Rozšířený Helgoland se má stát perlou Severního moře

Zdroj
Zdeněk Polák
Vložil
ČTK
11.04.2008 10:55
Německo

Berlín

Berlín - Nejatraktivnější mořské lázně v Severním moři mají vzniknout na uměle rozšířeném německém souostroví Helgoland, které ve 40. letech minulého století málem zmizelo z mapy světa. Hamburská firma HC Hagemann chce ostrůvky s nevalnou pověstí zatuchlého skaliska a "největšího duty free shopu" Německa proměnit v "perlu Severomoří". Na umělé pevnině, která má celkovou rozlohu souostroví téměř zdvojnásobit, by měla vzniknout velká přistávací dráha, domy, hotely a dokonce golfové hřiště.

    Smělý plán investora Arneho Webera, o němž informovaly deníky Die Welt a Süddeutsche Zeitung, předpokládá zaplnění kilometr široké mělčiny, která dělí hlavní ostrov od přilehlého ostrůvku, jemuž se říká Duna. Vytvořením zhruba stohektarové šíje by se obě části údajně po 300 letech znovu sloučily.
    To by ostrovu otevřelo nebývalé možnosti rozvoje turistiky. Podle Webera by tu mohla přistávat velká letadla, na východním pobřeží Helgolandu by vznikla nová pláž a kotviště pro křižníky. Dosud museli návštěvníci ostrova přestoupit opodál do rybářských člunů, které je dopravily na břeh.
    "Není to přelud, je to uskutečnitelné," tvrdí o svém plánu muž, který na ostrově vzdáleném asi 40 kilometrů od hlavní pevniny už několik projektů uskutečnil. Technickou proveditelnost si nechal potvrdit Technickou univerzitou v Hamburku. Rozšíření pevniny by podle něj trvalo dva roky a přišlo by na 80 milionů eur (zhruba dvě miliardy korun).
    Potřebné skalnaté podloží už existuje a navíc moře v mělčině dosahuje pouze sedmimetrové hloubky. A stavebního materiálu, tedy písku, je v okolí Helgolandu také víc než dostatek. Podle Webera je jeho plán snadněji uskutečnitelný než projekt rozšiřování hamburského továrního areálu Airbusu, jenž předpokládá "dobytí" nové pevniny na Labi.
    Se zářnou budoucností Helgolandu ostře kontrastuje jeho temná minulost. V roce 1947 chtěli Britové někdejší německou ponorkovou základnu takřka vymazat z mapy světa, nebo alespoň do budoucna znemožnit využívání souostroví pro vojenské účely.
    Ponorkový bunkr a tunelový labyrint v jižním výběžku ostrova napěchovali 6700 tunami trhaviny a 18. dubna 1947 uskutečnili dosud nejsilnější neatomovou explozi v dějinách. Kouřový hřib po explozi dosahoval do výšky devíti kilometrů a síla detonace otřásla podložím ostrova do hloubky několika kilometrů. Navzdory nejhorším obavám však ostrov nebyl zcela zničen.
    Helgoland přitom utrpěl velké škody už na konci druhé světové války při těžkém bombardování. Od dubna 1945 sloužil britským vojenským pilotům jako cvičný cíl.
    V 50. letech bylo souostroví, na němž dnes žije kolem 1500 stálých obyvatel, znovu zrekultivováno, ale v posledních letech se potýká s odlivem turistů. V dobách největšího rozkvětu jich sem zavítalo až 800.000 ročně, loni už to bylo přes modernizaci rekreačních areálů jen 334.000. Nevelké ostrůvky přitom skýtají řadu zážitků, lze tu pozorovat tuleně a užívat si kulinářských hodů nad čerstvými plody moře. Největší turistickou atrakcí ostrova je však Dlouhá Anna, samostatně stojící skalní sloup vysoký 47 metrů, který ční ze severozápadního okraje Helgolandu.
    Ostrov je považován za nejzdravější místo Německa a je rájem hlavně pro alergiky a astmatiky, neboť na něm prakticky nejsou pyly. Helgoland v minulosti navštívily takové osobnosti jako německý císař Vilém II., spisovatel Franz Kafka či německý básník Heinrich Heine. Johann Wolfgang Goethe o něm dokonce napsal báseň.
    Dobýváním pevniny z moře se v minulosti proslavili například Japonci, kteří v roce 1994 postavili supermoderní mezinárodní letiště v Ósackém zálivu, v poslední době však svět s úžasem hledí na výstavbu umělých ostrovů ve tvaru palmy v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. O výstavbě celých umělých ostrovů však uvažuje například i Nizozemsko.
0 komentářů
přidat komentář