumů veřejného mínění i většina obyvatel.